Online: Írán tvrdí, že přestane útočit na okolní země

Izrael má pro další fázi války s Íránem propracovaný plán s mnoha překvapeními. Podle agentury AP to v sobotu večer uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj destabilizovat režim v Teheránu a umožnit změnu.

Netanjahu zároveň vyzval příslušníky Íránských revolučních gard, aby složili zbraně. Slíbil, že pokud tak učiní, nebude jim ublíženo.

Íráncům Netanjahu vzkázal, že se blíží „okamžik pravdy“. Izrael se podle něj snaží Írán osvobodit, nikoliv rozdělovat. V konečném důsledku ale podle izraelského premiéra bude osvobození země záležet na Íráncích. Netanjahu také nastínil vizi, že pak by mohl mezi Íránem a Izraelem zavládnout mír.

Předseda izraelské vlády vyjádřil solidaritu všem zemím na Blízkém východě, které se staly terčem íránských útoků, a dodal, že mnoho z těchto států nyní s Izraelem hovoří a chce spolupracovat.

Netanjahu v projevu rovněž poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který mu prý v prosinci řekl: „Bibi, musíme Íránu za každou cenu zabránit získat jaderné zbraně.“ Vztahy USA a Izraele podle Netanjahua nikdy nebyly silnější.

Izraelská armáda dříve dnes oznámila, že zahajuje druhou fázi války s Íránem a o tomto víkendu zasáhla již více než 300 cílů. Podle svědků byla zasažena mimo jiné rafinerie jižně od Teheránu, což je podle agentury AP první hlášený zásah civilní průmyslové infrastruktury v Íránu od začátku války.

Íránské revoluční gardy uvedly, že v odvetě za tento útok zaútočily na izraelskou ropnou rafinerii v Haifě. Izrael ale žádné škody neoznámil, poznamenala agentura Reuters. Vysoce postavený člen Íránských revolučních gard Mohammad Rezá Nakdí mezitím v sobotu podle íránské státní televize uvedl, že „nastala příležitost eliminovat Izrael“.

Zpravodajský server The Times of Israel s odkazem na videa na sociálních sítích uvedl, že Írán zřejmě při jednom z dnešních útoků na centrální Izrael použil kazetovou munici. Při tomto útoku nebyli hlášeni zranění.

Libanon v sobotu opustilo více než 150 Íránců včetně diplomatů a jejich rodin, sdělil agentuře Reuters vysoce postavený bezpečnostní zdroj. Z blízkovýchodní země odletěli do Ruska. Mluvčí izraelské armády ve čtvrtek vyzval zástupce íránského režimu, aby Libanon okamžitě opustili, než se stanou terčem útoku. Podle zdroje Reuters už v pátek Libanon opustilo 20 Íránců.

Zástupci Izraele v sobotu také varovali Libanon, že zaplatí vysokou cenu, pokud se mu nepodaří zastavit Íránem podporované hnutí Hizballáh. V zemi, která je od pondělí terčem intenzivního izraelského bombardování, zahynulo nejméně 294 lidí a statisíce Libanonců byly nuceny opustit své domovy.

Íránské Shromáždění znalců se chce sejít do 24 hodin, aby vybralo nového duchovního vůdce Íránu. Podle íránské agentury Fars to uvedl jeden z 88 členů shromáždění. Oznámení přichází týden poté, co byl v první den americko-izraelských úderů zabit íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí. Podle agentury Reuters není jasné, zda se Shromáždění znalců sejde osobně. Sbor vysoce postavených islámských právníků a duchovních už podle zdrojů agentury jednal i prostřednictvím internetu.

„S boží pomocí se jednání uskuteční v příštích 24 hodinách,“ uvedl člen shromáždění Hosejn Mozafarí. Zároveň vyzval Íránce, aby o této záležitosti nespekulovali a nešířili zvěsti, přičemž zdůraznil, že Shromáždění znalců zatím nezasedalo.

