Článek
Od zvláštního zpravodaje z Budapešti.
Už vás každý zná a ví, že lžete, kudy chodíte, prohlásil před dvěma týdny lídr SPD Tomio Okamura o Miloši Vystrčilovi z ODS. Ten mu kontroval, aby si „takové chování nechal do Sněmovny“.
Společná cesta do Budapešti
Teď spolu předsedové Poslanecké sněmovny a Senátu poprvé vyrazili na společnou pracovní zahraniční cestu. Cílem byla konference parlamentů Visegrádské skupiny v Budapešti.
Pro Okamuru je to druhá zahraniční cesta ve funkci. Před odletem řekl, že v Budapešti chce nová česká vládní koalice „zásadně posilovat vztahy v rámci Visegrádské skupiny“.
„Jasně řekneme, že v rámci České republiky je v zájmu naší nové vlády nepřesouvat další pravomoci z národní úrovně na úroveň Evropské unie,“ uvedl Okamura a zmínil i ochranu hranic proti „masové migraci“ nebo zrušení emisních povolenek.
Tomio Okamura a Miloš Vystrčil při společné cestě do Budapešti.
Předseda Senátu Vystrčil považuje za zásadní, aby spolu politici ve Visegrádské skupině mluvili. „Těším se, že uvidím přátele z Polska. Setkáme se i s kolegy z Maďarska a Slovenska,“ signalizoval politik opoziční ODS bližší vazbu na Varšavu než na Budapešť a Bratislavu.
„V4 je součástí Evropské unie, a to, co dneska Evropa potřebuje, je posílit, být jednotná. Tenhle princip budu na jednání prosazovat,“ řekl šéf Senátu v kontrastu se slovy předsedy Sněmovny. Vystrčil také dopředu navrhoval společné visegrádské prohlášení, na to ale nakonec ve čtvrtek kvůli rozdílům v názorech nedošlo.
Konference v Budapešti se koná jen měsíc a půl před maďarskými parlamentními volbami a dává Fideszu příležitost ukázat zahraniční legitimitu. V Maďarsku je totiž v plném proudu volební kampaň a vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána čelí největšímu konkurentovi za 16 let – straně Tisza Pétera Magyara.
„Původně maďarská strana počítala s organizací v listopadu, nyní jsme na konci února, je to blíže maďarským volbám, takže možná to také může být jeden z důvodů, aby se ukázalo, že maďarská strana je před volbami aktivní,“ uvedl ještě před odletem Vystrčil.
Orbánův muž tepal do EU i do Ukrajiny
Hostitel celé akce, předseda maďarského parlamentu László Kövér, ve čtvrtek v úvodním projevu tepal Evropskou unii. Vyčítal jí, že je odpovědná za nekonkurenceschopnost Evropy a opakovaně také vyzval, aby europoslanci odvolali současnou Evropskou komisi v čele s Ursulou von der Leyenovou.
Kövér zmínil i maďarský odpor proti unijní půjčce pro Ukrajinu. Chybná je podle něj i unijní politika sankcí vůči Rusku. Šance podle předního politika Fideszu posilují „evropskou fosilní energetickou chudobu“.
Kdo je László Kövér?
- Kövér patří k zakladatelům Fideszu a k mužům z Orbánova původního okruhu, kteří přežili všechny vnitřní války i ideologické obraty.
- Z liberálního studenta na konci osmdesátých let se stal jedním z nejtvrdších hlasů národně konzervativního Maďarska. Pověstný je i svým hustým knírem.
Dlouholetý předseda maďarského parlamentu László Kövér ze strany Fidesz.
- Dlouhodobě se profiluje ostrými výroky proti LGBT+ lidem, migrantům i liberálům. Zároveň je symbolem kontinuity Orbánova režimu i tvrdého přístupu vůči parlamentní opozici.
- V Česku vzbudil pozornost v roce 2015, když tvrdě kritizoval Benešovy dekrety. „Státy, v jejichž právním systému dodnes přežívá a je uplatňován princip kolektivní viny (to jsou právě Benešovy dekrety, pozn. red.), neměly být vůbec přijaty do Evropské unie,“ prohlásil tehdy. Praha i Bratislava si v reakci předvolaly maďarského velvyslance.
