Článek
Na západní hranici Ruska se mění krajina. Tam, kde ještě před několika lety stály zanedbané objekty z dob studené války, dnes satelitní snímky ukazují něco jiného. Moskva začala s novou výstavbou bunkrů, rozšiřováním zbrojních skladů a přiváží sem také další systémy protivzdušné obrany nebo posiluje leteckou infrastrukturu.
Plyne to ze satelitních snímků, které nasbíral nizozemský server Pointer. Podle nich ruská armáda obnovuje a posiluje zázemí na základnách v blízkosti svých hranic s Finskem a pobaltskými státy.
Stejná situace je i v ruské exklávě Kaliningrad, která sousedí s Polskem a Litvou. Představitelé obou států se dlouhodobě obávají, že právě toto místo by mohlo sloužit k útoku na státy Severoatlantické aliance.
Podle expertů je proto třeba tyto kroky Moskvy sledovat s obezřetností.
„Není pochyb o tom, že se Moskva chystá. Plánuje na dobu, kdy skončí hlavní bojové operace na Ukrajině, aby byla připravená na další fázi konfliktu se Západem,“ řekl pro Seznam Zprávy Keir Giles, odborník z think-tanku Chatham House, který dlouhodobě sleduje ruskou armádu.
„Ukazují na to i další věci. Například ne všechny tanky, které vyrábějí, jsou nasazeny na Ukrajině. Tak kam směřují a k čemu mají sloužit?“ dodává.
Obrana východní hranice NATO
Leží 30 kilometrů od Běloruska a je jedním z klíčových bodů pro obranu východní hranice NATO. Seznam Zprávy navštívily litevskou vojenskou základnu Pabradé, která hostí vojska z dalších zemí Aliance.
Podobně situaci vidí i někteří experti z východního křídla NATO. Podle nich sice Rusko zatím nemá kapacity na zahájení nového konfliktu s Aliancí – především proto, že velká část jeho armády je stále vázaná ve válce na Ukrajině. Současné kroky ale naznačují, že Moskva počítá s dlouhodobou konfrontací se Západem.
„Rusko je dnes nastavené na válečný režim. Jeho průmysl i ekonomika jsou orientované na dlouhodobou vojenskou výrobu a obnovu armády. Pokud by došlo k příměří na Ukrajině, Moskva by mohla své síly znovu vybudovat a přesunout během šesti až dvanácti měsíců,“ upozorňuje pro Seznam Zprávy Marta Prochwiczová Jazowská, bezpečnostní analytička z think-tanku European Council on Foreign Relations.
Rusko znovu oživuje například dlouho opuštěnou vojenskou posádku v Petrozavodsku poblíž finských hranic, jak ukazujeme na snímcích níže.
Rusko může být připravené za šest let, tvrdí Lotyšsko
Obezřetnost nevychází jen z pozorování satelitních snímků. Hranice s obavami sledují zejména od začátku války všechny pobaltské státy. Lotyšská zpravodajská služba ve své nedávné výroční zprávě varovala před rozšiřováním ruské vojenské přítomnosti v oblasti.
Rusko si podle Rigy buduje na hranicích NATO základy pro rozsáhlý válečný konflikt s Aliancí. Podle zpravodajců může být na takový konflikt připraveno za šest let, pokud by Západ zrušil protiruské sankce.
„Rusko by nejen pravděpodobně vybudovalo armádu o 30-50 procent větší, než mělo dříve, ale také relativně moderní,“ konstatovali zpravodajci s tím, že strategické rezervy zbraní a munice by byly plně obnoveny. To vše by znamenalo, že Rusko by bylo připraveno na konvenční vojenský konflikt s NATO.
Obavy z přeskupení ruských sil během relativně krátkého období po válce sdílí i Giles.
„Největším varovným signálem by bylo příměří na Ukrajině. Pokud by se bojové operace zmírnily, Rusko by uvolnilo část sil a zároveň by je mohlo obnovovat rychleji, protože by je Ukrajina už neničila na frontě,“ popsal.
