Článek
Írán v odvetě za americko-izraelský útok vypálil salvu raket proti Izraeli. Podle izraelské armády nad území židovského státu od rána přiletělo nejméně 35 balistických raket. Některé se podařilo sestřelit, další dopadly na volná prostranství. Později ale Írán vypálil další.
Padající zbytky raket (ať už útočných, nebo obranných) zranily nejméně jednoho člověka, píše izraelský server Times of Israel.
Některé rakety se podařilo sestřelit nad Jordánskem, což je americký a izraelský spojenec. Jedna podle tamních médií zasáhla obytný dům v metropoli Ammánu. Výbuchy se ozývají také v Kataru, kde mají Američané klíčovou vojenskou základnu, nebo Spojených arabských emirátech, což je další spojenec USA v regionu.
Izrael se může spolehnout na jeden z nejpropracovanějších systémů protivzdušné obrany. Během posledních dvou a půl let, kdy opakovaně čelil raketovým útokům ze strany palestinského teroristického hnutí Hamás, libanonského Hizballáhu, jemenských Húthíů, ale i samotného Íránu ho nasadil už několikrát.
Dění na Blízkém východě sledujeme v online reportáži:
Základ obrany tvoří trojice systémů, které vyvinul sám Izrael, byť s výraznou americkou asistencí. Jde o systémy Iron Dome (Železná kopule), Davidův prak a Arrow.
Izrael výrazně investuje do protivzdušné obrany už přes 30 let. Velkým impulzem byla salva raket Scud, které během války v Zálivu v roce 1991 proti Izraeli vypálil Irák pod vedením Saddáma Husajna, píše agentura Reuters.

Archivní záběry: Jak se Izrael v dubnu 2024 bránil íránskému útoku s pomocí systému Iron Dome. Tehdy s pomocí spojenců sestřelil 99 procent z více než 200 dronů, raket a střel, které proti němu Írán vypálil.Video: twitter/AvivaKlompas, AP
Seznam Zprávy připravily přehled základních informací o systémech protivzdušné obrany používaných Izraelem.
Iron Dome
Systém byl navržen tak, aby si poradil zejména s raketami, které na Izrael míří z relativně malé vzdálenosti. Dobře tak funguje v případě útoků z Pásma Gazy nebo z libanonského území pod kontrolou Hizballáhu, ale použít se dá i proti dronům, letadlům nebo střelám s plochou dráhou letu, popsal web Haarec.
Izrael systém vyvíjený s podporou Spojených států použil poprvé v roce 2011, kdy sestřelil raketu vypálenou z Gazy na jižně položený Aškelon. Od té doby zachytil Iron Dome tisíce dalších střel a podle izraelské armády má úspěšnost asi 90 procent.
Útoky Izraele a USA na Írán 2026
Izrael a USA zahájily v sobotu 28. února 2026 útok na Írán. Dění sledujeme online >>>
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa i izraelského ministra obrany Jisraela Kace jde o preventivní údery, s cílem, aby Írán nikdy neměl jaderné zbraně. Donald Trump na Írán tlačí dlouhodobě, v červnu 2025 Američané s Izraelem zaútočili během operace Půlnoční kladivo na íránská jaderná zařízení.
„Všeobecně se uznává jako výborná i úspěšnost nad 70 procent. To se ale bavíme o běžné protivzdušné obraně, která se zaměřuje na větší cíle, například vrtulníky. Když jde pak o zneškodnění malých raket, tak opravdu Iron Dome nemá na světě obdoby,“ řekl před časem pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Lukáš Visingr s tím, že je pro systémy podstatně těžší sestřelit menší objekty.
Systém funguje na poměrně jednoduchém principu. Nejprve radar zachytí přilétající raketu a předpoví její trajektorii a místo dopadu. Řídicí centrum tyto informace zpracuje a spojí se s odpalovacím zařízením, které vyšle vlastní raketu, aby tu přilétající zničila.
Po zneškodnění se rakety rozpadnou na spoustu malých trosek, které po dopadu v obydlených oblastech mohou způsobit zranění či materiální škody.

