Nový vůdce Íránu je brutální fanatik, tvrdí jeho bývalý spolubojovník

Překvapení se nekoná. Takzvané Shromáždění znalců vybralo za nového nejvyššího vůdce Íránu Modžtabu Chameneího. Podobně jako papež je nejvyšší íránský vůdce jmenován doživotně. Má právo veta ve všech klíčových otázkách a jeho rozhodnutí v íránském teokratickém systému nemůže nikdo zvrátit.

Šestapadesátiletý Modžtaba Chameneí ztratil během izraelského náletu na Teherán v sobotu 28. února nejen svého otce a nyní předchůdce ve funkci Alího Chameneího. Zemřela také matka, manželka a jeden z jeho synů.

V komentářích znalců vnitřních poměrů v Íránu je nový lídr popisován jako mstitel, který odmítá jakýkoliv ústupek USA a Izraeli. A doma bude nekompromisně potlačovat jakýkoliv odpor proti režimu.

„Je to extremista s přesvědčením, že připravuje svět na příchod nového Mahdího, islámského mesiáše. Je brutální a řídí se heslem, že účel světí prostředky,“ popsal nového vůdce jeho bývalý spolubojovník Džabár Radžábí.

Tento muž je šíitský muslim, který v minulosti patřil k iráckým milicím, spolupracujícím s íránskými gardami a s mladým Chameneím se znal. V roce 2016 z Iráku odešel a zavrhl svoji minulost proíránského bojovníka.

Podle agentury Reuters se Modžtaba Chameneí málokdy objevoval v médiích a nedával žádné rozhovory, ale o to větším hybatelem událostí byl a je v pozadí.

Má vlivné postavení v Islámských revolučních gardách, které jsou elitní a loajální ozbrojenou složkou režimu, navíc ovládají íránskou ekonomiku. Působil roky jako neoficiální tajemník svého otce: rozhodoval, kdo k němu má přístup a kdo má na něj vliv.

Nepřipustil nikdy ani náznak pochopení pro opozici nebo kritiky režimu. Naopak, hrál důležitou roli v potlačení protestů proti zmanipulovaným volbám v roce 2009 i letos v represích vůči lidem, kteří vyšli demonstrovat proti režimu a zhoršující se ekonomické situaci.

„Je mnohem tvrdší a radikálnější než jeho otec. Bude se mstít na mnoha frontách,“ řekl pro Reuters bývalý americký diplomat a znalec Íránu Alan Eyre.

Volba Modžtaby Chameneího je nicméně paradoxní vzhledem k ideologii, kterou íránský teokratický systém hlásá. Bývalého šáha a vůbec monarchistické zřízení kritizoval jako islámu cizí a nepřípustné. To byl jeden z argumentů pro svržení šáha Muhammada Rézy Pahlavího v roce 1979.

Nyní se ale islámská republika sama začíná monarchii podobat, když otce ve vedení nahrazuje syn.

Volba je také signálem, že režim neuvažuje o žádných reformách a rezignuje na snahu získat v zemi širší konsensus. Takovou neústupnost projevovalo na Blízkém východě v uplynulých desetiletích několik režimů, ale dříve či později to vedlo k jejich pádu.

Irácký vůdce Saddám Husajn se i přes prohranou válku v roce 1991 držel u moci, byť jeho armáda byla výrazně oslabená. V roce 2003 odmítl americké výzvy k odchodu ze země a nakonec jej nová irácká vláda o tři roky později nechala popravit oběšením.

Odstoupit odmítl i Muammar Kaddáfí, nakonec jej povstalci proti jeho režimu dostihli a zastřelili ukrytého v kanále pod silnicí. Syrský diktátor Bašár Asad se stal prezidentem po svém otci Háfizovi a s pomocí Ruska a právě Íránu dlouho odolával tlaku na své odstoupení. V prosinci 2024 ale došlo i na něj.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí jako jeden z mála světových politiků poblahopřál Modžtabovi Chameneímu k jmenování novým vůdcem Íránu. A dodal, že by měl pokračovat v díle svého otce.