Článek
Sport se ponořil do tmy, na tom se shodnou obě strany, které proti sobě stojí na bojišti opravdovém i tom symbolickém, kde se rozdávají medaile. Na zdroji temnoty už shoda nepanuje.
V pátek v Itálii startují paralympijské hry, na kterých budou poprvé od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 startovat pod národní vlajkou jak Rusové, tak další účastníci války z Běloruska.
„Odporné, špinavé rozhodnutí,“ uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož zemi rozlítilo i to, že reprezentanti nemůžou mít na dresech mapu Ukrajiny. Tím pokračují spory se šéfy hnutí, neboť Mezinárodní olympijský výbor (MOV) na olympiádě pro změnu vyloučil skeletonistu Vladyslava Heraskevyče za to, že si na helmu nechal zpodobnit krajany z řad sportovců, kteří zemřeli ve válce.
Ukrajinci proto budou slavnostní zahájení ve Veroně bojkotovat. A nebudou sami, přidají se zástupci Estonska, Litvy, Lotyšska, Finska, Polska i Česka.
„Náš názor zůstává od začátku pevný a neměnný, s účastí Rusů a Bělorusů na hrách nesouhlasíme. Vždy jsme byli proti jejich návratu v jakékoliv formě a zástupci Českého paralympijského výboru v souladu s tím hlasovali na Valné hromadě Mezinárodního paralympijského výboru. Dokud trvá agrese na Ukrajině, ruští a běloruští sportovci nemají na mezinárodních akcích co dělat,“ stojí na webu Českého paralympijského výboru.
S dodatkem, že sport není jen záležitostí výkonů, ale také hodnot. Proto Češi nebudou mít vlajkonoše ve Veroně ani v horách v Cortině d’Ampezzo, zdrželi se i natáčení videovzkazů, jež měly zaznít na ceremoniálu.
A ruské reakce? Na webu vlivného listu Sport-Express visí redakční komentář s titulkem jako z minulého století. Ten zní - Nejtemnější hodina sportu: Zbabělé stanovisko ohledně krize na Blízkém východě zničilo reputaci MOV.
Šéf sportovní rubriky listu v něm volá po okamžitém vyloučení Američanů a Izraelců kvůli útoku na Írán. Hned v úvodu píše o „falešné neutralitě, dvojích standardech a bezpáteřnosti“ a pokračuje s tím, že „olympijské příměří je nyní PDF dokumentem, který nikdo nečte“.
Spojením o „nejtemnější hodině“ pak odkazuje na uživatele sociálních sítí, kteří ovšem nejsou v textu nijak specifikováni. Tito uživatelé nicméně přidávají následující věty: „Západ proměnil olympiádu na svůj soukromý klub. Hanba (Kirsty) Coventryové (šéfce MOV). Dvojí metr dosáhl dna.“
Že válka na Ukrajině pokračovala i při posledních letních olympijských a paralympijských hrách v Paříži 2024, není zmíněno.
Navíc to Sport-Express píše v momentě, kdy v Polsku působící web Vot Tak naopak popisuje, že Rusové s podporou prezidenta Putina dávají desítky milionů dolarů na co nejrychlejší integraci válečných veteránů do para sportu. A uvádí, že ze tří stovek handicapovaných vojáků, jak zněl údaj z roku 2024, je letos najednou už sedm set paralympiků-veteránů.
Čeští paralympici v Itálii | Sport SZ
- Běžecké lyžování (Val di Fiemme): Simona Bubeníčková, Miroslav Motejzlík, Matěj Škoda, trasér David Šrůtek
- Para biatlon (Val di Fiemme): Simona Bubeníčková, Carina Edlingerová, Miroslav Motejzlík, traséři David Šrůtek a Alexandr Paťava
- Para alpské lyžování (Cortina d’Ampezzo): Petr Drahoš, Tadeáš Kříž, Tomáš Vaverka, Patrik Hetmer, trasérka Iva Křížová
- Para hokej (Milán): Petr Boček, Pavel Doležal, Michal Geier, Zdeněk Hábl, Václav Hečko, Lukáš Kapko, Pavel Kubeš, Martin Kudela, Alex Ohar, David Ondrák, Theodor Pátek, Patrik Sedláček, Filip Veselý, David Vrubel, Radek Zelinka, Martin Žižlavský
Akci v Itálii tak politika zcela pohltila. Podle MOV přitom za vyloučením ruských a běloruských paralympiků z minulých her v Paříži nebyla invaze jako taková, ale právě fakt, že se paralympijský sport stal součástí ruské válečné kampaně.
„Nyní je důkazů podle MOV méně,“ píše BBC o oficiálním důvodu návratu ruských a běloruských vlajek, jakkoli se to jeví v přímém kontrastu s výše zmíněným zjištěním polských investigativců.
Podle Andrewa Parsonse, prezidenta Mezinárodního paralympijského výboru, bylo rozhodnutí o návratu Rusů a Bělorusů v souladu s demokratickými principy.
„Výbor o tom loni v září hlasoval potřetí. V roce 2022 šlo o plnou suspendaci, v roce 2023 o částečnou a v roce 2025 o žádnou. Rozumím tomu, že toto rozhodnutí v některých částech světa nebylo přijato dobře. Ale chci zdůraznit, že Mezinárodní paralympijský výbor je globální demokratická organizace. Nemůžeme si vybírat, kdy budeme demokratičtí, a kdy ne,“ cituje Parsonse list Guardian.
Paralympiáda je dlouhodobě co do mediálního i fanouškovského zájmu oproti olympiádám upozaděná, přitom často nabízí silnější příběhy. Každý z účastníků má za sebou drsnou a náročnou cestu. Každý překonal to, co si zdraví lidé jen těžko představují.
Příběh plný odhodlání nabízí také Monzer Philippe Chebbo, jeden z šesti Rusů na paralympiádě. Vnuk známé sovětské herečky, který má částečně libanonský původ, přišel v 19 letech po nehodě na motorce o nohu.

Ruské vlajky ve vesnici paralympiků v Cortině.
Pro Sport-Express líčí, jak kdysi snil o kariéře ve Formuli 1, ale teď je pro něj vrcholem paralympiáda, kde se představí ve snowboardingu. Do detailu popisuje, že po osudném pádu začal s výrobou vlastních protéz ve spolupráci s Moskevskou univerzitou a těší se, až jejich funkčnost vyzkouší na největší možné akci a pokud možno jim udělá reklamu.
„Nejhorší je, když vás někdo lituje,“ říká činorodý Chebbo.
V tom jsou si paralympici ze všech zemí podobní. Zároveň v obsáhlém interview nezazní ani jednou slovo Ukrajina. Autor pouze v jedné otázce konstatuje, že Rusové byli v roce 2022 vyloučeni z mezinárodních sportovních akcí, a ptá se Chebba, jak tuto dobu strávil on.
„Je to relativně smutné,“ odpovídá Chebbo. „Každý sportovec vyrůstá ve vysoce konkurenčním prostředí, velké akce nám chyběly. Závodili jsme jen v Rusku, občas s cestami do Číny. Máme tedy méně zkušeností se závody, což je důležitá součást psychologické přípravy. Paralympiáda nám objektivně zhodnotí, jak na tom jsme.“
Tím předpokládá, že se budou řešit více sportovní výsledky, nikoli politika. V den slavnostního zahájení je tomu ale naopak.
