O rychlý výběr nového duchovního vůdce podle agentury Reuters nyní usiluje zejména nejkonzervativnější křídlo íránských duchovních, kteří nechtějí moc nechat v rukou prozatímní vládnoucí rady, která vznikla 1. března. Tato rada má tři členy - prezidenta Masúda Pezeškjána, šéfa íránské justice Gholámhosejna Mohseního Edžeího a Alírezu Arafího, který je místopředsedou Shromáždění znalců. Podle íránské ústavy má být nový duchovní vůdce vybrán do tří měsíců. Do té doby jeho roli zastává tříčlenná rada.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že by měl být do výběru příštího íránského vůdce zapojen. To Teherán rozhodně odmítl.

Izraelské útoky v Libanonu si dosud podle místního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 294 lidí a dalších 1023 osob utrpělo zranění, píše zpravodajský web BBC s tím, že údaj nemohl v bojových podmínkách nezávisle ověřit. Libanon je od pondělí terčem intenzivního izraelského bombardování, jehož cílem je Íránem podporované militantní hnutí Hizballáh. Libanonské ministerstvo sociálních věcí v sobotu podle agentury AFP uvedlo, že izraelské útoky tento týden vyhnaly z domovů 454 000 lidí.

Hizballáh v noci na pondělí zaútočil na Izrael, když předtím vyjádřil solidaritu s Teheránem, který od soboty minulého týdne čelí americkým a izraelským úderům. Libanonská vláda už v pondělí rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na Izrael odsoudila. Na Izrael balistickými střelami útočí také Írán, který Američané a Izraelci obviňují ze snahy získat jadernou zbraň.

Izrael na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu. Izraelská armáda zároveň v jižním Libanonu obsadila další území, která označuje za strategická pro ochranu před útoky Hizballáhu.

Bahrajn v sobotu informoval, že íránský útok v hlavním městě Manámě způsobil požár. Podle novinářů agentury AFP byly na místě slyšet silné výbuchy. Írán krátce nato oznámil, že útočil na americkou základnu v ostrovním království v odvetě za útok na odsolovací zařízení.

„Íránský útok způsobil požár a hmotné škody v jednom domě a několika sousedních budovách v Manámě,“ uvedlo bahrajnské ministerstvo vnitra a dodalo, že civilní obrana přijímá „nezbytná opatření k uhašení požáru“.

Bahrajn je sídlem amerického námořnictva na Blízkém východě, základnu zde má americká pátá flotila.

Z válkou zasaženého regionu Blízkého východu se do Česka vrátí další stovky lidí. Na cestě do Prahy je plně obsazený repatriační let z Dubaje ve Spojených arabských emirátech, odpoledne z Prahy odstartovalo ministerstvem zahraničních věcí objednané letadlo do saúdskoarabského Rijádu, které se do Česka vrátí nad ránem.

V noci se očekává také přílet zcela vyprodané pravidelné linky z Dubaje. Na dotaz ČTK to v sobotu v podvečer sdělili mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková a mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő.

Podle dřívějších údajů by mělo do Prahy přiletět také letadlo z egyptského Šarm aš-Šajchu, které původně mířilo do Ománu. Mluvčí ministerstva k tomuto vládnímu letu neměl v podvečer žádné bližší informace.

Aerolinie Emirates, které ve čtvrtek obnovily pravidelné spojení mezi Prahou a Dubají, podle webu pražského letiště v sobotu dopoledne vypravily z pražského letiště minimálně jedno letadlo, odpolední let má zpoždění, noční je zrušený. „Vzhledem k aktuální situaci na Blízkém východě evidujeme zrušené lety,“ upozorňuje letiště na webu. Lidé by měli kontaktovat dopravce.

Během posledních dnů se vládními repatriačními lety i komerčními linkami vrátily z ohrožené oblasti stovky Čechů. Podle údajů ministerstva zahraničí je v systému dobrovolných registrací Drozd registrováno asi 4300 Čechů. Nejvíc v Dubaji, která patří k oblíbeným turistickým destinacím i klíčovému tranzitnímu letišti mezi Evropou a Asií. V noci na sobotu přistála v Praze dvě letadla Smartwings, kterými z Dubaje přicestovalo asi 380 lidí. Šlo o repatriační let a pravidelnou linku.

Spojené státy začaly v konfliktu na Blízkém východě využívat k obranným operacím britské vojenské základny. Podle agentury AFP o tom v sobotu informovalo britské ministerstvo obrany. Londýn s přítomností amerických vojsk na některých základnách souhlasil v neděli poté, co čelil ostré kritice ze strany prezidenta Donalda Trumpa, že odmítl povolit jejich využití k úvodním americko-izraelským úderům proti Íránu.

