Článek
Chemický areál SKW Piesteritz může po včerejšku počítat s investicemi za jednu a čtvrt miliardy korun, které by měl Agrofert poslat ještě letos. Sasko-anhaltský premiér s Agrofertem vyjednal i další obří investici. V přepočtu 1,7 miliardy korun poputují na rozšíření obří pekárny ve Wittenburgu, která českému holdingu rovněž patří a leží hned vedle zmíněné chemičky. Dohromady tak Agrofert do svých firem v této spolkové zemi pošle 120 milionů eur (2,93 miliardy korun), uvedla vláda spolkové země v tiskové zprávě.
SKW Piesteritz je pro hospodářství německé spolkové země Sasko-Anhaltsko naprosto klíčová a dlouho to platilo i pro jejího vlastníka. Tamní výroba močoviny a amoniaku byla pro Agrofert jednou z nejziskovějších částí celé skupiny.
Evropský trh ale v poslední době zaplavila levnější hnojiva z Ruska, na která se nevztahují sankce Evropské unie. Místní výrobce – obzvlášť ty německé – navíc trápí vysoké ceny energií. Výroba v SKW Piesteritz se kvůli tomu někdy propadala do ztráty a její vedení muselo provoz areálu několikrát i pozastavit.
V regionu tak rostly obavy z možného propouštění či z útlumu výroby. Na chemičce závisí zhruba deset tisíc pracovních míst – celé Sasko-Anhaltsko má přitom zhruba 2,2 milionu obyvatel a v celoněmeckém kontextu nemá příliš rozvinutou ekonomiku.
Záchrana místní největší chemičky, která je i největším výrobcem hnojiv v celém Německu, je pro region o to důležitější.
Agrofert investuje do zelených technologií
Zemský premiér Sven Schulze v úterý kvůli hospodářským otázkám navštívil Prahu, kde podle oficiálních informací jednal s delegací Agrofertu, se zástupci holdingu EPH Daniela Křetínského a také s premiérem Andrejem Babišem z hnutí ANO.
Klíčové podle Svena Schulzeho bylo jednání s vedením Agrofertu – které se podle zveřejněných fotek odehrálo v sídle českého holdingu na pražském Chodově. Přímo naproti centrále hnutí ANO. Schulze se na parkovišti areálu nechal vyfotit s místopředsedou Agrofertu a zároveň šéfem zmíněné chemičky Petrem Cingrem.
Výsledek jednání později vyvěsil na oficiálních stránkách své vlády: „Chemický průmysl je páteří naší ekonomiky v Sasku-Anhaltsku. Podniky jako SKW Stickstoffwerke Piesteritz zajišťují tvorbu hodnot, inovace a mnoho pracovních míst v našem domově,“ okomentoval Schulze nově slíbené investice od Agrofertu.
Ten podle informací Mitteldeutsche Zeitung zainvestuje do energeticky úspornějších výrobních metod. A připraví se i na využití takzvaného zeleného vodíku, který by v budoucnu mohl nahradit roli zemního plynu.
Premiér Schulze to považuje za důkaz toho, že koncern má v jeho východoněmecký region nadále důvěru. Faktem ale je, že se hospodářské vyhlídky tohoto závodu před pár týdny dramaticky změnily.
Chemička spadající pod Agrofert teď může profitovat z nového konfliktu na Blízkém východě. Kvůli uzavření Hormuzského průlivu výrazně rostou ceny hnojiv po celém světě – i těch, jejichž výroba se obejde bez dodávek z Perského zálivu. Jen za poslední týden stouply ceny zhruba o 20 až 30 procent a výroba v Piesteritz teď běží na plné obrátky.
„Náš plyn odebíráme z Norska, Nizozemska a USA. Tamní ceny jsou sice vyšší, ale víceméně stabilní,“ okomentoval to pro stanici MDR výkonný ředitel chemičky Carsten Franzke, podle kterého přišel výkyv cen jen krátce před hlavní nákupní sezonou, kdy se farmáři zásobují. Vyhlídky závodu jsou tak rázem pozitivnější.
