Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americká diplomatka Rachel Ellehuusová strávila tři roky v bruselské centrále NATO jako součást americké delegace. Ještě předloni přesvědčovala evropské spojence, aby plnili své závazky a dávali na obranu alespoň dvě procenta HDP. Dnes sleduje, jak se pod americkou palbou kritiky ocitá Česko - a příliš pochopení ke snižování výdajů na obranu nemá.
„Dokážu pochopit, že Česká republika nedosahuje na pět procent HDP na obranu, protože tomu se blíží jen velmi málo zemí,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Ale být pod dvěma procenty, to je opravdu špatné.“
Premiér Andrej Babiš (ANO) podle ní spoléhá na to, že je „blízký Trumpově značce“. „Možná si myslí, že mu to kvůli tomu projde, ale já si to nemyslím,“ odhaduje exdiplomatka, která předtím roky pracovala na americkém ministerstvu obrany.
Nicméně zdůrazňuje, že americký tlak na spojence není ničím výjimečným. „Když jsem byla v NATO, strávili jsme s velvyslancem hodně času tím, že jsme se snažili přesvědčit jednotlivé země, aby dosáhly hranice dvou procent výdajů na obranu. Pokud ji neplnily, pozvali jsme si jejich zástupce na jednání, řekli jsme jim, že jsme zklamaní, a ptali se, jaké mají plány, aby se zase dostali na správnou cestu,“ vzpomíná Ellehuusová.
Česká vláda čelí v těchto týdnech opakované kritice Američanů. Navrhovaný rozpočet ministerstva obrany činí necelých 155 miliard korun - tedy 1,7 procenta HDP. Přitom minimální hranice, kterou odsouhlasilo všech 32 členských zemí Severoatlantické aliance včetně Česka, jsou dvě procenta.
Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker to minulý týden vyjádřil bez obvyklých diplomatických klišé: „Žádné výmluvy, žádné výjimky,“ napsal na adresu Česka na sociální síti X.
Rachel Ellehuusová
Americká bezpečnostní expertka Rachel Ellehuusová pracovala na různých pozicích ministerstva obrany Spojených států.
V letech 2022 až 2025 působila v Severoatlantické alianci jako zástupkyně ministra obrany USA v Evropě a poradkyně pro obranu při misi Spojených států při NATO.
Od začátku roku 2025 pracuje jako generální ředitelka nejstaršího bezpečnostního think tanku na světě Royal United Services Institute (RUSI).
Babišova vláda, stejně jako předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), se přitom snaží čísla „vylepšit účetním trikem": Jako výdaje na obranu hodlá označit položky z rozpočtů jiných resortů, například policejní vrtulníky nebo kilometry nových dálnic, jako vojensky strategických komunikací. Jenže jak naznačují Američané, NATO tento přístup uznat nemusí - nebo alespoň ne v celé výši.
Tlak přitom přichází v době, kdy se laťka výrazně zvedla. Vloni všichni spojenci odsouhlasili nový ambiciózní cíl: nejpozději do roku 2035 má každý člen Aliance vynaložit na obranu pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta má jít přímo na ozbrojené síly, zbývajících 1,5 procenta na související nevojenské výdaje.
Předchozí Fialův kabinet plánoval dát letos Ministerstvu obrany o 21 miliard korun více, aby celkové obranné výdaje dosáhly 2,35 procenta HDP. Babišova vláda však rozpočet resortu naopak snížila. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) není v současné situaci možné slibovat výdaje přesahující dvě procenta.
Premiér Babiš přesto opakovaně ujišťuje, že obrana je pro jeho vládu prioritou a že Česko letos hranici dvou procent HDP překoná. Americká kritika podle něj míří na něco, co se ve skutečnosti neděje.
„V této situaci jsou výdaje na obranu ve výši 2,1 procent HDP maximum, co si letos Česká republika může dovolit, aniž bychom ohrozili naše zdravotnictví, sociální systém, investice do energetiky nebo vnitřní bezpečnosti,“ napsal premiér ve svém víkendovém komentáři pro CNN Prima News.
