Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Írán nenechal americko-izraelský úder na Teherán a další města bez odpovědi.
Jeho cílem se staly země, na jejichž území mají Američané základny, tedy kromě Kataru a Spojených arabských emirátů také Bahrajn, Saúdská Arábie, Jordánsko a Kuvajt.
Současná situace tak na Blízkém východě představuje nejnáročnější test protivzdušné obrany v posledních letech.
Americká armáda musí chránit nejen desítky tisíc vojáků, ale i diplomatické mise a další objekty napříč regionem. Velitelé koordinují akce s regionálními partnery, systémy však byly v posledních dnech místy zahlceny, napsal deník The Wall Street Journal.
Regionální velitelství CENTCOM uvedlo, že během dosavadního průběhu operace zahynulo šest amerických vojáků. Podle WSJ přišli o život při dronovém útoku na základnu v Kuvajtu.
Nad Kuvajtem navíc byly během odrážení íránského útoku sestřeleny tři americké stíhačky F-15, které omylem zasáhla domácí protivzdušná obrana. Posádky se katapultovaly a jsou ve stabilizovaném stavu, incident nicméně patří k nejvážnějším materiálním ztrátám Spojených států v této válce.
Jak upozornil odborný server The War Zone, vzdušný prostor nad oblastí je mimořádně vytížený. Írán vysílá velké množství raket a bezpilotních prostředků a ve vzduchu současně operuje řada taktických letounů. Riziko záměny či nechtěného zásahu je proto reálné.
Bývalý vysoký představitel amerického letectva Ravi Chaudhary pro WSJ uvedl, že íránské zásoby raket krátkého a středního doletu, roje dronů Šáhid i schopnosti elektronického boje představují pro americké základny významnou hrozbu.
Spojené státy se navíc podle expertů potýkají i s omezenými zásobami střel pro systémy Patriot a THAAD (Terminal High Altitude Area Defense).
Ještě před vypuknutím konfliktu ostatně předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Caine varoval Bílý dům, že střet s Íránem může přinést americké ztráty a vyčerpat zásoby munice potřebné pro případné budoucí konflikty, například s Čínou.
„Máme velmi omezený počet některých typů munice,“ uvedl Daniel Byman z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). „A je toho opravdu hodně, co je třeba bránit.“
Čtyři týdny
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro britský Daily Mail nastínil, že úder na Írán by měl trvat čtyři týdny, přičemž 28 dní označil spíše za horní hranici.
Objevují se informace, že pokud by americké nálety trvaly déle, mohly by být na Blízký východ přesunuty také některé vojenské prostředky a jednotky Spojených států rozmístěné v Jižní Koreji, jak informoval korejský deník The Chosun Daily.
Podle jeho zdrojů by se mohlo jednat o baterie protiraketového systému Patriot a komplety THAAD. Přesun by se mohl týkat také průzkumných a sledovacích prostředků, včetně bezpilotních letounů MQ-9 Reaper.
Systém Patriot.
