Většina pražských taxikářů jsou cizinci, povinná čeština může zvednout ceny

Plánovaná zkouška z češtiny pro řidiče taxislužeb by dopadla na tisíce taxikářů v Česku. Například v Praze bylo loni v květnu šest z deseti taxikářů původem z ciziny. Případný úbytek řidičů by zvedl ceny jízdného, hlavně u služeb typu Bolt nebo Uber.

Ministerstvo dopravy připravuje zavedení jazykových zkoušek z češtiny jako podmínky pro udělení licence taxislužby. Plní tak plán uvedení ve vládním programovém prohlášení, který vedle povinnosti prokázat znalost českého jazyka slibuje i sjednocení podmínek pro řidiče klasických taxislužeb a digitálních platforem.

„Ministerstvo dopravy v současnosti analyzuje možné legislativní cesty k naplnění tohoto bodu. Hlavním cílem je zajistit, aby řidiči taxislužeb a platforem zprostředkujících přepravu (např. Bolt či Uber) prokazatelně ovládali český jazyk v rozsahu nezbytném pro komunikaci se zákazníky a pro správné vyhodnocování situací v silničním provozu,“ uvedl na dotaz redakce mluvčí ministerstva František Jemelka.

Ministerstvo by podle Jemelky chtělo ještě letos připravit novelu zákona, která by mohla začít platit od ledna 2028. „Obsah zkoušek ještě nemáme věcně zpracovaný, takže jejich podobu bude možné představit později,“ dodal mluvčí.

V Praze bylo podle nejnovějších veřejně dostupných údajů Ministerstva dopravy ke konci loňského května celkem 22 996 aktivních licencí, z toho 9164, tedy 40 %, drželi čeští občané. Druhou nejpočetnější skupinou byli občané Ukrajiny (7780, přes 34 %), následovaní občany Uzbekistánu (1319, necelých 6 %).

Znalost češtiny vyžadují některé tradiční i digitální pražské taxislužby od svých řidičů už dnes. „Komunikativní znalost češtiny je v Liftagu dlouhodobě základní podmínkou pro spolupráci a platí pro všechny řidiče bez rozdílu. Případná změna v legislativě je u nás dávno standardem,“ říká šéf marketingu společnosti Liftago Lukáš Musil.

Stejně postupuje je jedna z posledních tradičních taxislužeb, firma AAA Taxi. „Devadesát devět procent našich řidičů tvoří Češi. Máme sice několik cizinců, ti však hovoří plynně česky a nemají s komunikací žádný problém,“ popisuje jednatel firmy Jiří Kvasnička.

Obě firmy také podle vyjádření svých zástupců podporují zpřísnění podmínek pro řidiče taxi a jejich sjednocení pro taxi s taxametry i bez nich. „Jasnější a jednotné profesní požadavky podle nás zvýší bezpečnost a kvalitu služeb napříč trhem, aby se cestující mohli spolehnout na profesionální přepravu bez ohledu na to, přes koho si jízdu objednají,“ tvrdí Musil.

Platforma Bolt mezitím začala své řidiče učit česky. „Od začátku roku jsme ve spolupráci s jazykovou platformou Lingvist spustili strukturovaný program ověřování znalosti základů češtiny a navazujícího vzdělávání pro všechny nové partnerské řidiče. Program kombinuje jazykové posouzení s cíleným kurzem zaměřeným na praktickou komunikaci využívanou během jízd,“ říká generální manažer společnosti Bolt pro Českou republiku a Slovensko Josef Rückl.

Jazykové zkoušky by tak pravděpodobně měly mnohem významnější dopad na digitální přepravní platformy jako je Bolt, Uber či zmíněné Liftago. Podle aktuálních statistik Ministerstva dopravy tvoří vozy těchto platforem v Praze přes 90 procent z více než 16 tisíc registrovaných aut.

Na rozdíl od vozů s taxametrem se cena jízd objednaných přes digitální platformy dynamicky mění podle poptávky. Když je zájem velký, například při dešti nebo v dopravních špičkách, cena je vyšší. Pokud by kvůli povinné češtině ubylo řidičů, ceny by podle platforem rostly.

„V tuto chvíli není jasné, jaká konkrétní opatření ministerstvo připravuje, a bez znalosti detailů se k nim proto nemůžeme vyjadřovat,“ říká Josef Rückl z Boltu.

„Obecně však platí, že jakékoliv zvýšení regulace je třeba pečlivě posoudit z hlediska dopadu na celý trh. V Praze jsou řidiči taxislužby z velké části cizinci, podobně jako v ostatních evropských metropolích. Nepřiměřené zpřísnění podmínek by nevyhnutelně vedlo ke snížení dostupnosti řidičů, což by se v důsledku projevilo delšími dojezdovými časy a růstem cen pro cestující,“ varuje Rückl.

Podobně se pod podmínkou anonymity vyjádřil i manažer další z přepravních platforem. „Intuitivně je zřejmé, že zkoušky z češtiny povedou ke snížení počtu licencovaných řidičů, což následně prodlouží čekací doby a zvýší ceny,“ prohlásil.

Společnost Uber zatím na dotazy redakce ohledně dopadů povinných zkoušek z češtiny nereagovala.

Na prodloužení dojezdových dob a zvýšení cen při zpřísnění regulace upozorňuje také studie OECD z roku 2018 o taxislužbách a přepravních platformách. Zkušenosti z různých zemí podle této studie ukazují, že příliš přísné standardy „mohou zvyšovat náklady taxislužeb a vozidel soukromé přepravy nebo vytvářet překážky vstupu na trh“.

„Například test místopisných znalostí je ve Spojeném království považován za významnou bariéru vstupu na trh, ačkoli potřeba takového požadavku je přinejmenším diskutabilní s ohledem na rozšíření online mapových služeb,“ píše se v dokumentu.

Podle Jiřího Kvasničky z AAA Auto by ale pokles počtu taxikářů v Praze žádný problém nebyl. „Praze dříve působilo pět až šest tisíc taxikářů a tato kapacita byla zcela dostačující. Dle mého názoru by pro Prahu bohatě stačilo dva tisíce vozů v provozu. Dříve lidé na taxi nemuseli čekat a systém fungoval spolehlivě,“ říká Kvasnička.

„Současný stav je pouze důsledkem toho, že platformy přivedly lidi ochotné pracovat za podmínek, které nejsou fér vůči těm, kdo dodržují zákony,“ dodává.