Článek
Poslanci se pustili do třetího čtení upraveného státního rozpočetu z dílny ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Návrhů na změny byly desítky za desítky až stovky miliard – jen navýšení armádního rozpočtu by vyšlo na víc než 20 miliard korun.
V tanci vysokých čísel se může kde kdo ztratit, ne každému se chce počítat nuly u miliard nebo dokonce bilionů – celý rozpočet totiž pracuje na výdajové straně s číslem 2 427 837 146 587 Kč. To je o 310 000 000 000 Kč více, než kolik stát vybere.
Politici rádi používají příměry k rodinnému rozpočtu – zvlášť když mluví o úsporách nebo odpovědném hospodaření obecně. Naše kalkulačka vám takový obrázek dá. Vložte do ní výši své mzdy a ukáže vám, na co by vaše výplata padla, kdyby ji politici dělili jako rozpočet. Jako vzor máme vyplněnou průměrnou mzdu za rok 2025.
Základem pro náš výpočet je návrh státního rozpočtu na rok 2026, který schválila vláda Andreje Babiše (ANO).
Při průměrné české mzdě vychází, že by důchody spolkly 14 640 Kč, tato jediná položka by odčerpala skoro 30 procent vašeho měsíčního výdělku. Celý resort sociálních věcí by pak stál přes 40 procent mzdy. Skoro 12 procent, přes 5 750 korun, jde na vzdělávání.
K těm nejlevnějším položkám v rozpočtu patří hlídači státního rozpočtu z Národní rozpočtové rady. Za sdělení, že rozpočet porušuje české zákony, by průměrný Čech ze své mzdy zaplatil 53 haléřů.
Přes státní rozpočet však nejdou zdaleka všechny výdaje, především jde o zdravotnictví. Pro rok 2026 počítají zdravotní pojišťovny s výdaji na zdravotní péči za 575,8 miliardy Kč. Peníze však vybírají prostřednictvím zdravotního pojištění zdravotní pojišťovny a stát se na provozu podílí příspěvkem na státní pojištěnce ve výši 157,7 miliardy korun – průměrný Čech by tak na péči o děti a důchodce ze své mzdy poslal do zdravotnictví více než tři tisícovky.
Další výdaje, které stojí stranou státního rozpočtu, pak obstarávají kraje a obce.