- Téma Benešových dekretů v maďarské předvolební kampani akcentuje opoziční lídr Péter Magyar. Protestuje proti novému slovenskému zákonu, který zpochybňování dekretů zakazuje. Orbánova vláda si na zákon stěžuje u Evropské komise.
- S Kövérem bude v pátek v Budapešti bilaterálně jednat Tomio Okamura. Téma dekretů podle informací Seznam Zpráv řešit neplánují.
Podle informací Seznam Zpráv od účastníka uzavřeného jednání maďarský postoj k Ukrajině kritizoval předseda Senátu Vystrčil a také místopředseda polské sněmovny Szymon Hołownia. Oba působili popuzeně i na tiskové konferenci po jednání.
„Lišíme se v postoji k Ukrajině a k Rusku. Polsko má postoj, že nepřítel není na západě, ale na východě,“ zdůraznil Hołownia. Dodal, že destabilizace EU je v zájmu Ruska a že Polsko nesouhlasí s financováním ruského zbrojení de facto prostřednictvím nákupů ruské ropy.
Lídr SPD Tomio Okamura o Ukrajině na tiskové konferenci nehovořil. Mluvil například o řešení demografické krize.
Napětí mezi Budapeští, Bratislavou a Kyjevem
Parlamentní summit V4 se v Budapešti koná uprostřed krize v maďarsko-ukrajinských vztazích. Vlády v Maďarsku a na Slovensku obviňují Kyjev, že úmyslně pozastavil přepravu ruské ropy ropovodem Družba.
Slovenský premiér Robert Fico kvůli tomu v pondělí nařídil konec nouzových dodávek elektrického proudu na Ukrajinu. Viktor Orbán zase blokuje unijní půjčku Ukrajině a nový balík protiruských sankcí.
Ukrajinci opakují, že za poškozením ropovodu stojí ruský útok na energetickou infrastrukturu z konce ledna. Podle Orbána však Kyjev ropnou kauzou zasahuje do maďarských voleb.
„Výjimečný stav se nechystá“
Ve středu premiér oznámil, že objekty energetické infrastruktury bude nově střežit policie a armáda. Zmínil přitom nespecifikovanou hrozbu ukrajinského útoku. Krok vyvolal spekulace o možném vyhlášení výjimečného stavu, který by Orbánovi umožnil parlamentní volby přesunout a vyhnout se tak možné volební prohře.
„Opatrnost je na místě, ale žádný výjimečný stav se nechystá. Dubnové volby proběhnou v řádném zákonném režimu a spekulace o opaku jsou nesmysl,“ reagoval na spekulace ve čtvrtek šéf maďarského úřadu vlády Gergely Gulyás.
Spekulace odrážejí vyhrocenost maďarské předvolební kampaně. Tou poslední týdny rezonují témata jako údajná intimní nahrávka opozičního lídra Pétera Magyara, Orbánovo údajné tutlání kolem znečišťování továrny na baterie ve městě Göd nebo právě spor Budapešti s Kyjevem o ruskou ropu.
V samotné metropoli a kolem ní dominují hanlivé billboardy Fideszu spojující Magyara s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Podle informací od členů české parlamentní delegace Maďarsko usilovalo o to, aby se summit visegrádských parlamentů konal až v březnu, v datu ještě blíž volbám. Budapešť také měla vyjádřit znepokojení nad tím, že z Česka ani téměř po pěti měsících od voleb zatím nedorazila reprezentace nové vlády.
Otazník panoval nad účastí Polska. Tamní vláda Donalda Tuska má s kabinetem Viktora Orbána vyhrocený vztah. Vlády dělí zejména přístup k Ukrajině a Rusku a také k Evropské unii.
Z Varšavy nakonec dorazili místopředsedové obou komor. Účast jen na nižší úrovni se čte jako signál pro Budapešť.
