Článek
Na ruskou hranici je to pár kilometrů a dřív se tudy jezdilo na druhou stranu pro levnější zboží. Dnes ale tato blízkost znamená, že nedaleko se nacházejí i ruské základny a s nimi spojená hrozba možného útoku.
Jestli se nějaké regiony na území Evropské unie po začátku války na Ukrajině proměnily, jsou to ty na východní hranici: neustálý pohyb vojsk, výstavba nových obranných opatření, průlety nepřátelských dronů v Rumunsku, Pobaltí i Polsku.
Kvůli válce najednou i běžný život pokračuje jiným tempem. Z neutěšené ekonomické situace pohraničních regionů a odlivu lidí se stává ještě větší problém. Východně položené státy tak řeší, co dělat s regiony, které byly už dříve často zapomenuté.
Pomoci by jim mohla nově schválená pomoc od Evropské unie určená právě k ekonomické podpoře oblastí na východní hranici.
Z iniciativy by mělo těžit devět členských států EU – Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Zamířit by tam mělo až 28 miliard eur (zhruba 700 miliard korun) ve formě úvěrů s cílem oživit investiční a obchodní aktivitu v postižených regionech.
Obrana východní hranice NATO
Leží 30 kilometrů od Běloruska a je jedním z klíčových bodů pro obranu východní hranice NATO. Seznam Zprávy navštívily litevskou vojenskou základnu Pabradé, která hostí vojska z dalších zemí Aliance.
Prioritou plánu je revitalizace pohraničních oblastí, které v důsledku ruské invaze ekonomicky upadají, ať už kvůli nedostatku cestovního ruchu, nebo kvůli nebezpečím spojeným s životem v blízkosti ukrajinských hranic.
Strategie se týká také Evropské iniciativy proti dronům na posílení bezpečnosti hranic, podpory integrace pobaltských elektrických sítí do širší evropské sítě a vzdělávacích a zaměstnaneckých programů zaměřených na řešení úbytku populace v pohraničních oblastech.
Obavy z nedostatečného zabezpečení
Někteří unijní představitelé se obávají, že pokud by z těchto regionů odešli další lidé, ohrozí to schopnost Evropy bránit své hranice, popsal server Politico.
Například Lotyšsko rozsáhle investuje do obrany na východní hranici. Od minulého roku zahájilo program investic asi 300 milionů eur na vykopání protitankových příkopů, instalaci takzvaných dračích zubů i posílení lidského kapitálu.
Stejně tak by ale ekonomické problémy, se kterými se místní potýkají, mohly znamenat ve volbách větší příklon k okrajovým stranám nebo ruské propagandě.
To se projevuje například v Latgalsku, oblasti u lotyšsko-ruských hranic. Situace je zde ale ještě komplikovanější kvůli silné ruské menšině. Lotyšská vláda se obává, že by mohla nespokojenost mezi místními hrát ve prospěch Moskvy.
Právě pod záminkou „záchrany“ rusky mluvících obyvatel nařídil ruský prezident Vladimir Putin rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Podle něj v napadené zemi, ale i pobaltských státech tyto skupiny čelí nejen diskriminaci, ale také „genocidě“.
Asi osmdesátitisícový Daugavpils, centrum Latgalska, je tiché, čisté a z velké části vylidněné město. Jak Seznam Zprávám popsali místní, je těžké tu najít práci, zábavu a zkrátka budoucnost.
V dalších částech lotyšského pohraničí to vypadá, jako by tam život téměř nebyl. Na mapě jsou značené vesnice, ale cestou vidíte většinou vždy jen jeden samostatný dům. Někdy obydlený, většinou spíše rozpadlý. Pro všechny případy jsou ale na různých místech rozmístěny i pozorovací stanice, kde hlídkují pohraničníci.
„Válka ovlivnila jak hospodářský rozvoj, tak možnosti přilákání investic. Regionální nejistota často vede investory k větší opatrnosti, obec však nadále pracuje na zajištění stabilního a bezpečného prostředí v okrese,“ vysvětlil před časem pro Seznam Zprávy Edgars Mekšs, předseda městské rady v pohraničním lotyšském městě Ludza.
Oběti hybridních útoků
Pohraniční regiony se potýkají také s hybridními hrozbami ze strany Ruska. V pobaltských zemích i Polsku úřady zaznamenaly přelety a pády dronů i další sabotážní aktivity. I na hranicích s Běloruskem panuje zvýšená obezřetnost kvůli pohybu migrantů přes hranice EU s cílem destabilizovat členské státy.
Bělorusko loni vypustilo stovky balónů do litevského vzdušného prostoru, což způsobilo narušení řízení letového provozu.
A zatímco v budoucnosti by se měla například obrana litevského pohraničí ještě posílit, a Vilnius dokonce schválil i plán na zaminování hranic, v životech místních lidí hraje potenciální válka zvláštní roli.
Na jedné straně je pro ně všudypřítomná, na té druhé už se stala jakýmsi zvykem.
„Žiju tu už ani nevím kolik let. Uvědomuju si, že je Rusko blízko, ale nechci se tím stresovat. Samozřejmě jsem měl větší strach, když začala válka na Ukrajině. Když jsem pak poprvé viděl vojáky, lekl jsem se. Ale postupně si na to asi taky zvyknete,“ vysvětlil Seznam Zprávám v Kalvariji 43letý Gentaras.