„Spojené státy začaly využívat britské základny pro určité obranné operace s cílem zabránit Íránu v odpalování střel, které představují ohrožení britských životů,“ uvedlo ministerstvo na síti X.

AFP píše, že na základně ve Fairfordu na jihozápadě Anglie přistály americké bombardéry B-1. Vedle této základny v Evropě budou moci Američané využít také základnu Diego García v Indickém oceánu. Podle serveru BBC proti americkým silám protestovaly ve Fairfordu desítky demonstrantů.

Ministerstvo obrany v příspěvku rovněž uvedlo, že britské letouny Typhoon a F-35 pokračují v operacích nad Jordánskem, Katarem, Kyprem a širším regionem, aby bránily zájmy Británie a jejích spojenců. Tyto letouny v posledních dnech sestřelily zejména drony nad Jordánskem či Irákem.

Dron íránské výroby zasáhl v noci na pondělí také britskou vojenskou základnu Akrotiri na Kypru. Londýn následně rozhodl o posílení své přítomnosti v oblasti. Vyslání jednotek ke Kypru přislíbily také Itálie, Španělsko, Francie a Nizozemsko.

Utajená analýza americké Národní zpravodajské rady (NIC), dokončená zhruba týden před zahájením izraelsko-amerických úderů v Íránu, dospěla k závěru, že i rozsáhlá ofenziva by patrně nesvrhla íránský teokratický režim a armádu. Scénář, při němž by vládu převzala íránská opozice, přitom analýza vyhodnotila jako nepravděpodobný. S odvoláním na tři informované zdroje to v sobotu napsal zpravodajský deník The Washington Post (WP).

Zpráva, dokončená asi týden před tím, než Spojené státy a Izrael zahájily údery, podle zdrojů obeznámených s jejími závěry popisovala možné scénáře nástupnictví. Ty by mohly nastat buď v případě cílené kampaně proti íránským vůdcům, nebo při širším útoku zaměřeném na politické vedení a státní instituce země.

V obou variantách zpravodajská analýza dospěla k závěru, že íránský duchovní a vojenský establishment by na případné zabití Chameneího reagoval podle zavedených postupů, jejichž cílem je zajistit kontinuitu moci, uvedly zdroje. Možnost, že by kontrolu nad zemí převzala roztříštěná íránská opozice, byla podle zdrojů označena za „nepravděpodobnou“. Zdroje hovořily pod podmínkou zachování anonymity, protože jde o utajovanou zprávu.

Národní zpravodajská rada (National Intelligence Council, NIC) se skládá ze zkušených analytiků, kteří připravují analýzy určené k tomu, aby odrážely společné hodnocení všech 18 zpravodajských agentur ve Washingtonu, poznamenal WP. NIC je podřízená americkému ředitelství tajných služeb, které se ke zprávě WP odmítlo vyjádřit.

Bílý dům v odpovědi na žádost o komentář WP nesdělil, zda byl o závěrech analýzy informován prezident Donald Trump, než schválil zahájení úderů. „Prezident Trump a jeho administrativa jasně vymezili své cíle v rámci operace Epic Fury: zničit íránské balistické rakety a jejich výrobní kapacity, zlikvidovat jejich námořnictvo, zastavit jejich schopnost vyzbrojovat spojenecké milice a zabránit tomu, aby kdykoli získali jadernou zbraň,“ uvedla v prohlášení mluvčí Bílého domu Anna Kellyová. Dodala, že íránský režim je na kolenou.

Úder izraelské armády na město Šmustar ve východním Libanonu zabil šest lidí, včetně čtyř dětí, píše agentura AFP s odvoláním na sobotní prohlášení libanonského ministerstva zdravotnictví. Podle libanonské agentury NNA se jednalo o členy jedné rodiny vysídlené z města Baalbek v důsledku současného konfliktu mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh.

