Článek
Největší těžařská ropná společnost na světě Saudi Aramco v úterý varovala, že globální trh s ropou čeká katastrofa, pokud se nepodaří obnovit provoz v Hormuzském průlivu. V dopravní tepně, která vede z Perského zálivu do Indického oceánu podél pobřeží Íránu a Ománu.
Kvůli válce a obavám o bezpečnost jiné než íránské tankery úzkým průlivem neplují. Hromadí se na obou stranách hrdla, které je v nejužším místě široké jen 33 kilometrů. Americký prezident Donald Trump v pondělí zopakoval, že námořnictvo USA může dát tankerům ozbrojený doprovod, aby odradilo Íránské revoluční gardy od útoků. Zatím se tak ale nestalo.
„Vypadalo by to podobně, jako když vojenské lodě doprovázely tankery a nákladní plavidla v blízkosti Somálska kvůli pirátům. O tom, jestli loď popluje a kam, nemůže rozhodnout sám kapitán. Záleží spíše na rozhodnutí majitele. Velké riziko nikdo nepodstoupí, protože hodnota nákladu většinou přesahuje hodnotu lodě. Podle námořního práva mají odpovědnost za škody kapitán i majitel. Velký risk si nikdo nevezme na triko,“ vysvětlil Seznam Zprávám námořní kapitán Dušan Sahula.
„A samozřejmě jde také o životy, na tankerech bývá posádka o 20 i více mužích,“ připomněl.
Podle americké stanice CNN se v generálním štábu americké armády o přesné podobě operací v průlivu diskutuje. „Vzniká plán, který by měl naplnit to, o čem hovořil prezident Trump,“ řekl televizi zdroj z amerických ozbrojených sil.
Hormuzský průliv.
Ropa sice v úterý po Trumpově oznámení, že se blíží konec války, zlevnila. Americký prezident ale zároveň uvedl, že Spojené státy mohou obsadit íránská ropná pole, pokud to bude situace vyžadovat. V zemi je téměř 80 funkčních ropných polí, ze kterých se těží. Většina se nachází na jihozápadě země poblíž místa, kde se setkávají hranice Íránu, Saúdské Arábie a Kuvajtu. Ropné pole Ahváz patří k největším na světě.
Strategický ostrůvek v Perském zálivu
Klíčovým bodem íránských příjmů z ropy je malý ostrov Chárg v Perském zálivu. Ten slouží jako přístav, kde se ropa překládá do tankerů. Přes ostrov jde do světa 90 procent veškeré íránské ropy. Pokud by Američané chtěli Írán odstřihnout od příjmů z ropy, pak bude v hledáčku nepochybně toto místo o rozloze 20 kilometrů čtverečních.
Kvůli mezinárodním sankcím je íránská ropná a plynová infrastruktura zastaralá a bez potřebných oprav a investic. Hlavním íránským trhem je Čína. Írán má třetí největší zásoby ropy na světě po Venezuele a Saúdské Arábii, odhady se pohybují kolem 200 miliard barelů. Některé zdroje řadí Írán na čtvrté místo na světě za třetí Kanadu. Kromě toho má tato blízkovýchodní země také velké zásoby zemního plynu, je jeho třetím největším producentem na světě po Spojených státech a Rusku.
Myšlenka na americké obsazení ropných polí není nová. V roce 1973 v době takzvaného ropného šoku přišel s takovým nápadem poradce amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Henry Kissinger. Arabské státy tehdy v reakci na válku Izraele s Egyptem a Sýrií zvedaly ceny ropy za barel, aby přinutily Evropu a USA podporovat židovský stát.
Od poloviny října do poloviny prosince 1973 stoupla cena ropy o 387 procent. Ve Spojených státech se tvořily před čerpacími stanicemi kilometrové fronty a některé pumpy vyvěsily ceduli, že benzin ani naftu nemají. Některé západoevropské země omezily mimořádným opatřením automobilový provoz o víkendech. Západní Německo mělo zásoby ropy na tři měsíce, Japonsko dokonce jen na dva.
Kissinger navrhoval, aby speciální jednotky obsadily ropná pole v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Kuvajtu. Vyplynulo to ze zprávy britské rozvědky, odtajněné v roce 2004. Ve svých pamětech Kissinger napsal, že analýzu možného zásahu nechal vypracovat, ale neuvedl, proč USA nakonec akci neprovedly. Arabské země ukončily embargo v březnu 1974, ale ceny ropy se už nevrátily na předchozí nízkou úroveň.
Nyní Irák, Kuvajt, Spojené arabské emiráty i Saúdská Arábie omezují těžbu ropy, protože kvůli výpadku exportu nemají volné skladovací kapacity.
Válka na Blízkém východě.
