Írán už možná přišel o klíčovou zbraň. Má ale nebezpečnou zálohu

„Na Blízkém východě se odehrává boj s časem: Írán nastolil opotřebovávací přístup, v jehož rámci se snaží zahltit PVO (protivzdušnou obranu) a doufá, že vyčerpá zásoby interceptorů. Spojené státy, Izrael a jejich spojenci se mezitím snaží co nejrychleji likvidovat íránské rakety, odpalovací systémy, podpůrné prvky a velitelské a řídicí uzly,“ popsal hlavní těžiště boje mezi USA a Izraele proti Íránu na začátku týdne bezpečnostní analytik Franz-Stefan Gady.

V té době ještě nebylo vůbec zřejmé, kdo má v tomto naprosto klíčovém souboji navrch.

S přibývajícím časem se nicméně stále více zdá, že se to USA a Izraeli daří (drony jsou trošku jiný příběh, ale i k tomu se dostaneme).

Podle amerického velení se denní počet balistických raket vystřelených Íránem od soboty (tedy prvního dne nově rozpoutaného konfliktu) do středy snížil o 86 %. Ministr obrany Pete Hegseth tyto informace od amerického Sboru náčelníků štábů doplnil sebevědomým prohlášením, že USA a Izrael do týdne zcela „ovládnou nebe“ nad Íránem a operaci vítězně ukončí, až uznají, že Íránu zničily všechno, co chtěly.

Tady samozřejmě musíme počítat s motivací nadsazovat vojenský úspěch. Na rychlý pokles počtu íránských raketových útoků nicméně poukazují i hlášení všech napadených států.

Takto například vypadá sled denních hlášení o útocích od Spojených arabských emirátů (SAE), na které zatím mířilo dosud nejvíc íránských projektilů:

Celkový počet útoků na SAE se mimochodem skoro vyrovná součtu útoků na všechny ostatní země dohromady:

Takto například vypadá sled hlášení z Bahrajnu, o kterém se mluví jako o nejzranitelnějším státu, protože jeho zásoby munice do PVO jsou nejmenší ze všech:

Přesnou výši celkového poklesu neznáme. O souhrnný součet složený z hlášení všech zemí se pokouší řada nezávislých OSINT účtů na sociálních sítích, jenže dochází k odlišným závěrům, protože ne všechny země zveřejňují informace v úplnosti a srovnatelným způsobem. Trend je nicméně jasně sestupný i v celkovém měřítku.

Jako nejpravděpodobnější vysvětlení se zdá být úspěch Spojených států a Izraele v ničení odpalovacích systémů.

Nasvědčují tomu zaprvé „tvrdé“ důkazy o značném množství zničených íránských mobilních odpalovacích systémů a další doplňkové raketové infrastruktury. Konkrétně jde o videa z úderů USA a Izraele nebo satelitní snímky íránských podzemních základen skladujících rakety a jejich okolí.

Druhým důležitým faktorem je samotná strmost poklesu raketových útoků. Je totiž větší, než by se dalo čekat v případě, že k poklesu počtu odpálených raket dochází plánovaně s cílem ušetřit co nejvíc na chvíli, kdy nepřátelům dojde munice do PVO.

Je nicméně potřeba přiznat, že tvrdé důkazy jsou sporadické a interpretace snížení počtu vypálených raket je stále spíše hypotetická. Že by ve skutečnosti Írán snížil tempo palby schválně a na nejtvrdší úder se teprve chystal, přestože kontinuálně přichází o další a další systémy a jeho schopnost palby se pořád snižuje, je nepravděpodobné, ale ještě to nelze s úplnou jistotou vyloučit.

Pokud se USA a Izraeli opravdu podařilo zlikvidovat během pár dní drtivou většinu íránské odpalovací infrastruktury, tak je to každopádně obrovský úspěch (Izrael už v úterý tvrdil, že je zničených 300 ze 400 íránských odpalovacích systémů). Rychlý a efektivní lov takového množství zejména mobilních odpalovacích zařízení napříč tak velkým územím se totiž dosud nikomu nikdy v historii nepodařil a dlouho se o proveditelnosti takového úkolu polemizovalo.