„Nepřátelský izraelský nálet na město Šmustar v okrese Baalbek při úsvitu zabil šest občanů, včetně čtyř dětí a jedné ženy,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Incident podle AFP nesouvisí s infiltrací izraelských speciálních sil, které se ve stejné oblasti neúspěšně pokusily vyzvednout ostatky letce Rona Arada. Při předchozích izraelských náletech na oblast zemřelo 41 lidí a dalších 40 utrpělo zranění.

V cestovatelském systému DROZD je sice zaregistrováno několik tisíc Čechů ve válkou zasažených zemích Blízkého východu, většina z nich ale neprojevila zájem o informace o repatriaci.

„To je 5000 lidí, kteří jsou zaregistrovaní teď v tom systému DROZD, ale ne všichni samozřejmě, většina z nich neprojevila zájem o informace o nějaké repatriaci. Čili to jsou dvě různá čísla, jedno je počet lidí, kteří tam jsou, a druzí, kteří se snaží dostat domů,“ řekl Macinka na Nově. Podle mluvčího ministerstva jde o informace z pátku, neboť pořad byl předtočený. Podle dnešních údajů zůstává v systému asi 4300 registrovaných v zemích Blízkého východu. Je to zhruba o 600 méně než v pátek.

Systém DROZD je podle Macinky zastaralý, vznikl proto, aby lidé získali informace při nečekaném dění při cestách do vzdálených oblastí a neodpovídá současným možnostem digitalizace a elektronizace. „Zdědili jsme něco, s čím teď musíme pracovat a s čím teď řešíme tu krizi,“ řekl Macinka. DROZD ale podle něj v současné krizi funguje a poskytuje informace o Češích v zahraničí, ministerstvo jej ale chce zmodernizovat. „Určitě se tomu budeme věnovat,“ řekl.

Izraelské vzdušné údery na vesnici Nabí Šít a okolní obce na východě Libanonu zabily 41 lidí a dalších 40 zranily, oznámilo v sobotu podle agentur Reuters a AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Mezi mrtvými jsou tři libanonští vojáci, oznámila v sobotu armáda. Předchozí bilance čítala 16 mrtvých. Libanonské militantní hnutí Hizballáh v sobotu v prohlášení uvedlo, že se v pátek pozdě večer v oblasti střetlo s izraelskými vojáky, kteří tam pronikli ve vrtulnících ve směru od Sýrie. Izrael na oblast podnikl nálety.

Hizballáh zaznamenal „průnik čtyř izraelských armádních vrtulníků ve směru od Sýrie“ v pátek kolem 22:30 (21:30 SEČ), uvedlo hnutí. Po přistání vrtulníků izraelské vojáky konfrontovala skupina ozbrojenců Hizballáhu u hřbitova v Nabí Šít, která ležící v kopcích u východního svahu údolí Bikáa. Izraelská armáda podle prohlášení podnikla silné údery před tím, než se stáhla. Zpravodaj AFP v oblasti uvedl, že celou noc slyšel stíhací letouny a intenzivní přestřelky.

Izraelská armáda uvedla, že její jednotky infiltrovaly oblast s cílem nalézt ostatky zajatého letce Rona Arada, který se katapultoval z letadla v roce 1986 nad Libanonem a padl pravděpodobně do rukou Hizballáhu. Mise nalézt Aradovy ostatky byla podle armády neúspěšná.

Írán se v sobotu kvůli svému „špatnému chování“ stane terčem velmi silného útoku, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. USA podle něj vážně zvažují, že rozšíří oblasti a skupiny lidí, na které zaútočí. Šéf Bílého domu však neuvedl podrobnosti.

Trump v příspěvku uvedl, že íránský prezident Masúd Pezeškján řekl, že Írán nebude útočit na země v Perském zálivu pouze v důsledku neúprosných americko-izraelských útoků. Pezeškján příslib podmínil tím, že z území těchto zemí, mnohé z nichž hostí americké základny, nepřijde útok na Írán.

USA podle Trumpa vážně zvažují, že zcela zničí oblasti a zabijí skupiny lidí, „které do této chvíle nebyly zvažovanými cíli“. Írán podle něj ve válce prohrává a tak to zůstane, dokud země nekapituluje nebo se tamní vláda zcela nezhroutí, což je podle něj pravděpodobnější.

