Hlavní obsah

„Další dotaz, soudruzi?“ Policie popsala cestu peněz z Motola do Afriky a zpět

Foto: Ondřej Bičiště / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Antonín Kühn (na snímku z roku 2012), muž jehož policie obvinila z praní peněz pro bývalé manažery motolské nemocnice.

Seznam Zprávy získaly nový dokument v kauze Motol. Zjistily, proč policie stíhá také podnikatele Antonína Kühna. Byl podle detektivů vědomě klíčovou osobou pro další stíhané v operaci na vyprání peněz v africkém Beninu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bylo 3. prosince 2024, když skrytý policejní monitoring zaznamenal, jak do kanceláře tehdejšího náměstka motolské nemocnice Pavla Budinského přišel ředitel nemocnice Miloslav Ludvík. Společně čekali na příjezd severočeského podnikatele Antonína Kühna.

Podle toho, jak celou situaci detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zmonitorovali, se Ludvík s Budinským do Kühnova příjezdu bavili o připravované klíčové akci a všech jejích důležitých parametrech. Ludvík s Budinským totiž měli podle NCOZ desítky milionů korun z úplatků, které potřebovali vyprat.

A právě Kühn jim měl s tímto palčivým problémem pomoci. Konkrétně přes nenápadnou společnost v africkém Beninu. Jeho roli blíže popisují policejní dokumenty, které nyní Seznam Zprávy získaly.

Když se Antonín Kühn konečně do Motola dostavil, přivítalo ho duo Ludvík a Budinský podle pořízených odposlechů slovy „pojď, ty zločinče“. Pak trojice odnesla z obezřetnosti své mobily na sekretariát do vedlejší místnosti a zapnula rádio.

Exředitel Ludvík s náměstkem Budinským čelí obvinění z několika trestných činů už od loňského února, kdy je policie zadržela po rozsáhlé razii v Motole.

Antonína Kühna ale obvinila z legalizace výnosů z trestné činnosti až loni v listopadu.

Vlastní hlavou

Že mají peníze, a ne zrovna malé množství, které potřebují vyprat, nastínil podle policie Ludvík Kühnovi už půl roku před popsanou motolskou schůzkou. O problému s penězi se Ludvík s Budinským tou dobou bavili a právě ředitel motolské nemocnice přišel podle policistů na to, jak zapeklitou situaci vyřešit.

Ludvíka inspiroval, jak uvádí v obvinění policie, právě Antonín Kühn. „Ludvík Pavlu Budinskému sdělil, že vlastní hlavou vymyslel, jak docílit legalizace finanční hotovosti, kterou oba přijímali a přijímají jako neoprávněné finanční plnění od zástupců různých dodavatelů, tedy jak docílit, aby jim tyto finanční prostředky byly připsány na jejich bankovním účtu jako příjem z běžné legální transakce,“ stojí v policejních dokumentech.

Konkrétně Ludvík Budinskému předestřel, jak ho napadlo, že by oba mohli prodat akcie beninské firmy SBI Holding, kterou už přes deset let vlastní. Firmu v Africe zakládali právě s Kühnem. A ten se před časem svého podílu výhodně zbavil za 80 milionů korun.

„Ludvík totiž zjistil, že Antonín Kühn svůj podíl ve společnosti už prodal a s ohledem na cenu (Ludvík - pozn. red.) odhaduje, že oni dva (s Budinským - pozn. red.) by prodejem mohli získat každý 20 000 000 korun. Konzultoval tuto svou myšlenku i v J&T Bance a řekli mu, že to je vynikající myšlenka,“ popsali detektivové.

Když tedy v prosinci 2024 trojice Ludvík, Budinský a Kühn seděla v motolské kanceláři, řešila podle policie už konkrétní části plánu. Kühn podle vyšetřovatelů slíbil, že vyrobí zcela smyšlené účetní výstupy k údajnému hospodaření společnosti SBI Holding, která fakticky nic nedělá a patří jí jen nějaký pozemek v Beninu.

