Článek
Americká centrální banka (Fed) ve středu s největší pravděpodobností ponechá úrokové sazby beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Pozornost investorů se proto nebude upínat ani tak k samotnému rozhodnutí jako spíše k vystoupení šéfa Fedu Jeroma Powella.
Součástí středečního zasedání budou také nové ekonomické projekce včetně přehledu očekávání jednotlivých centrálních bankéřů ohledně dalšího vývoje sazeb. Právě aktualizovaný výhled a Powellovo vystoupení tak budou pro finanční trhy důležitější než samotné rozhodnutí o sazbách.
Pozornost se podle agentury Reuters soustředí hlavně na to, zda Fed potvrdí opatrný postup i pro další měsíce. Zatímco ještě před několika týdny trh počítal s tím, že letos banka dvakrát až třikrát sazby sníží, nyní se očekává zhruba jen jeden posun, případně i s tím, že sazby letos zůstanou beze změny.
Za posunem očekávání stojí především inflace a nové obavy spojené s cenami energií. Nejnovější únorová data amerického statistického úřadu totiž ukázala, že meziroční růst spotřebitelských cen činil 2,4 procenta a jádrová inflace, tedy ukazatel očištěný o kolísavé ceny potravin a energií, dosáhla 2,5 procenta. V položce bydlení, která má v inflaci velkou váhu, činil meziroční růst tři procenta.
Ve středu navíc vyšel i silnější než očekávaný index výrobních cen, který v únoru vzrostl o 0,7 procenta meziměsíčně a o 3,4 procenta meziročně.
Energetický šok
Inflace se tak sice drží výrazně níž než v létě 2022, kdy ve Spojených státech vystoupala až na 9,1 procenta, nadále ale zůstává nad dvouprocentním cílem Fedu. Do výhledu měnové politiky navíc vstoupil i růst cen ropy. Právě energetický šok zásadně změnil debatu před dnešním zasedáním Fedu.
„Důvodem jsou jádrové inflační tlaky, které zůstávají silné, a íránský konflikt, který zvyšuje nejistotu,“ poznamenala ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
(prosím aktualizovat graf)
Podobně situaci hodnotí také analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Podle ní válka v Íránu přináší riziko energetického šoku, který pro Spojené státy jako čistého vývozce energií nepředstavuje tak výrazné riziko zpomalení ekonomiky jako pro Evropu.
„Fed si proto pravděpodobně ‚koupí čas‘ a ponechá sazby ve vyšším pásmu, aby mohl situaci sledovat. Nepředpokládá se však, že by trhy překvapil přísnější rétorikou nebo zásadní změnou výhledu pro rok 2026,“ uvedla.
Dokud nebudou k dispozici jasnější data o rozsahu energetického šoku nebo dopadů na domácí ekonomiku, Fed si podle analytičky zřejmě vytvoří prostor pro budoucí uvolnění měnové politiky v souladu se svými předchozími odhady.
Snížení až za rok?
List Financial Times minulý týden upozornil, že únorová inflační čísla ještě vývoj na energetickém trhu plně nezachycují a právě dražší energie mohou v dalších měsících zpomalit návrat inflace k cíli centrální banky. Steckerová v této souvislosti uvedla, že poslední data o vývoji cen ukazují pomalejší zpomalování inflace, které navíc komplikuje nejistota ohledně dalšího vývoje na trhu s ropou.
Podle ekonomky se proto Komerční banka rozhodla změnit svou prognózu a nově očekává, že Fed ponechá úrokové sazby po zbytek letošního roku beze změny. „Snížení úrokových sazeb očekáváme až na březnovém a červnovém zasedání v příštím roce,“ uvedla. Zároveň ale předpokládá, že prognóza Fedu bude pro rok 2026 signalizovat jen jedno snížení úrokových sazeb.
Vedle měnové politiky se před středečním rozhodnutím znovu připomíná i právní spor kolem samotného Powella. Zahraniční média informovala, že federální soudce James Boasberg zablokoval předvolání Powella a Fedu v souvislosti s trestním vyšetřováním nákladů na rekonstrukci sídla centrální banky.
Soud dospěl k závěru, že vláda nepředložila důkazy o trestném činu a že předvolání mohla sloužit jen jako prostředek politického tlaku. Ministerstvo spravedlnosti se chce proti rozhodnutí odvolat.
