Článek
Trh s hodinkami byl až do roku 2020 relativně stabilní a zákazníkům šlo do velké míry o statusový symbol, případně o nákup něčeho, co se dá dědit i z generace na generaci. Pak ale přišel zlom, od začátku pandemie začaly ceny výrazně růst. Za pouhých pár měsíců se u některých modelů vyšplhaly na několikanásobky – a to na sekundárním trhu, kde se obchoduje s kousky z druhé ruky.
„V té době létaly nahoru ceny bitcoinu. Hodně lidí vydělalo na kryptu a chtělo utrácet. Hlavní ale bylo to, že lidé nechodili do práce a přitom dostávali plný plat. A vlastně zjistili, že ho často ani neměli za co utratit,“ vzpomíná na tehdejší vývoj Pavel Pazdera, zakladatel butiku Prime Time, který se zaměřuje na sekundární trh s hodinkami.
Zpětně říká, že ceny některých modelů byly natolik volatilní, že pro to ani nebyl nějaký objektivní důvod. Tedy až na internetové trendy, které vyzdvihovaly některé kousky na úkor jiných. Jan Zachoval, influencer a zakladatel projektu WatchTalk, to ilustruje na jednom konkrétním příkladu.
„V roce 2020 vyšel model GMT Master od Rolexu, který byl z bílého zlata s ciferníkem z meteoritu. Ty hodinky stály kolem milionu a do pár měsíců se obchodovaly snad za dva nebo za tři miliony,“ zmínil Zachoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys a dodal, že se situace od té doby otočila. Pomyslná bublina splaskla.
„Trh se trošku nasytil a ty samé hodinky, které tenkrát vyšly na tři miliony, už seženete i pod retailovou cenou,“ uvádí Zachoval.
Zdražování zastavil až konec pandemie
Vývoj na světovém trhu sleduje portál WatchCharts, který sestavuje také index cen u několika stovek nejžádanějších modelů. Ceny podle něj začaly dramaticky růst na jaře 2020 a vrcholu dosáhly na jaře 2022. Tedy přesně v době, kdy končila nejkritičtější část pandemie koronaviru. Index v tomto období vzrostl skoro o 100 procent.
„Tam byl ten peak. Zhruba v březnu, v dubnu, kdy svět začínal zase normálně fungovat. A spadl bitcoin. Všichni, kdo v hodinkách viděli jen stále rostoucí aktivum, se stáhli. Ceny začaly padat o desítky procent a trh se začal zaplavovat hodinkami z druhé ruky,“ říká Jan Zachoval z WatchTalk.
Majitel butiku Prime Time vidí za pádem cen ještě jeden faktor: „Tím, kdo nejvíc ovlivňuje tvorbu cen, jsou Číňané,“ soudí Pavel Pazdera a upozorňuje na tamní realitní krizi, kvůli které musí miliony lidí šetřit. V Evropě se k tomu přidala i válka na Ukrajině a energetická krize, kvůli které část majitelů - investorů prodala své hodinky, aby měla v záloze hotovost.
Volatilita cen se od té doby zmírnila. A podle Zavadila se to týká i kousků od těch nejluxusnějších značek. Řada z nich se už dá na sekundárním trhu pořídit levněji než u autorizovaného dealera. Vysoká přirážka zůstává jen u některých modelů.
„U těch nejsilnějších značek, jako je Patek Philippe, Rolex, Richard Mille nebo Vacheron Constantin, mají premium na sekundárním trhu jen vyselektované modely. Už to není tak, že všechno, co od nich koupíte, můžete prodat nad retailovou cenou. A já bych neřekl, že se hodinkám momentálně daří špatně. Spíš bych řekl, že se to dostává do normálních kolejí.“
Prodejcům nových hodinek se daří
Stabilní prodeje mají i nadále prodejci na primárním trhu – tedy autorizovaní dealeři zavedených značek. Úspěšný rok má za sebou třeba společnost Carollinum, která na českém trhu zastupuje řadu předních značek a velký zájem byl i o ty nejdražší z nich.
„Významnou část obratu u nás tvoří značky Rolex a Patek Philippe. V případě Patek je růst ještě zajímavější, protože hodinky, které manufaktura nabízí, jsou náročné jak technicky, tak finančně. Potvrzuje to vyspělost našich zákazníků, jejich znalost i jejich chuť a nadšení do sběratelství,“ uvedla pro Seznam Zprávy Byznys zakladatelka firmy Tamara Kotvalová.
Zákazníci při nákupu luxusních hodinek řeší i otázku uchování hodnoty. Podle Kotvalové jsou ale pro ně dva faktory ještě důležitější.
„Na prvním místě je vždy vkus zákazníka, zda se mu hodinky líbí, nebo ne. Může jít o velmi zajímavý model, ale když vás neosloví, nekoupíte si ho. Druhým aspektem, který hraje při výběru velkou roli, je technická kvalita a vyspělost daného modelu. Máme zákazníky, kteří sbírají například jen hodinky se stopkami, jiní si oblíbili složitou funkci věčného kalendáře,“ říká Kotvalová.
Zatímco mezi lety 2020 až 2022 se do obchodování s hodinkami pouštěli i lidé, které odvětví až do té doby nezajímalo, dnes jsou významnou silou na trhu opět i sběratelé.
„Na rozdíl od západní Evropy jsme stále relativně mladým trhem, a my tak vidíme, že sbírky našich klientů ještě mají kam růst,“ soudí majitelka společnosti Carollinum.
Do budoucna jsou ale optimističtí i obchodníci ze sekundárního trhu. Ceny podle WatchCharts začínají od loňska opět růst, i když jen pomalým tempem. Pavel Pazdera z Prime Time věří, že se i jeho oblast podnikání stabilizovala a čeká ji slibné období.
„Hodinky mají skvělý efekt, že třeba šest z deseti lidí si je kupuje jako status, ale ve finále tomu propadnou. I té technologii. Té mechanice,“ říká k tomu Pazdera, podle kterého se tak nevědomky rodí další sběratelé.
Vidina rychlého a snadného zbohatnutí – čistě jen nákupem hodinek a jejich pozdějším prodejem za násobky původní ceny – je ale do velké míry minulostí. S výjimkou některých modelů, které výrobci nabízejí jen vybraným zákazníkům a ostatní se k nim dostanou pouze díky přeprodeji. Celkový vývoj cen je ale oproti pandemickým rokům už mnohem klidnější.
„Kdybyste se mě zeptal v roce 2020, tak bych byl skálopevně přesvědčený, že hodinky jsou tou nejlepší investicí. Teď se tomu slovu už strašně vyhýbám. Vždycky říkám – protože jsem srdcař, ne obchodník –, jestli se bojíš, že na hodinkách ztratíš peníze, tak sis zkrátka vybral špatné hobby,“ uzavírá Zachoval.
