USA musí spěchat. Na dlouhou válku s Íránem nemají dost raket

„Počítáme se čtyřmi až pěti týdny. Nebude to složité. Máme obrovské množství munice. Víte, máme sklady s municí po celém světě v různých zemích,“ odpověděl americký prezident Donald Trump na otázku deníku New York Times, jak dlouho má trvat americko-izraelská operace v Íránu.

Jeho prohlášení je sporné už na úrovni některých útočných zbraní (například raket Tomahawk). Nesporně se však rozchází s realitou v oblasti munice do nejpokročilejších systémů protivzdušné obrany.

S ní na tom totiž USA (a ani Izrael) nebyly dobře už po loňské 12denní válce. Potenciální prohloubení tohoto problému je ve skutečnosti jedním z hlavních rizik celé současné operace.

Šlo ostatně o jednu z hlavních lekcí loňské 12denní války. Írán během ní v reakci na americko-izraelské údery vypálil asi 550 balistických raket. Izrael se jich s pomocí USA pokusil sestřelit asi 320 a v drtivé většině (uvádí se 85 %) uspěl.

Nebylo to ale zadarmo.

Přesný počet použité munice a její celkové zásoby obou zemí pochopitelně nejsou veřejnou informací. Zejména z USA, které zjevně musely doplňovat izraelské nedostatky, ale máme alespoň zevrubný obrázek.

Do několika amerických médií totiž unikla informace, že 12denní válka ztenčila veškeré zásoby munice do systémů THAAD o 25 %. Jde přitom o vysoce sofistikované a také velmi drahé rakety určené k ničení balistických střel s delším doletem ve vysokých výškách (tzn. nikoliv dronů či méně sofistikovaných raket) s dlouhou výrobní lhůtou.

Pro srovnání – použito jich mělo být 150, zatímco za fiskální rok 2025 jich měly USA naskladnit jen 12 a rok předtím 11.

Analýza amerického think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ke konci loňského roku došla na základě všech dostupných informací k závěru, že USA zejména kvůli 12denní válce přišly nejspíš o 28 % munice do systémů THAAD a asi o 20 % zásob interceptorů SM-3, které spadají do stejné kategorie. I přes snahy navýšit produkci je přitom podle závěrů práce jasné, že ztráty se budou nahrazovat jen pomalu, protože výrobce ve zkratce řečeno nedokáže rychle reagovat na nepředvídatelnou poptávku.

Washington by se měl podle autora analýzy CSIS zamyslet nad změnou přístupu, s jakým se zásobuje municí do PVO, a přizpůsobit celý systém novým standardům.

Velkou otázkou je, jak moc problém dosud prohloubila současná útočná operace Epic Fury a jak se bude dál vyvíjet.

Írán už v odvetě vypálil nejméně kolem 400 balistických raket a kromě Izraele útočil i na území Jordánska, Bahrajnu, Kataru a Kuvajtu. Kolik munice do protivzdušné obrany jednotlivé země v reakci použily, se zatím neví.

Írán měl podle oficiálního prohlášení izraelské armády z 1. března nejspíš něco kolem 2500 balistických raket (pravost čísla ověřit nelze). Kdyby byly všechny vypáleny a USA by na to odpovídaly poměrově stejně jako při 12denní válce, munice do PVO by jim došla.

Jde samozřejmě jen o hypotetický výpočet, který pomíjí řadu skutečností. Například, že útoky jsou teď pravděpodobně hůře koordinované a také, že USA i Izrael nespoléhají jen na PVO, ale i na ničení samotných iránských odpalovacích systémů. Těch byla podle Izraele zničena už asi polovina z celkových 400.

Na druhou stranu je ale zjevné, že vyhlídky USA na případné prodloužení konfliktu na několik týdnů nejsou z hlediska dostupné munice určitě tak bezstarostné, jak prezentoval americký prezident.

„Na Blízkém východě se odehrává boj s časem: Írán nastolil opotřebovávací přístup, v jehož rámci se snaží zahltit PVO a doufá, že vyčerpá zásoby interceptorů. Spojené státy, Izrael a jejich spojenci se mezitím snaží co nejrychleji likvidovat íránské rakety, odpalovací systémy, podpůrné prvky a velitelské a řídící uzly,“ popsal aktuální dynamiku konfliktu bezpečnostní analytik Franz-Stefan Gady.

„Jsou si vědomi, že interceptory do systémů THAAD, Arrow a Davidův prak jsou výjimečně nákladné a jejich akumulace trvá roky. Zdá se, že útočí nejdřív staršími raketami s pohonem na kapalné látky, snaží se vyčerpat zásoby a novější rakety si nechávají na potom,“ popsal pravděpodobnou strategii Íránu expert na vzdušné zbraně s letitou zkušeností z britských ozbrojených sil Robert Campbell pro deník Financial Times. I on nicméně zdůraznil, že aby Teherán mohl svého cíle dosáhnout, musí přežít jeho odpalovací systémy.

Spojené státy i Izrael o tomto riziku musely vědět a jistě mají vymyšlenou strategii, jak se s ním vypořádat. Írán se mezitím jen těžko vzpamatovává z úderů, které zlikvidovaly velkou část nejen jeho politického, ale i vojenského vedení, a je otázkou, jak dlouho může ještě vést koordinovaný odpor.

Na druhou stranu je klidně možné, že už teď USA použily tolik raket, že tím oslabují vlastní obranu či odstrašení jinde ve světě. Konkrétně hlavně v Pacifiku, kde v tomto směru hraje THAAD důležitou roli.

Bez ohledu na to, jaká bude konečná bilance, je současné rozpoložení varovné nejen pro USA. Jde o další z řady příkladů dění posledních let, který ukazuje, že nákladnost a složitost zásobování protivzdušné obrany je nevyřešenou slabinou i v nejmodernějších západních armádách.