Tlak od sousedů
Současný americký prezident Donald Trump se podle Rachel Ellehuusové nebojí jednat mimo zavedené diplomatické kanály a mechanismy a naznačuje, jaké kroky by mohl podniknout.
„Umím si tedy představit, že by sáhli po clech a zkoumali ekonomické a obchodní vztahy, aby vyvinuli určitou míru tlaku,“ říká exdiplomatka, která v současnosti vede britský bezpečnostní think tank Royal United Services Institute (RUSI).
Zároveň ale dodává, že americký veřejný tlak nebo kritiku na sociálních sítích nepovažuje za účinnou strategii. Větší vliv na Česko by podle ní mohli mít jeho regionální partneři.
„Řekla bych, že je docela zklamáním pro Německo nebo Polsko, že ve střední Evropě nemají silného partnera,“ říká Ellehuusová s odkazem na nové alianční obranné plány.
NATO aktualizovalo svůj postup, jak se bránit například útoku Ruska, před třemi lety. Podle Ellehuusové alianční plánovači vypočítali, že plány mohou fungovat jen tehdy, pokud každá země vynaloží na chod svých ozbrojených sil alespoň 3,4 procenta HDP.
Obrana území Aliance je v těchto plánech rozdělena podle regionů. Každý stát už dnes ví, kam by v případě krize přesunul své vojáky, kolik by jich bylo a s jakou technikou by odjeli. Obrana Česka je přitom provázaná s Německem, Polskem, ale i se Slovenskem a Maďarskem.
„Proto je podle mě ještě důležitější, abyste táhli za jeden provaz. Osobně bych nechtěla být závislá teď na Slovensku a Maďarsku, aby mi přišly na pomoc. Takže se vsadím, že Němci mají velký vliv a snažili by se vás přesvědčit, že je to ve vašem vlastním bezpečnostním zájmu,“ odhaduje Ellehuusová.
„Měli byste se pohybovat správným směrem ne proto, že vám to říkají USA, ale proto, že svět je nebezpečnější a v Evropě budete mít menší podporu Spojených států,“ dodává.
Uvidí se na summitu
Premiér Andrej Babiš sice nedávno v rozhovoru pro Deník.cz prohlásil, že na cestu ke 3,5 procenta HDP, čili novému aliančnímu cíli, „určitě nenastupujeme“. Ministr obrany jeho vlády Jaromír Zůna (za SPD) ale minulý týden řekl, že Česko tento závazek ctí a teď se musí vymyslet cesta, jak k němu směřovat.
„Od roku 2014 se výdaje na obranu zvedly o 400 procent. My dnes máme rozpočet na obranu, který je 154,8 miliardy. To jsou peníze, o kterých se nám ještě před několika lety ani nesnilo. Máme historicky jedinečnou úroveň podpory, pokud jde o rozpočet, vládu, společnost,“ řekl Zůna pro Novinky.cz.
Američané to však vidí jinak. Česko se tak možná bude muset obhajovat před aliančními partnery na klíčovém summitu v Ankaře, který se koná už za tři měsíce. Do podobné situace se v roce 2024 na schůzce prezidentů a premiérů zemí NATO dostala Kanada, připomíná Ellehuusová.
„Sedí se tam u kulatého stolu a každý prezident nebo premiér přečte svůj příspěvek. Hádám, že by se tam mohlo stát, že na vás bude tlačit zbývajících 31 spojenců a všichni budou mluvit o tom, jak je důležité, abyste plnili své závazky,“ popisuje exdiplomatka.
Výdaje na obranu by se ale podle ní neměly stát hlavním tématem nadcházejícího summitu. „Už to odsouhlasilo 32 členských států, včetně České republiky. Opravdu bychom neměli ztrácet čas tím, že se k tomu vracíme.“
Důležitější je podle ní, aby se NATO soustředilo na podporu Ukrajiny nebo na to, jak reagovat na hybridní útoky Ruska - například na drony nad evropskými civilními letišti.
