Článek
„Pokud Česko nesplní své závazky, ovlivní to celou Alianci. A nemusím vám ani české společnosti připomínat, jak zásadní je, aby spojenci své závazky dodržovali,“ vzkázal americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick hostům čtvrteční bezpečnostní konference na Pražském hradě. Nezastřené, rázné varování na to, že padlo z úst diplomata.
V publiku byli kromě jiných i prezident Petr Pavel, předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) nebo první místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO).
Merrick varoval přítomné, že Česko se svým návrhem letošního rozpočtu riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v celém NATO.
Americký velvyslanec, kterého si Trump vybral pro Česko před rokem, tak řekl nahlas to, co čeští politici a diplomaté od Američanů slýchají za zavřenými dveřmi už několik týdnů. „Jestli jsme si mysleli, že Česko nikoho nezajímá, tak zajímá,“ zhodnotil tlak USA jeden z nich, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Američané se podle diplomatů, s nimiž redakce hovořila, na rozpočet českého ministerstva obrany na různých jednání opakovaně dotazují a Češi musí „odrážet“ jejich otázky.
Ministerstvo obrany má podle návrhu Babišovy vlády letos hospodařit se 155 miliardami korun, tedy s částkou odpovídající 1,7 procenta HDP. Předchozí kabinet plánoval dát resortu o 21 miliard víc, tak aby jeho rozpočet tvořil dvě procenta HDP.
Jako výdaje na obranu se pak premiér Andrej Babiš (ANO) i jeho předchůdce Petr Fiala (ODS) pokoušeli Alianci podsunout položky z jiných resortů v hodnotě 30 miliard, mimo jiné třeba policejní vrtulníky nebo opravy dálnic jako vojensky strategické dopravní stavby. Jestli to NATO uzná, je však sporné.
Dvě procenta HDP na obranu jsou minimum, ke kterému se všechny státy NATO zavázaly už v roce 2014, ale řada z nich včetně Česka ho roky neplnila. Loni se pod tlakem Trumpa a ruské hrozby země NATO dokonce shodly na ještě vyšší hranici: minimálně pět procent HDP na obranu do roku 2035.
„Obávám se, že pro vztahy Česka s USA to je špatná zpráva,“ hodnotí Merrickovo vystoupení bývalý český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
„Spojené státy říkají všem, nejen České republice, že už se dlouho vezli a na úkor Spojených států si užívali bezpečnosti, aniž by na ni dostatečně přispívali. Nechat dobré vztahy s někým, kdo je opravdovým černým pasažérem hluboko pod dvěma procenty HDP na obranu, je demoralizující pro všechny ostatní země,“ dodává Landovský.
Skutečná podstata závazku přitom není o tom, dosáhnout určitého procenta, ale o tom, aby alianční země budovaly a posilovaly své ozbrojené síly. NATO samotné má totiž „jen“ velitelské struktury, vojenské jednotky mu poskytují jednotlivé členské země.
Podle Jana Hornáta, který vede Katedru severoamerických studií na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity, by nás výroky velvyslance Merricka neměly překvapovat.
„Je zjevné, že Trumpova administrativa veřejně kritizuje země, které neplní závazky, a naopak chválí a uznává země, které je plní. My se nyní ocitneme mezi zeměmi, které si sám prezident Trump v následujících týdnech může vzít ‚na paškál,“ hodnotí amerikanista Hornát a odkazuje na nedávnou roztržku mezi USA a Španělskem.
Trump nedávno prohlásil, že Spojené státy přeruší se Španělskem veškerý obchod kvůli tomu, že Madrid odmítl poskytnout své základny k útokům na Írán, a také kvůli neochotě Španělů plnit sliby v obraně, které dali Alianci.
„Byli jedinou zemí v NATO, která nesouhlasila se zvýšením na pět procent. Myslím, že by nesouhlasili se žádným zvýšením. Chtěli to nechat na dvou procentech. A ani ta dvě procenta neplatí. Takže přerušíme veškerý obchod se Španělskem. Nechceme mít se Španělskem nic společného,“ řekl americký prezident.
„V našem případě takový krok samozřejmě nečekám, ale rozhodně to nepomůže premiérovi v jeho očekávané návštěvě Bílého domu. A když návštěva proběhne, bude se muset Andrej Babiš připravit na Trumpovu kritiku před novináři v Bílém domě,“ myslí si Jan Hornát.
„Maximum možného“
Český premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na kritiku velvyslance Merricka řekl, že výdaje Česka na obranu jsou v současné době maximum možného. Dodal, že pro jeho vládu je obrana a armáda důležitá, řeší ale také zdravotnictví či sociální otázky.
„Já rozumím panu velvyslanci, já mluvím s generálním tajemníkem NATO. Ti jsou na to vlastně kompetentní a relevantní. A pan Macinka to vysvětloval americkému prezidentu Trumpovi, J. D. Vanceovi a dalším. Takže já v tom nevidím žádný problém, my jim to rádi vysvětlíme znovu,“ reagoval premiér v České televizi.
„Samozřejmě že má každý stát své problémy, přece nemáme problémy jenom my, takže vždycky se nějaká cesta musí najít,“ odmítá premiérovu argumentaci bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Řešením by podle něj mohlo být, kdyby vláda v průběhu roku obraně dodatečně zvýšila peníze.
Ještě jiný nápad, jak zařídit, aby se Česko letos dotáhlo na dvě procenta HDP, měl podle Deníku N právě americký velvyslanec Merrick. Ten měl prý Babišovi nabídnout, aby se Česko zapojilo do projektu PURL. Finance, kterými by Česko přispělo, by prý NATO uznalo jako výdaje na obranu.
PURL neboli „Seznam prioritních požadavků Ukrajiny“ je nástroj americké vlády, který vznikl v létě 2025. Funguje na obdobném principu jako česká muniční iniciativa. Evropské země NATO dávají do PURL své peníze a Američané pak na Ukrajinu dodávají americké zbraně. Mluvčí vlády Karla Mráčková ale redakci Seznam Zpráv napsala, že vláda zapojení do PURL neplánuje.
Podle bývalého náměstka na ministerstvu obrany Daniela Blažkovce, který byl mimo jiné předsedou dohledové komise nad muniční iniciativou, není česká účast na PURL nejlepší variantou.
„Z mého pohledu by bylo lepší přispět do české muniční iniciativy, kdy kromě podpory Ukrajiny dochází současně i k podpoře českého obranného průmyslu,“ míní Blažkovec.
To už dřív ale Babišova vláda odmítla. Českou muniční iniciativu sice navzdory předvolebním slibům nezrušila, projekt ale dál pokračuje bez české finanční podpory.