Izraelský ministr obrany Israel Katz v sobotu varoval libanonskou vládu, aby odzbrojila Hizballáh, jinak „zaplatí velmi vysokou cenu“, uvádí Reuters.

„My (Izrael) nemáme vůči Libanonu žádné územní nároky, ale nebudeme akceptovat situaci, při které by se znovu obnovilo to, co existovalo po mnoho let - ostřelování Izraele z libanonského území,“ uvedl Katz v prohlášení. „Proto se obracíme s varováním: Jednejte a podnikněte kroky dříve, než budeme jednat ještě razantněji my.“

Hizballáh podle Reuters vyzývá obyvatele severního izraelského města Kirjat Šmona, aby se okamžitě evakuovali a zamířili na jih.

Podle agentury AFP patřily izraelské útoky podniknuté před úsvitem k nejrozsáhlejším od začátku války. Mezi cíli byla vojenská akademie, podzemní velitelské středisko a sklad raket.

Kromě zásahů na infrastrukturu roste i počet poničených obytných budov. Obyvatelé Teheránu podle AFP hlásí rostoucí úzkost a velkou přítomnost bezpečnostních složek v ulicích. Počet obětí izraelsko-amerických útoků na Írán přesáhl 5. března podle íránské Nadace pro záležitosti mučedníků a válečných veteránů 1230.

Katarský ministr energetiky Saad Kaabí v rozhovoru s deníkem Financial Times varoval, že válka by mohla „srazit světové ekonomiky na kolena“. Předpověděl rozsáhlé zastavení energetických exportů ze zemí Perského zálivu, které by mohlo vyhnat cenu ropy až na 150 dolarů za barel.

Írán podle izraelské armády provedl v noci další raketový protiútok na Izrael. Intenzivní íránská palba rovněž cílila na země v Perském zálivu.

Íránské revoluční gardy (IRCG) dnes také oznámily, že zaútočily na ropný tanker Prima, který se pokoušel přeplout Hormuzský průliv. IRCG podle svých slov letoun zasáhly dronem poté, co posádka ignorovala varování o zákazu plavby a nebezpečných podmínkách.

Íránský prezident zároveň prohlásil, že požadavek Spojených států na bezpodmínečnou kapitulaci je sen, který by si s sebou měly vzít do hrobu. Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že s Íránem nebude uzavřena žádná dohoda kromě jeho bezpodmínečné kapitulace. Šéf Bílého domu už dříve řekl, že se chce osobně účastnit výběru íránského lídra a že Washington má na tuto pozici několik kandidátů.

V cestovatelském systému DROZD je k sobotě registrováno asi 4300 Čechů v zemích zasažených konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem. Je to zhruba o 600 méně než v pátek. Vyplývá to z informací, které dnes na dotaz ČTK poskytlo Ministerstvo zahraničí. Počet lidí zaregistrovaných v zemích v regionu tak nadále kontinuálně klesá. Registraci v systému musejí po návratu do vlasti zrušit sami cestující.

Nejvíc Čechů zůstává ve Spojených arabských emirátech, kde je k sobotě zaregistrovaných 2491 lidí. V pátek jich bylo 2885. V Ománu je registrovaných 691 Čechů, v pátek jich bylo zhruba 900, ještě ve čtvrtek přes tisícovku. Nižší stovky zůstávají v Jordánsku, Kataru, Izraeli a Saúdské Arábii. Desítky Čechů pak jsou v Bahrajnu, Libanonu nebo Kuvajtu a jen jednotlivci v Iráku, Sýrii a v Palestině.

Prozatímní vládnoucí rada Íránu schválila pozastavení útoků na okolní země, pokud z jejich území nepřijde útok, prohlásil dnes podle agentury Reuters íránský prezident Masúd Pezeškján v projevu odvysílaném v íránské státní televizi. Írán ještě dnes podnikl rozsáhlé údery na státy v Perském zálivu, včetně Bahrajnu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Pezeškján se za útoky na regionální sousedy omluvil. Trval na tom, že je Teherán zastaví, a naznačil, že byly způsobeny nedorozuměním v řadách ozbrojených složek. Zabití Chameneího a dalších vysokých představitelů podle agentury AP přisoudil ztrátě velení a řízení v ozbrojených složkách v posledních dnech.