Vojenští experti už vedou živou debatu na téma, co mohlo být příčinou. Mluví se o tom, že roli mohly hrát lekce z loňské 12denní války a perfektní znalost íránských základen a taktik, pokrok v technologiích pro sběr informací (tzn. satelity schopné detekovat odpaly raket, drony, rychlý přenos komunikace atd.), nebo chyby na straně Íránu, který nedokázal své systémy dostatečně rozptýlit mimo základny se sklady raket, které jsou pod neustálým „dohledem“ nepřátel a nedokázal využít raketová sila k palbě přímo z podzemí kvůli technologickým nedostatkům.

Řešení těchto detailů je ale ve chvíli, kdy ještě není ani na 100 % jisté, že USA s Izraelem raketovou válku skutečně vyhrály, předčasné.

Navíc je tu ještě další nebezpečí v podobě dronů.

I dronových útoků sice celkově ubývá, když USA uvádí celkový pokles dokonce o 73 %, ale zprávy z otevřených zdrojů zatím konzistentní obrázek o každodenním exponenciálním poklesu úderů neukazují. Dobře je to vidět zrovna i na případu Spojených arabských emirátů (viz graf výše). Ty sice čelí podstatně menším barážím než na začátku, ale přesto v posledních třech dnech hlásily pokaždé víc než 100 dronových útoků.

Drony jsou navíc ve srovnání s balistickými raketami jednodušší na odpal, který lze i snáz zamaskovat, protože k němu není třeba silných motorů vyzařujících hodně tepla. Navíc jsou i obecně dostupnější, takže je možné, že jich Teherán má mnohem víc než raket.

I tyto stroje samozřejmě mají své nevýhody. Letí ve srovnání s raketami pomalu, nesou podstatně menší hlavici a celkově je technicky mnohem snazší je sestřelit. Na rozdíl od balistických raket není vůbec nutné na jejich likvidaci používat tu nejdražší a nejméně dostupnou munici do PVO (jeden kus takových obranných střel může stát přes 10 milionů dolarů), která by mohla Washingtonu a jeho spojencům poměrně rychle dojít.

Íránské Šáhidy lze sestřelit i laicky řečeno jednoduššími raketami do PVO (tady může jít o stovky tisíc dolarů až jednotky milionů za raketu), stíhačkami s ještě levnější municí, než jakou používají pozemní systémy PVO (desítky tisíc dolarů s nejnovější specializovanou municí, jinak o řád víc), ale třeba i docela obyčejným protileteckým kulometem, nebo speciálními drony v hodnotě jednotek tisíc dolarů, které hojně používá Ukrajina při obraně proti ruským útokům.

Způsobů je tedy mnoho a nikdo přesně neví, čím konkrétně jednotlivé státy odrážející íránské výpady drony sestřelují, takže tady zatím není možní udělat žádný jednoduchý odhad, kolik dronů by bylo potřeba, aby se obranné prostředky vyčerpaly. Vědomí, že dronů může být ještě víc než raket, že předcházet jejich odpalům je těžší a že PVO USA i dalších států nemusí být připravené adekvátně, však vzbuzuje nervozitu.

„Namísto balistických raket mezery ve schopnostech států Perského zálivu odhalily drony s dlouhým doletem,“ napsal analytik specializující na rakety a obranu proti nim Fabian Hoffmann. Ani státy Zálivu, ani USA podle něj nenasadily adekvátní obranu a drony sestřelují primárně stíhačkami. „Přesto drony ojediněle prošly obranou a zasáhly vojenské nebo symbolické cíle včetně americké ambasády v Rijádu, což celkově nevrhá dobré světlo na armádu USA a spojenců,“ dodal Hoffman.

Podle středečního článku CNN zástupci administrativy Donalda Trumpa za zavřenými dveřmi řekli zákonodárcům, že Šáhidy jsou zásadní výzvou pro obranu USA, která je „nebude moct odrazit všechny“.

Podle čtvrtečního článku Pentagon a alespoň jeden stát z Perského zálivu už údajně jednají s Ukrajinou o nákupu ukrajinských speciálních dronových interceptorů.

Obojí by mohlo naznačovat, že Washington s Izraelem se přinejmenším reálně obávají, že odpalování dronů z Íránu nedokáží zamezit a aktuální obrana proti nim není dostatečná. Moudřejší ale budeme, až uvidíme, jestli se počty dronových útoků ustálí, nebo budou dál klesat.