Článek
Vývoj na energetickém trhu v minulých letech firmám ukázal, že se jejich náklady mohou dramaticky změnit. Zatímco před lety nebyly nijak zásadní položkou v jejich výdajích, s prvními problémy při začátku války na Ukrajině se vše změnilo. Tato krize sice pominula, ale přechod na Green Deal, stále dražší povolenky i postupné ukončování uhlí vynesly účty za elektřinu do čelních pozic. Cena elektřiny se navíc stala zásadním konkurenčním momentem v souboji českých a zahraničních firem. Kdo má nižší účet za proud, může zlevnit finální produkt a ovládnout trh.
V současné době je trh stabilnější, malé a střední podniky se poučily a snaží se od cenových výkyvů ochránit.
„V době energetické krize, zejména v roce 2023, byly naše náklady na energie až čtyřnásobně vyšší oproti současnosti. Šlo o mimořádně náročné období, které výrazně zasáhlo celý hotelový segment. Aktuálně se situace stabilizovala, a díky kombinaci poklesu tržních cen a našich interních opatření se nám podařilo dostat celkové energetické náklady přibližně o 27 procent níže oproti krizovému období,“ popisuje Lukáš Pytloun, ředitel hotelového řetězce Pytloun Hotels.
I když došlo k uklidnění situace oproti energetické krizi z roku 2022, stále jsou ceny energií vyšší než před ní. Například ceník pro firmy na dobu neurčitou u společnosti ČEZ v sazbě C02d je nyní o 48 procent dražší než v roce 2020. Aktuální cena silové elektřiny 4570 Kč za MWh s DPH je však stále nižší než ceníky v předchozích třech letech.
Jde však o nový normál, se kterým by měly firmy počítat. Do ceny elektřiny se stále promítá cena zemního plynu a tento trend bude posilovat kvůli využívání plynu pro výrobu elektřiny. „Pomoci by mělo snížení regulované složky ceny v roce 2026 díky odpuštění poplatku za podporované zdroje energie,“ říká Pavlína Žáková, ředitelka Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu.
Firmy toto snížení nákladů v podobě 599 Kč za MWh elektřiny včetně DPH vnímají pozitivně. „V době, kdy firmy stále dohánějí dopady energetické krize, je jakékoli systémové snížení fixních nákladů vítané. Domníváme se, že podpora obnovitelných zdrojů by neměla být v takové míře přenášena přímo na koncové odběratele z řad podnikatelů,“ říká Pytloun.
Podle Žákové už každý zodpovědný podnik řeší svou energetiku jak z hlediska výběru dodavatele a ceny, tak z pohledu úspor.
„Obecně platí, že čím větší spotřebu a náklady na energie zákazník má, tím je na trhu aktivnější. Potřeby podnikatelů a firem se ale přeci jen od potřeb domácnosti liší a byť je cena za dodávku elektřiny a plynu přirozeně jedním z hlavních důvodů pro změnu dodavatele, tak rozhodně ne jediným,“ říká Jaromír Skřipský, vedoucí prodeje energií pro firemní zákazníky E.ON Energie.
Různé firmy však nemají stejný prostor na to, jak svou energetiku řešit. Záleží třeba i na tom, jestli má firma vlastní provozovnu, nebo je v nájmu. „Podnikatelé, kteří mají vlastní provozovny, jsou podle našich dat v hledání úspor aktivnější než firmy, které svoji činnost provozují v nájmu. Zároveň také platí, že čím je společnost větší, tím výrazněji u ní vnímáme poptávku po tom, aby k ní dodavatel přistupoval individuálně, jako partner,“ popisuje mluvčí ČEZ Ondřej Svoboda.
Ceníky energií pro podnikatele se od těch pro domácnosti liší. Jde jak o rozdíl v regulované složce, ale i u ceny silové elektřiny, do které dodavatel promítá i náklady na odchylku. Ty jsou u firem vyšší kvůli těžší předvídatelnosti jejich spotřeby.
„Stejně jako v minulosti i teď mezi malými a středními podniky převažuje zájem spíše o tarify na dobu neurčitou. Na fixní tarify se ale zákazníci z řad podnikatelů v poslední době aktivně ptají,“ říká Svoboda. Podle Skřipského však nyní tito zákazníci u E.ON častěji cenu fixují, nejvíce na dva roky.
Cena silové elektřiny pro podnikatele na konci roku 2021 stoupla z 2377 Kč na 4059 Kč včetně DPH. V roce 2023 platil cenový strop 6050 Kč, o rok později už megawatthodina stála téměř o tisíc Kč méně – 5069 Kč. V červenci 2025 silová elektřina zlevnila na 4570 Kč včetně DPH.
Ještě levnější jsou nyní fixované produkty, kdy u ČEZ vyjde ve fixovaném produktu na jeden rok elektřina na 4100 Kč s DPH, při dvouleté fixaci na 3960 Kč s DPH a při zasmluvnění na tři roky stojí 3740 Kč.
„Energie dnes nakupujeme s dostatečným předstihem, abychom si zajistili výhodnější ceny a větší stabilitu. V některých pobočkách využíváme kombinaci fixace a spotového nákupu, podle konkrétních podmínek a možností daného objektu,“ říká Pytloun.
Žáková potvrzuje, že firmy nyní více nakupují energie do budoucna, některé nakupují i na spotovém trhu za aktuální ceny, ale většinou jde jen o část spotřeby. „Tato opatření aplikují většinou firmy, které mají kapacity sledovat trh s energiemi,“ uvádí Žáková.
Vyšší ceny energií logicky motivují firmy k úsporným opatřením. Například hotelová síť Pytloun Hotels se kromě auditů nákladů zaměřila i na efektivnější provoz, který by neměl dopad na komfort hostů. „Například jsme optimalizovali ohřev vody tak, aby byl řízen podle vývoje cen na spotovém trhu – tedy v době, kdy je cena energie nejnižší,“ popisuje Pytloun.
Zákazníci jsou v posledních letech podle dodavatelů v otázkách nákladů na energie mnohem aktivnější než v předchozích letech. „Vidíme to už jenom na zájmu, který podnikatelé mají o témata spojená s optimalizací provozů a úsporou energií. Také se nás víc doptávají na podmínky produktů, které využívají, a hledají různé alternativy,“ říká Svoboda.
Dokládá to i zájem o programy na úspory energie nebo fotovoltaiku či akumulaci, které vypisuje například Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Výzva na úspory energie v programu OPTAK skončila v loňském roce s přečerpanou alokací a musela se navyšovat. Dobře se čerpaly i výzvy RES+ v Modernizačním fondu. V programu ENERG ETS pro velké podniky byla sice vyčerpána pouze polovina alokace, ale zde bylo nečerpání způsobeno spíš nevhodně nastavenými evropskými podmínkami,“ říká Žáková.
V Česku jsou dlouhodobě relativně vysoké ceny energií, především v porovnání s ostatními regiony. Pro Svaz průmyslu jde o prioritní téma, neboť cenový vývoj považuje za jeden z hlavních důvodů upadající konkurenceschopnosti průmyslu v EU.