Podnikatel pak měl za úkol zajistit i zpracování znaleckého posudku, který stanoví tržní hodnotu akcií firmy tak, jak si Ludvík s Budinským určili: tedy na 30 milionů korun pro každého.

Akcie si od nich měl koupit advokát a sportovní funkcionář Miroslav Jansta, kterému by předtím peníze dali v hotovosti. Jansta už v té době pro Budinského držel dřív koupený pozemek v Chrustenicích (viz box). Prodej bezcenných akcií firmy v západní Africe a následný zápočet za pozemek tak měl podle vyšetřovatelů umožnit, aby pozemek legálně přešel na Budinského.

Kostarika nebo Benin?

Akce s prodejem akcií beninské firmy SBI Holding měla podle detektivů NCOZ pomoci náměstkovi Budinskému, aby se mohl legálně dostat k pozemku v Chrustenicích na Benešovsku.

Parcelu o rozloze 1600 metrů si Budinský podle vyšetřovatelů vyhlédl v roce 2023. Realitka ji nabízela za 13,5 milionu. Peníze na ni měl, avšak ne ty oficiální, tvrdí policie.

Zároveň se přítomní podle policejních odposlechů shodli, že se bude muset celá delegace včetně Jansty do Afriky osobně vypravit, aby potvrdili všechny potřebné papíry.

Policejní odposlechy zachytily, že plán se účastníkům schůzky jevil jako dobrý, ale exředitel Ludvík zdůraznil, že jeho provedení musí být bezchybné. „Musí to být fakt neprůstřelný,“ citují policisté tajně zachycený proslov Miloslava Ludvíka. „Ať přijde jakákoliv kontrola, jako že přijde, policajti a podobně, takhle, byli jsme tam, takhle se to potvrdilo, tak to je, je to prodaný, peníze přiklusaly, nějaký další dotaz, soudruzi?“

Jansta: Podrobnosti řeknu u soudu

Jmenovaní s policejním podezřením s cestou do Beninu nesouhlasí.

Miroslav Jansta v reakci na obvinění proti Kühnovi pro Seznam Zprávy uvedl, že se vědomě nedopustil ničeho, co by bylo v rozporu s trestním právem. „Podrobnosti zazní u soudu,“ uvedl advokát. Na začátku února v rozhovoru pro deník Sport zmínil, že o žádných penězích pocházejících z trestné činnosti nevěděl a ani vědět nemohl.

Také bývalý ředitel Motola Ludvík letos v lednu po propuštění z vazby přítomným novinářům včetně Seznam Zpráv řekl, že všechna policejní obvinění kategoricky odmítá.

„V žádném případě na sobě nenechám tohle šílené obvinění z korupce, když já jsem v životě v Motole korunu neukradl. Nikdy jsem si o úplatek neřekl, nikdy jsem si ho nenechal slíbit,“ prohlásil tehdy Ludvík.

Že by Ludvíkovi jakkoliv radili, popírá i J&T Banka. „Důrazně odmítáme jakékoli propojení s touto kauzou. Neposkytovali jsme žádné poradenství ani se neúčastnili žádných transakcí, o kterých informují média v souvislosti s tímto případem,“ reagoval pro Seznam Zprávy mluvčí banky Martin Tesař.

CK Kühn

Detektivové NCOZ v obvinění vůči Kühnovi nicméně popisují, že poměrně krátce po schůzce v roce 2024 začaly přípravy na celou akci s vypráním peněz v Beninu. Organizací cesty do Afriky byl podle vyšetřovatelů pověřen právě Kühn. Zajistil nákup letenek i ubytování, zajistil termín pro jednání u tamního notáře Me Moubinou Tankpinou Tikada.

„Současně si Antonín Kühn řekl o úhradu nákladů, které mu s přípravou těchto podkladů vzniknou, a to 300 tisíc korun, což mu oba přítomní obvinění přislíbili,“ poznamenali v obvinění detektivové.