Systém Iron Dome.
Každá z těchto raket, které systém vypálí, stojí asi 40 až 50 tisíc dolarů (téměř 1,2 milionu korun), napsala agentura Bloomberg s odkazem na izraelský Institut pro studium národní bezpečnosti.
Izrael podle společnosti Raytheon, která se podílí na výrobě Iron Domu, provozuje deset těchto systémů. Kompletní výroba každého z nich podle odhadu amerického think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) vyjde na 100 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Výhledově ale Izrael plánoval až 15 těchto systémů.
Zařízení je navrženo tak, aby reagovalo pouze na rakety, které představují hrozbu pro civilisty a mohly by spáchat velké škody.
„Když raketa míří na neobydlené části, například do pouště, což je často více než polovina, tak se nestane nic. Když vypálená raketa míří na obydlené části, tak se proti ní vystřelí interceptor, tedy malá řízená střela. A ta ji zničí,“ přibližuje Visingr.
Podrobněji o systému Iron Dome:
Davidův prak
Prostřední vrstvu izraelské protivzdušné obrany tvoří systém zvaný Davidův prak (David’s Sling), který je určený zejména k sestřelování balistických střel vypálených ze vzdálenosti 100 až 200 kilometrů. Sloužit může i proti letadlům, dronům a střelám s plochou dráhou letu.
V provozu je tento systém od roku 2017, a Izrael ho tak zatím vyzkoušel jen několikrát. O prvním úspěšném nasazení informovala armáda až v říjnu 2023.
Davidův prak odpaluje střelu bez bojové hlavice. Součástí systému je odpalovací zařízení, radar a stanice pro řízení boje. Každá střela podle izraelského serveru Ynet vyjde na miliony dolarů.

Systémy izraelské protivzdušné obrany.
„Davidův prak zásadně posiluje izraelskou vzdušnou obrannou strategii a je stěžejní pro izraelský vícevrstvý systém protivzdušné obrany,“ citoval server Business Insider izraelské ministerstvo zahraničí.
Arrow
Na útoky raketami dlouhého doletu je Izrael připravený díky systémům Arrow 2 a Arrow 3. Ty dokážou zachytit i balistické střely, dokud jsou stále mimo zemskou atmosféru, což se pravděpodobně i stalo loni počátkem listopadu při jednom z útoků Hamásu.
Arrow 3 pak umí zničit jejich hlavice, ať už jsou jaderné, biologické, chemické, nebo konvenční. Ke zneškodnění dochází blíže k místu odpálení nepřátelské rakety, které systém dokáže zasáhnout až na vzdálenost 2400 kilometrů.
Rakety, na jejichž vývoji se podílela společnost Israel Aerospace Industries (IAI) spolu s americkým Boeingem, jsou navrženy tak, aby se od nich ve velké výšce oddělily hlavice s náloží, které se změní na jakési „sebevražedné“ satelity, jež vyhledají a zasáhnou útočící objekty.

Jak funguje systém protiraketové obrany Arrow.
První verze systému se začala podle BBC vyvíjet už po válce v Perském zálivu v roce 1991.
Oba typy systémů používají dvoustupňové stíhače na pevné palivo a každý z nich zahrnuje odpalovací zařízení, přesný Green Pine radar a řídicí centrum, přiblížil ve své analýze server Business Insider.
Každé odpalovací zařízení dokáže podle CSIS nést až šest raket a řídicí středisko systému Arrow 3 se může pokusit až o 14 zásahů najednou. Systém je kompatibilní s datovým spojením Spojených států Link 16, což umožňuje komunikaci s americkým systémem protivzdušné obrany Patriot i dalšími typy, vysvětluje americký think tank.
„Schopnosti systému Arrow 3 umožňují delší dolet, vystoupání do větší výšky a přesnější zásahy proti balistickým střelám,“ srovnává verze systémů izraelské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.
V obou případech jde přitom o velmi drahou záležitost. Podle deníku Haarec stojí jedna střela systému Arrow 3 přibližně 2,2 milionu dolarů (přes 50 milionů korun). V případě starší verze jsou náklady ještě vyšší – jedna raketa vystřelená z Arrow 2 vyjde asi na 2,7 milionu dolarů (přes 62 milionů korun).
















