Článek
V dětství ho otec krutě mučil. Kvůli tomu trpí těžkou formou klaustrofobie a úzkostmi. Když přišel na jaře 2020 covid, zvládl roušku až do zrušení opatření v létě nosit, i když se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil a zhubl 20 kilo.
Jenže v září se opatření vrátila. A. D. (celé jméno kvůli citlivosti případu nezveřejňujeme) ale věděl, že už roušku ani cokoliv jiného na obličeji nosit nezvládne. Jeho psychiatrička mu proto potvrdila výjimku, kterou připouštěla i tehdejší opatření Ministerstva zdravotnictví.
Jenže v kuřimském závodu TE Connectivity Czech, kde tehdy pracoval, nepochodil. Firma mu nařídila pracovat s ochranným štítem, načež se psychicky zhroutil a nenastoupil do naplánovaných směn. Zaměstnavatel mu na to konto s okamžitou platností zrušil pracovní poměr, ačkoliv tam čtyři roky pracoval bez jakéhokoliv dřívějšího problému.
Okresní soud Brno-venkov ale v aktuálním rozsudku z února letošního roku rozhodl, že šlo o diskriminaci.
„Namísto toho, aby se žalovaná snažila přijmout přiměřená opatření k tomu, aby žalobce pracovat mohl, a pokud by to nebylo možné, aspoň rozhodnout o překážkách v práci na straně zaměstnavatele, žalovaná zvolila pro žalobce s ohledem k jeho zdravotnímu stavu to nejhorší a zkratkovité řešení, když dala žalobci okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu neomluvených absencí,“ píše se v rozsudku, který mají Seznam Zprávy k dispozici.
Zatím jde o nepravomocné rozhodnutí. Soud přiznal bývalému zaměstnanci odškodnění 400 tisíc korun. Původně žádal o 500 tisíc, soud ale nárok na nemajetkovou újmu o 100 tisíc ponížil. Rovněž A. D. chtěl i zveřejnění omluvy, v této části vzal ale žalobu zpět.
Ačkoliv soud došel k tomu, že jednání zaměstnavatele bylo diskriminační, jako úplné zadostiučinění to A. D. nevnímá.
„Původně mi šlo o návrat do práce, protože jsem nic neporušil. Do práce jsem se po pravomocném rozsudku vrátil, ale vytvořili mi takové podmínky, abych byl nucen odejít sám. Já jsem sám odejít nechtěl a o práci jsem nakonec stejně přišel pod záminkou údajné nadbytečnosti,“ říká A. D.
Společnost TE Connectivity Czech se proti rozsudku odvolala. Seznam Zprávy se po jeho vynesení firmy mimo jiné ptaly, jestli uznává, že se dopustila diskriminačního a nezákonného jednání.
„Nedávné soudní rozhodnutí jsme vzali na vědomí a jeho písemné odůvodnění v současné době pečlivě posuzujeme. Jelikož tato záležitost podléhá právním a procesním aspektům, není v tuto chvíli vhodné vyjadřovat se ke konkrétním okolnostem případu,“ uvedl mluvčí společnosti TE Connectivity Czech.
Zdravotní postižení nelze ignorovat
V tomto sporu jde přitom už o druhý rozsudek. Na konci roku 2023 Krajský soud v Brně potvrdil, že už samotné okamžité zrušení pracovního poměru bylo neplatné. Seznam Zprávy to popsaly v článku níže.
Zaměstnance se zastal ve svém stanovisku také ombudsman.
„Zaměstnavatel musel respektovat právo stěžovatele pobývat na pracovišti bez zakrytého obličeje a současně chránit zdraví ostatních zaměstnanců. Podle názoru ombudsmana měl možnost řešit tuto situaci jiným vhodnějším způsobem (ne propuštěním stěžovatele z práce). Proto ombudsman jeho jednání shledal diskriminačním,“ uvádí pro Seznam Zprávy Eva Kočí Svobodová, právnička odboru rovného zacházení v Kanceláři ombudsmana a dětského ombudsmana.
Případ A. D. je o to závažnější hned ze dvou důvodů. Zaprvé z individuálního pohledu – výpověď z práce měla vzhledem k jeho duševním obtížím závažné důsledky pro jeho další život. Jeho psychický stav se výrazně zhoršil až do té míry, že mu byl přiznán částečný invalidní důchod a několik roků nebyl schopný práce. Do nového zaměstnání zvládl nastoupit až v lednu tohoto roku.
„Lze konstatovat, že všechny tyto následky vznikly v příčinné souvislosti s okamžitým zrušením pracovního poměru žalobce, které bylo dle pravomocných rozsudků nezákonné,“ konstatoval soud.
Zadruhé je to ale důležitá zpráva pro pracovní trh v Česku.
„Zaměstnavatelé mají zákonnou povinnost přijímat přiměřená opatření ve prospěch lidí se zdravotním postižením. Nemohou bez dalšího uzavřít, že zaměstnanec je zdravotně nezpůsobilý k výkonu práce, aniž by předtím zvážili úpravu pracovních podmínek tak, aby mohl práci vykonávat,“ dodává Kočí Svobodová z Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsmana.
Zaměstnavatelé musí vycházet z konkrétní situace každého zaměstnance a hledat vhodná řešení. Pokud takový postup ignorují a rozhodnou o nezpůsobilosti zaměstnance k práci, mohou se dopustit diskriminace. Aby se tomu vyhnuli, mohou využít praktické doporučení, které k diskriminaci na pracovišti vydal ombudsman.
