Magnesii Literu mohou získat Kateřina Šedá nebo kniha o lidech s ADHD

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nominace na nejznámější české knižní ceny pořadatelé oznámili toto pondělí dopoledne v pražské Knihovně Václava Havla. Vítězové budou oznámeni 18. dubna netradičně ve Stavovském divadle, kam se ceremoniál kvůli rekonstrukci přesune z Nové scény Národního divadla.

Literu za prózu může dostat v Berlíně žijící Dora Kaprálová za „milostnou novelu plnou magického realismu“ Mariborská hypnóza, která z původně zamýšleného bedekru přerostla mimo jiné v úvahu o smyslu psaní. Magdaléna Platzová si vysloužila nominaci za soubor povídek Fáze jedné ženy, v nichž se především ženské postavy vyrovnávají s rozpadem vztahů, mateřstvím či stárnutím. „Autorka píše nesentimentálně, neokázale a mimořádně přirozeně,“ ocenila porota. Třetím nominovaným je Ladislav Šerý, jenž v knize Tajný život institucí vylíčil jeden pracovní den v životě úředníka malého muzea.

Básník Daniel Hradecký už v roce 2021 získal Literu za prózu, letos může uspět se sbírkou poezie nazvanou Náměstí práce, v níž se věnuje Bohu, lidem a světu. „Předkládá svůj osobní, řeřavý, kousavě sarkastický básnický kšaft, neúprosně pranýřující novodobý rozpolcený svět a veškerou soudobou lidskou civilizaci,“ napsala porota.

Frýdlantská rodačka Iva Jakimiv, jež pracuje jako grafička a nakladatelská redaktorka, si nominaci vysloužila za sbírku nazvanou Onde. Třetím nominovaným za poezii je kardiochirurg ostravské fakultní nemocnice Radovan Jursa, který svou knihu Koncept transparence vydal v malém nakladatelství a doprovodil ji vlastními vypalovanými ilustracemi.

„Bez tlaku nic nekrvácí / Srdce je prázdné, tak prázdné, že není co mačkat / Stejně mačkám / Jako bych ždímal mokrý hadr / Nedokážu generovat tlak, svírám prázdné stěny / Trvá to dlouho, strašně dlouho,“ cituje porota jednu z Jursových básní.

Literu za publicistiku si ze Stavovského divadla budou moci odnést hudební novinář Miloš Hroch za knihu Šeptej nahlas o krátké historii alternativního hudebního žánru shoegaze v Česku, Klára Kubíčková a Jana Srncová za knihu Roztěkané o lidech žijících s diagnózou ADHD anebo grafička a fotografka Romana Indrová Semelková za knihu rozhovorů věnovanou Křivoklátsku. Publikace pojmenovává specifika kraje je promyšleně komponovaná, a přitom není pouhou bezproblémovou adorací, ocenila porota.

V kategorii nakladatelský čin porota nominovala edici Paprsek, ve které nakladatelství Triáda od roku 1998 vydává knihy z oblasti literární vědy, lingvistiky či filozofie, nebo knižní vydání soupisu výtvarných děl Josefa Čapka, jejž ve čtyřech dílech připravila kunsthistorička Pavla Pečinková pro humpoleckou galerii 8mička.

Poslední nominovanou je umělkyně Kateřina Šedá za knižní zpracování encyklopedie nešvarů národa nazvané Národní sbírka zlozvyků, které završilo čtyřletý projekt. Na přibližně tisíci stranách autorka předkládá téměř 36 tisíc přihlášených a sesbíraných zlozvyků od skutečných respondentů.

„Kniha má velký potenciál zaujmout širokou veřejnost svým nezvyklým tématem, impozantním záběrem a překvapivým pohledem na něco, co sice všichni známe, ale co je nyní poprvé velmi důsledně sesbíráno a popsáno barvitým jazykem,“ ocenili hodnotitelé.

Literu za debut roku mohou obdržet někdejší squatter a člen hnutí Antifa Radek Wollmann, který se v knize o levicové subkultuře nazvané Krev Kruh Černá vrací na konec 90. let minulého století, dále Alexandra Brocková za svůj básnický debut nazvaný Číhat na mech a Marie Škrdlíková se sbírkou povídek Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje. Ta dle nakladatele „voní půdou, kořeny, stonky, listy i květy“.

Z překladatelů mohou uspět Anna Štádlerová, která z angličtiny převedla román Slavné časy zimbabwské spisovatelky NoViolet Bulawayo, dále hungarista Róbert Svoboda za román Zsolta Kácsora nazvaný Cikánský Mojžíš anebo Linda Kaprová za převod prózy Jeřábi táhnou na jih od švédské autorky Lisy Ridzénové.

Literu za naučnou literaturu mají šanci získat literární historik Martin C. Putna za publikaci Oni, poslední Římané, uzavírající volnou trilogii a rekonstruující myšlenkový svět pozdní antiky i raného křesťanství, dále filozof Ivan Blecha za dvoudílnou monografii skladatele Gustava Mahlera a dvojice Petr Pokorný s Petrem Šídou. Jejich dílo Hinterland je dle nakladatele čtenářsky vstřícnou odbornou knihou o severočeských pískovcových krajinách, konkrétně o Labských pískovcích, Kokořínsku, Českém ráji a Broumovsku.

K dalším nominovaným patří Petr Borkovec či Martin Kanaloš v oblasti knih pro děti a mládež, Michaela Klevisová a Michal Sýkora za detektivku nebo Ludmila Svozilová, jež může získat Literu za fantastiku díky hororu Ante portas.

O nominacích rozhodly odborné poroty tvořené knihkupci, knihovníky, redaktory nebo kritiky. Pořadatelé letos zaznamenali 631 přihlášených knih, dosud nejvíce. Další si vyžádali sami porotci, když je nenalezli mezi přihlášenými. I díky novým sponzorům a partnerům letos organizátoři mezi vítěze rozdělí částku 500 tisíc korun, o 100 tisíc víc než dosud.

Vloni se knihou roku na Magnesii Liteře stal román Letnice od Miroslava Hlauča. Zatímco od vydání v únoru 2024 do konce února 2025 se podle informací nakladatelství Paseka prodalo necelých 6000 výtisků, po vyhlášení nominací na Literu si román koupilo dalších přibližně 24 tisíc čtenářů, čímž se z Letnic stal bestseller. Ze zhruba 800 na 4000 narostly prodeje také vítězi Litery za prózu, Domácím potřebám od dramatika J. A. Pitínského.

Úkolem cen je podle Pavla Mandyse z pořádajícího spolku Litera propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy. Chce tak činit bez omezení a bez ohledu na žánry. Stejnou pozornost si dle organizátorů zaslouží spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé i vědci a teoretici. Magnesie Litery jsou udělovány od roku 2002.