Správa železnic platila za advokáty desítky milionů, i když má své vlastní

Někdejší hasič z liberecké pobočky Správy železnic Jan Čmuchálek nedávno vysoudil na bývalém zaměstnavateli 120 tisíc korun s příslušenstvím jako doplatek ušlé mzdy.

A protože ze zatím nepravomocného rozsudku plyne, že skoro stejnou částku jako jemu - přes 117 tisíc korun - by Správa železnic měla uhradit najaté pražské advokátní kanceláři Miroslava Běliny, poslal Jan Čmuchálek podnět na Ministerstvo dopravy. A v něm žádost o audit, zda státní organizace nemrhá veřejnými prostředky, když najímá i na „obyčejný“ pracovněprávní případ drahé externí advokáty, přestože platí vlastní právníky.

„Zatím na to nikdo z ministerstva nereagoval,“ říká Jan Čmuchálek. Nový šéf Správy železnic Tomáš Tóth, který nahradil odvolaného Jiřího Svobodu, však slibuje, že využívání advokátů z venku výrazně omezí.

„Nebudeme vyhazovat peníze,“ uvedl při schůzce s redaktory Seznam Zpráv. Roli advokátních kanceláří vidí jen u velkých soudních sporů a ve specifických oblastech práva. Jinak podle něj firma musí vystačit s vlastním aparátem.

Návrh generálního ředitele na snížení rozpočtu na právní služby o 20 procent pro rok 2026 byl už správní radou Správy železnic schválen. Má jít o součást širších opatření, jak osekat zbytečné náklady.

Když Správa železnic na žádost Seznam Zpráv sdělila, kolik peněz na právní služby v minulých letech vynaložila, ukázalo se, že rozpočet se během dvou let poměrně razantně zvýšil. V roce 2023 byl 41 milionů, loni už činil téměř dvojnásobek - 75 milionů.

Nakonec nebyl ani jednou plně vyčerpán, přesto není zřejmé, zda je využívání externích právních služeb ekonomicky výhodnější než posílení interního právního týmu.

Mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová k tomu doplnila, že nárůst byl ovlivněn tím, že od roku 2024 se do rozpočtu na právníky nově započítávají i náklady na právní služby související s investičními projekty. Ty se dříve podle mluvčí uváděly zvlášť.

Firma také sdělila, že advokáty z různých kanceláří využívala nejen u složitých a speciálních kauz, které mohly mít zásadní dopad na firemní finance, ale zároveň v případech, kdy státní organizace neměla v požadovaném čase své vlastní kapacity.

Kolik přesně má nyní Správa železnic k dispozici svých vlastních právníků, mluvčí nesdělila. Právní podpora prý působí „decentralizovaně“ u mnoha organizačních jednotek. Z neoficiálních informací vyplývá, že příslušný právní odbor na pražské centrále má 32 zaměstnanců.

V úvodu zmíněný Jan Čmuchálek není jediný, kdo míru využívání externích advokátů zpochybnil.

I bývalý zaměstnanec Roman Strečko se domnívá, že v jeho sporu se Správou železnic se mohly celkové náklady na najaté právníky z pražské advokátní kanceláře Brodec Partners vyšplhat do statisíců. Vychází z toho, že jeho samotného už právní zastupování přišlo na 184 tisíc korun.

Strečko se u soudu domáhá zneplatnění vyhazovu, Seznam Zprávy se jeho případem zabývaly v lednu loňského roku.

Kvůli možnému rozhazování veřejných prostředků na právníky podal loni v listopadu trestní oznámení na tehdejšího ředitele Správy železnic Jiřího Svobodu, stejně tak podal i podnět na Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Podle Strečkova názoru státní organizace porušuje své interní předpisy, v nichž se píše, že zajištění ochrany práv a oprávněných zájmů je svěřeno primárně interní právní službě a najímat advokáty lze pouze ve výjimečných, mimořádně složitých nebo mezinárodně významných případech.

Od policie ale Roman Strečko v polovině února dostal vyrozumění, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly spáchání trestného činu. A z NKÚ přišel jen vágní příslib, že jeho podnět může být využit v další kontrolní činnosti.

První soudní jednání ve Strečkově případu proběhlo v minulých dnech a Správu železnic i tentokrát zastupovala externí advokátní kancelář. Další jednání má být na konci června.

S přispěním Vojtěcha Blažka