Článek
Spekulace o tom, kdy a jak začne útok na Írán, skončily. Od sobotního rána dopadají na města a cíle po celé zemi izraelské a americké rakety. „Nechci použít sílu, ale někdy není jiná možnost,“ řekl ještě v pátek Donald Trump.
V sobotu ráno pak komentoval začátek úderu. „Zajistíme, že nebudou mít jaderné zbraně. Zničíme jejich námořnictvo a celou jejich výrobu balistických raket. Je to masivní operace a je možné, že povede ke ztrátám na životech amerických vojáků. Děláme vše pro to, aby se to nestalo.“
Podle prvních zpráv tedy nejde jen o úder na jaderná zařízení jako loni v létě. Výbuchy bylo slyšet blízko rezidence íránského vůdce Alího Chameneího. Ten ale podle zdrojů z Íránu v metropoli není. Trump ho varoval, že na jeho místě by často měnil pobyt. Což byla narážka, že i vůdce režimu může být cílem útoku. Rakety dopadly také na budovy několika íránských ministerstev a rovněž prezidentský palác. Chameneí není prezident, má funkci nejvyššího duchovního vůdce.
Trump měl na výběr ze dvou možností. Omezený úder na jaderná zařízení, trvající několik dní, nebo rozsáhlý útok s pokusem režim odzbrojit, což je akce spíše na týdny než dny.
Zatím to vypadá, že se rozhodl pro druhou variantu. Podle zpráv z Teheránu se tvoří dlouhé fronty před čerpacími stanicemi a mnoho lidí se snaží metropoli opustit.
Zdroj z izraelského ministerstva obrany řekl deníku Jerusalem Post, že společná americko-izraelská akce se plánovala měsíce a datum útoku znalo několik lidí v Tel Avivu a Washingtonu týdny.
Američané a Izraelci využívají toho, že íránský režim je oslabený. Má velké ekonomické problémy a nespokojenost obyvatel přerostla v lednu v masové demonstrace, které připomínaly spíše povstání. Režim je brutálně potlačil, nejméně osm tisíc lidí zemřelo.
Chameneí ztrácí legitimitu, ale ozbrojené složky mu dosud byly loajální. Neobjevily se žádné známky sporů nebo rozkolu. Základem režimu jsou Islámské revoluční gardy, které také z velké části ovládají ekonomiku. Trump vyzval gardy ke složení zbraní. „Zaručuji vám beztrestnost, v opačném případě vás čeká jistá smrt.“
„Islámský režim politicky i ekonomicky degeneruje, skomírá a bude v tomto sestupu pokračovat, pokud nedojde k ekonomickým reformám a k nějakému obnovenému životaschopnému sociálnímu kontraktu mezi režimem a obyvatelstvem,“ řekl k tomu v lednu pro Seznam Zprávy polský íránista Marcin Krzyzanowski.
Teokratický režim v Íránu
Alí Chameneí.
- Íránská islámská republika je teokracií vedenou šíitským muslimským duchovenstvem. Vychází z principů, které sepsal vůdce převratu proti šáhovi v roce 1979 ajatolláh Ruholláh Chomejní v knize Velájate Fakíh (Vláda duchovních).
- Ústavním činitelem s největšími pravomocemi je nejvyšší vůdce - ajatolláh Alí Chameneí. Úřad převzal v roce 1989 po smrti Chomejního.
Írán ale má i po červnové dvanáctidenní válce s Izraelem tisíce balistických raket s doletem zhruba dva tisíce kilometrů. Je tedy schopen zasáhnout Izrael a americké námořní a letecké základny na Blízkém východě - v Jordánsku, Kataru, Bahrajnu, Saúdské Arábii. „Chystáme odpověď, bude tvrdá,“ cituje agentura Reuters nejmenovaného představitele íránského ministerstva obrany. Izraelské nemocnice preventivně převážejí pacienty do podzemních prostor.
V jedenáct hodin místního času už jsou hlášeny výbuchy z Izraele, Bahrajnu a Abú Zabí, metropole Spojených arabských emirátů.
Trump v ranním proslovu zopakoval, že Írán vyvíjí mezikontinentální balistické rakety, které jsou ohrožením přímo pro USA. Americká Obranná bezpečnostní služba (DIA) loni v odtajněném dokumentu dospěla k závěru, že Írán bude mít k dispozici mezikontinentální balistické rakety nejdříve v roce 2035. A to i kdyby mu pomoc poskytli jeho spojenci Severní Korea a Čína.
Rakety, které má Írán momentálně k dispozici, nedoletí na území USA. To je od Íránu vzdáleno téměř dvanáct tisíc kilometrů.
Jak daleko může dostřelit Írán.