Stejně to vnímá i Prochwiczová. „Pokud by boje na Ukrajině ustaly, Rusko by se soustředilo na obnovu a přeskupení svých sil. Podle vojenských odhadů by to mohlo trvat šest až dvanáct měsíců. Teprve poté by Moskva mohla začít vytvářet věrohodnou vojenskou hrozbu vůči východnímu křídlu NATO,“ vysvětluje.
Posilování zázemí pro hybridní hrozby
Podle satelitních snímků se ovšem dostávají do pohybu věci, které mohou východoevropské státy ohrozit už nyní.
Na více než 20 vojenských letištích na okraji Evropy se Rusko věnuje především rozsáhlým rekonstrukčním pracím. Renovují se staré betonové ranveje, staví se hangáry a v blízkosti se instalují systémy protivzdušné obrany. Často se jedná o základny ze sovětské éry, které dlouho nebyly aktivní, ale nyní dostávají druhý život, jak popsal Pointer.
Někde je rozmístěn i větší počet stíhaček a bombardérů, například v Murmansku a Kaliningradu. Letadla přitom Moskva používá při hybridních útocích na východní hranici NATO.
V estonské vesnici Vasknarva, kde se nedávno vylodili tři ruští pohraničníci, varují cedule před hybridními hrozbami.
Estonsko muselo jednou dokonce zasáhnout, když do jeho vzdušného prostoru vstoupily tři ruské stíhačky. Na dalších místech, včetně Litvy nebo Polska, pak vlády řešily přelety nebo pády dronů.
Stejně tak používá Rusko v oblasti svých hranic i rušičky GPS signálu, což ovlivňuje civilní leteckou dopravu ve Finsku a pobaltských státech. Výpadek GPS hlásily stovky leteckých společností.
Takové incidenty nemívají žádné oběti, ale podle expertů mají za cíl šířit v sousedních zemích obavy.
Kreml sám posílá varování
Není to poprvé, kdy evropské představitele znervózňuje aktivita ruských sil v blízkosti hranic. Již dříve přišly s varováním média jako deník The Wall Street Journal nebo finská veřejnoprávní stanice Yleisradio Oy.
Posilováním jednotek v oblasti se ale netají ani samotný Kreml. Na konci minulého roku oznámil plány na posílení hranice s Finskem výstavbou nových opevnění a bariér.
Iniciativu, kterou nařídil ruský vůdce Vladimir Putin, potvrdil během návštěvy Leningradské oblasti místopředseda Rady bezpečnosti Ruska Dmitrij Medveděv.
Podle deníku The Moscow Times Medveděv prohlásil, že Rusko musí v reakci na členství Finska v NATO „zvýšit spolehlivost ochrany hranic“.
Ve stejnou chvíli státy na východní hranici NATO posilují své možnosti, jak na případný útok zareagovat. Na mnoha místech se objevily obranné linie a země prudce navýšily své obranné rozpočty.
Jak ale upozornil například litevský analytik Tomas Janeliūnas, jejich osud zčásti závisí také na podpoře Spojených států, která je nyní nejistá.
„Přítomnost amerických vojáků je pro litevskou strategii odstrašení klíčová. V zemi je na rotační bázi rozmístěno zhruba tisíc amerických vojáků, a i když nejde o velký počet, má jejich přítomnost zásadní psychologický i strategický význam. Litevci dlouhodobě věří, že Rusko by se zdráhalo vstoupit do přímého konfliktu s americkými silami. Případné stažení amerických jednotek z Litvy by proto podle expertů výrazně oslabilo důvěryhodnost odstrašení,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy expert působící na Vilniuské univerzitě.
I proto patří pobaltské státy mezi premianty NATO, co se týče podílu výdajů na obranu na HDP. Snaží se v očích amerického prezidenta Donalda Trumpa působit jako spolehliví partneři. Loni na podzim šéf Bílého domu ujistil, že by jim v případě útoku pomohl.