Schulzeho přijal i Babiš
Premiéra dvoumilionové spolkové země včera přijal také předseda vlády Andrej Babiš. Šéf hnutí ANO s ním jednal ve Strakově akademii. Oba politici o tomto setkání sdíleli příspěvek na sociálních sítích. Oba dva v nich píší, že mluvili hlavně o záchraně evropského průmyslu.
Andreji Babišovi přitom chemický závod ještě donedávna oficiálně patřil. Změnilo se to teprve ve chvíli, kdy se vlastnictví Agrofertu přesunulo z Babišových rukou do svěřenského fondu RSVP Trust.
Ten má podle premiéra o budoucnost holdingu pečovat až do chvíle, kdy si skupinu převezmou Babišovy děti. Samotný šéf hnutí ANO prý z ní už žádný prospěch mít nebude a v Agrofertu tím podle svých slov pozbyl veškerý vliv.
Babiš tím chtěl uzavřít otázku střetu zájmů, což byla pro prezidenta Petra Pavla klíčová podmínka, aby vítěze loňských parlamentních voleb oficiálně jmenoval premiérem.
Kolem svěřenského fondu nicméně panují pochybnosti. Seznam Zprávy v únoru zveřejnily statut, na jehož základě celý fond funguje. Samotné akcie Agrofertu se sice Andreji Babišovi ani po stažení z politiky vrátit nemohou. Znění statutu mu ale nebrání v tom, aby se v případě demise či odchodu z veřejného života stal správcem tohoto fondu, a tím Agrofert opět řídil – pokud to posvětí rodinná rada složená ze tří jeho dětí.
„Udělal jsem mnohem víc, než po mně zákony vyžadovaly. Akcie firmy, kterou jsem budoval téměř 30 let, se mi nikdy nevrátí,“ zdůraznil pro Deník N premiér. Tvrzení Seznam Zpráv o možnosti jeho návratu do vedení fondu spravujícího Agrofert ale nijak nepopřel.
Redakce Seznam Zpráv se vlády Saska-Anhaltska dotázala, zda si je dřívějších majetkových poměrů v Agrofertu vědoma. A zda může potvrdit či vyvrátit, jestli se jednání obou premiérů točilo i kolem záchrany SKW Piesteritz. Zatím čeká na vyjádření.
Sven Schulze bojuje o přízeň voličů
Pro Svena Schulzeho mohla být cesta klíčová i z ryze pragmatického důvodu. Jeho region čekají už letos v září volby a šéf tamní CDU Schulze před nimi potřebuje zabodovat před voliči. Jeho manévrovací pole je omezené a ekonomika je jednou z mála oblastí, na které lidé mohou slyšet.
Ve všech předvolebních průzkumech drtivě vede Alternativa pro Německo (AfD). V lednovém šetření agentury INSA ji podpořilo 39 procent respondentů, zatímco Schulzeho CDU jen 26 procent. Stávající premiér je navíc v úřadu teprve několik měsíců a teprve se snaží získávat důvěru voličů.
Sasku-Anhaltsku dlouhých 15 let vládl konzervativní premiér Reiner Haseloff, který letos v lednu odstoupil, aby se jím vybraný nástupce mohl před volbami vyprofilovat. Sven Schulze ale převzal úřad s vědomím, že vlajkový projekt, který měl regionu pomoct, mezitím zkrachoval.
Hospodářství země mělo spoléhat na moderní technologie. Sasko-Anhaltsko napevno počítalo s tím, že v něm vznikne obří továrna na čipy od společnosti Intel. Pro areál v Magdeburku byly přislíbené mnohamiliardové subvence – Intel ale kvůli interním problémům všechny plány pozastavil. A stavba továrny v Magdeburgu je z jeho pohledu nyní už zcela vyloučená.
Schulze nemůže ovlivnit celou řadu témat, která východní Němce táhnou k AfD – coby premiér dvoumilionového regionu nemůže výrazněji ovlivnit migrační ani sociální politiku. Ani na to před volbami nemá dostatek času.
Snaha o záchranu a udržení klíčových podniků – které shodou okolností patří také Agrofertu – tak mohla být z jeho pohledu jednou z mála cest, jak si některé voliče alespoň trochu naklonit.