Do Beninu nakonec skupina odletěla 18. února loňského roku. U notáře sepsali vše potřebné. Ludvík s Budinským zjistili, že se jim nepodaří prohnat skrz SBI Holding původně plánovaných 30 milionů korun za každého z nich, ale pouze 9 milionů. Když totiž dohledávali, kolik akcií vlastně před deseti lety pořídili, zjistili, že méně, než čekali.

Podnikatel Kühn zároveň zařídil, že na místě byl přítomný ještě poslední akcionář firmy a to Zacharie Bako. Ten figuruje v různých Kühnových společnostech a podle policie plní roli takzvaného bílého koně.

Kühn také podle detektivů fotil a natáčel průběh cesty, a to hlavně jednání u notáře. „Opět z důvodu možné budoucí potřeby prokazovat průběh jednání před kontrolními orgány či orgány činnými v trestním řízení, s čímž obvinění předem kalkulovali,“ píší vyšetřovatelé.

Když se skupina z Beninu vrátila do Prahy, spustila NCOZ razii a postupně všechny účastníky obvinila z řady trestných činů. Ludvík, Budinský a Jansta dokonce strávili několik měsíců ve vazbě.

Co vše věděl?

Jak už bylo uvedeno, Antonín Kühn byl obviněn z legalizace výnosů z trestné činnosti až s odstupem několika měsíců vloni v listopadu, na což jako první upozornil web odkryto.cz. Z policejních dokumentů, které Seznam Zprávy prostudovaly, není úplně patrné, proč k časovému odstupu došlo.

Jedním z možných vysvětlení může být fakt, že v rámci vyšetřování musela policie podložit, do jaké míry podnikatel věděl, že pomáhá prát špinavé peníze. Z policejního usnesení vyplývá, že podle vyšetřovatelů si byl dobře vědom, že akce Benin slouží legalizaci úplatků.

„Věděl, že přijetím žádosti MUDr. Pavla Budinského a JUDr. Ing. Miloslava Ludvíka společně zastře skutečný původ jimi přijatého neoprávněného finančního plnění, tedy úplatků,“ tvrdí NCOZ.

„Antonín Kühn nemusel a také nejspíše neznal konkrétní případy, kdy, kde a od koho obvinění neoprávněné plnění přijímali, věděl však, že obvinění disponují finančními prostředky, které pocházejí z jejich trestné činnosti…,“ dodali vyšetřovatelé.

Podle policejních závěrů Antonín Kühn v souvislosti s celou výpravou do Beninu postupoval aktivně. „Sám se obviněných dotazoval, na jakou hodnotu má zajistit znalecký posudek potřebný pro realizaci prodeje akcií, kolik obvinění potřebují, aby vyšla hodnota akcií, jinými slovy jaké kupní ceny potřebují dosáhnout, tedy věděl, že cena, která bude stanovena jako cena kupní, za jinak bezcenné akcie, bude odpovídat částce, kterou obvinění potřebují navenek zlegalizovat…,“ stojí v usnesení.

Kühnovi navíc z pohledu vyšetřovatelů přitížil i fakt, že on sám v minulosti využil poměrně složitý prodej akcií SBI Holdingu formou zápočtu mezi své další společnosti v Česku. Podle detektivů za tím mohla být snaha o krácení daní.

Seznam Zprávy oslovily Antonína Kühna už v listopadu se žádostí o vyjádření. Tehdy tvrdil, že se s policejním rozhodnutím ještě neseznámil. Nyní na dotazy kolem svého obvinění a cesty do Beninu, které mu redakce zaslala SMS zprávou, nereagoval.

Kauza Motol

Na Seznam Zprávách kauzu motolské nemocnice podrobně mapujeme:

O co v kauze jde?

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu po zásahu v motolské nemocnici obvinili celkem 18 lidí. Případ se týká jejího ředitele Miloslava Ludvíka, jeho náměstka Pavla Budinského nebo šéfa České unie sportu Miroslava Jansty.

Trestní stíhání probíhá pro řadu trestných činů: poškození finančních zájmů Evropské unie, dotační podvod, přijetí úplatku, podplacení, nepřímé úplatkářství a legalizace výnosů z trestné činnosti.

Doporučované