Německá limuzína, čínská technologie – závislost automobilek roste

Německý kancléř Friedrich Merz měl na státní návštěvě Číny i jeden netradiční jízdní zážitek. Ze sedadla spolujezdce sledoval, jak si vlajková limuzína Mercedesu umí poradit s plně autonomní jízdou. Na Merzově tváři se v jednu chvíli objevil i úsměv.

Za volantem auta – spíš coby nezúčastněný pozorovatel – seděl šéf automobilky Ola Källenius. Manažer chtěl Merzovi demonstrovat funkci, kterou mercedesy na evropských silnicích zatím využívat nesmějí. A to kvůli rozdílům v zákonech o autonomním řízení, které jsou v Číně a USA mnohem volnější.

Källenius ale mimoděk poukázal ještě na jeden fakt. Na to, jak je jeho automobilka závislá na čínské technologii. Mercedes třídy S, kterým se nechal spolkový kancléř svézt, totiž spoléhal na řídící systém vyvinutý ve spolupráci s čínskou firmou Momenta.

Mercedes-Benz souběžně s kancléřovou návštěvou Číny oznámil, že software od Momenty zabuduje hned do devíti modelů, které letos uvede na trh. Vedle zmíněné nové generace třídy S bude například i v SUV modelu GLC

Merz už během svého působení v opozici varoval před rostoucí závislostí na Číně – ať už jde o obchodování na tamním trhu, dovoz klíčových surovin, anebo nákup moderních technologií. Automobilky ale nadále kráčí opačným směrem, než by spolkový kancléř uvítal. Bez čínského know-how se v řadě oblastí neobejdou.

Vedle výroby bateriových článků pro elektroauta, u kterých mají čínské firmy jako CATL dominantní pozici, se to týká i technologických řešení. Čínské automobilky a start-upy jsou v mnoha ohledech napřed. Třeba Volkswagen tak u modelů pro čínský trh upevňuje spolupráci s místními partnery a to samé dělá i jeho značka Audi.

Evropští výrobci by na domácím trhu uvítali větší podporu ze strany státu. V rámci odložení konce prodeje nových spalovacích motorů, který měl původně nastat v roce 2035, volali také po evropských pobídkách na vývoj levných elektromobilů.

Ani jejich výroba se ale bez zapojení Číny neobejde. Na dostupné elektromobily sází zejména koncern Renault, který na tom spolupracuje i s firmami z lidové republiky. Jeho vůz Dacia Spring je rovnou vyráběn v Číně a do velké míry vychází z modelů koncernů Dongfeng.

Čínskou stopu ale nesou i levné elektrické renaulty – za jejich vývoj odpovídá vývojové centrum v Šanghaji, které se opírá o tamní know-how.

Jeho zkušenosti chce do budoucna využít taky americký Ford, který na evropském trhu mění strategii. Výrobu malých elektrických modelů chce svěřit Renaultu, se kterým uzavřel partnerství. I vznikající fordy tak budou vycházet z řešení, které má své kořeny v Číně.

S řadou dostupných elektromobilů chce přijít také koncern Stellantis, pod který spadají značky jako Peugeot, Opel nebo Fiat. Koncern podle informací agentury Bloomberg uvažuje o tom, že velkou část jejich vývoje takzvaně outsourcuje.

Stellantis dlouhodobě ustupuje od masivních investic do elektromobility a jako jeden z mála koncernů i vyčíslil, na kolik ho změna kurzu vyjde. Kvůli přehnaným očekáváním u elektrických aut musel odepsat v přepočtu přes půl bilionu korun.

Na ryze bateriový pohon sice úplně nezanevřel – podle Bloombergu by ale namísto vlastního vývoje mohl vsadit na spolupráci s Číňany. Ve hře je prý využití technologií od koncernu Leapmotor.

Rozhovory o takové spolupráci jsou podle Bloombergu teprve v rané fázi. Obě firmy ale pěstují úzké vazby už léta. Šéf Stellantisu Antonio Filosa je označil za: „technické partnerství, které nás může posunout na vyšší úroveň konkurenceschopnosti zejména u elektromobilů a které je velmi důležité pro Evropu“. Tak to Filosa okomentoval při úterní konferenci s analytiky z branže.

Případným spojenectvím s Leapomotorem by Stellantis výrazně snížil náklady na vývoj dostupných vozů pro evropský trh. Na něm přitom nečelí jen konkurenci Volkswagenu, ale i čínských značek jako BYD a MG, které cílí na podobný segment cenově dostupných aut.

Spolupráci s Čínou udržují i prémiové značky. Například BMW do nových modelů určených pro čínský trh zapracuje i umělou inteligenci DeepSeek. A na vývoji samořiditelných vozů spoléhá na stejného partnera jako Mercedes-Benz – tedy na již zmíněnou Momentu.

Pokud platilo, že pro německé automobilky je Čína klíčová hlavně kvůli prodejům, stále víc to platí taky u jejích technologií. Na vlastní kůži si to teď ověřil i kancléř Friedrich Merz. „Jezdí se v tom dobře,“ utrousil po vystoupení z autonomního mercedesu, který ovládá čínský systém.