Na krkonošské Mapě republiky bylo nejméně sněhu v historii

Sněhové pole na Studniční hoře nedaleko krkonošského vrcholu Sněžky přitahuje lidskou pozornost dlouhodobě. Třeba díky tomu, že v teplejších měsících svým tvarem často připomíná mapu Československa či samostatného Česka – i proto se místu přezdívá Mapa republiky.

Zaměřují se na něj ale i vědci. Právě zde většinou zůstává sníh v celém pohoří nejdéle. Kolik sněhu se zde objevilo a jak dlouho tady v daný rok vydržel, může naznačit, jaká byla zima na vrcholcích pohoří.

Letošek přinesl neobvyklý výsledek. Na Mapě republiky se uplynulou zimu dostal sníh maximálně do výšky 4,8 metru. To je nejméně za 27 let měření.

„Je nejslabší zima na sníh za poslední léta. I s kolegy z horské služby se shodujeme, že sezona byla podprůměrná,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Česko i Krkonoše přitom letos měly v porovnání s předchozími roky třeba neobvykle chladný leden. V minulých letech podle Drahného sice nenasněžilo tolik na úrovni Vrchlabí, Jilemnice a Trutnova, ale na hřebenech bylo sněhu hodně.

„Letos byl sice sníh i dole, byl mráz, ale sněžení na hřebenech nebylo tak bohaté. V počátku zimy nasněžilo, ale potom už to odtávalo. A od začátku února už máme pořád teplo,“ vysvětluje Drahný.

Historická tabulka naměřeného maxima na Mapě republiky naznačuje, že sněhu na místě v posledních letech ubývá. Zatímco na počátku 21. století maximální výška sněhu jen málokterý rok klesla pod deset metrů, naposledy pole této úrovně dosáhlo v sezoně 2008/2009.

„Ukazuje se to, že zimy na sníh nejsou tak bohaté jako v minulosti. Jak trendy budou dál pokračovat, teprve uvidíme,“ uvedl Drahný.

Vědci také sledují, kdy sníh na místě roztaje – k tomu většinou dochází v červnu nebo v červenci.

„Mapu republiky sledujeme dlouhodobě a využíváme dostupné moderní technologie. Poslední roky ji zaměřujeme s pomocí dronů. Cílem monitoringu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima a vegetaci v závětrné oblasti Studniční hory a zda a jak se mění výška sněhu a jeho rozložení v čase,“ uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.

Sníh na místě zůstává tak dlouho i přesto, že leží na jižním svahu, kde na jiných místech odtává dříve. Může za to charakter zdejšího terénu i větrné proudy z Bílého Labe.

Dnes se nachází v klidovém území národního parku, platí sem tedy zákaz vstupu.