Hlavní obsah

Macinka rozpustil ministerský odbor, který se věnoval sankcím a ruskému vlivu

Foto: Profimedia.cz

Petr Macinka (na snímku s Tomiem Okamurou) se nechystá přeložit návrh na omezení vstupu ruských diplomatů do České republiky. Oznámil to jeho úřad, přestože ministr původně tvrdil, že věc jenom nestihl předložit.

Ministr zahraničí Petr Macinka dosud vládě nepředložil opatření, jež má bránit vstupu ruských špionů s diplomatickým krytím do Česka. Naopak nechal na ministerstvu rozdělit Odbor pro sankce a odolnost, který ruskému vlivu čelil.

Článek

Když Seznam Zprávy informovaly, že Petr Macinka (Motoristé sobě) torpédoval omezení vstupu ruských diplomatů do Česka, ministr zahraničí to odmítl. S tím, že jenom nestihl příslušné opatření předložit vládě.

„Vzhledem k tomu, že jsme řešili rozpočet, na to nebyl prostor, ale určitě to bude obsahem jednání nějakého dalšího zasedání vlády,“ tvrdil Macinka na konci ledna o dokumentu, který byl připraven ještě z éry jeho předchůdce Jana Lipavského (ODS).

Ani po dalších šesti týdnech však ministr neudělal v této věci nic a podle čerstvého vyjádření ministerstva zahraničí se na tom ani nyní nic nezmění. Znamená to, že diplomatům Putinova režimu stále stačí oznámit svoji cestu do Česka e-mailem. A nikoli, jak navrhla Fialova vláda, že musejí na vstup do republiky získat povolení.

Macinka s větší ochranou proti Rusům nespěchá, navzdory varování bezpečnostních složek, že Rusové používají špiony pod diplomatickým krytím k nepřátelským operacím. A že toto krytí používali například i někteří příslušníci jednotky 29155, která stojí za výbuchy vraždícími ve Vrběticích.

Na ministerstvu podle zjištění Seznam Zpráv navíc od března zanikl Odbor pro sankce, kybernetický prostor a odolnost, jehož experti za zmíněným opatřením proti ruským diplomatům stojí. Při reorganizaci ministerstva byl odbor rozdělen a úředníci byli i se svou agendou přeřazeni do jiných odborů.

Původní investigace Seznam Zpráv:

Že byl na ministerstvu zahraničí Odbor pro sankce, kybernetický prostor a odolnost rozdělen, potvrdily reportérům tři zdroje. Z webu resortu tuto změnu veřejnost vyčíst nemůže, protože v organizačním schématu je odbor stále zasazen.

Podle zdrojů z bezpečnostní komunity může tato změna zkomplikovat schopnost Česka se ruskému vlivu bránit nebo prosazovat další sankční opatření namířené na podporovatele ruské války na Ukrajině. Česko tyto osoby zařazuje na vlastní vnitrostátní seznam a další jména dokázalo prosadit i na úrovni celé EU.

Čtrnáct dnů mlčení

Vyjádření ministerstva zahraničí a Petra Macinky k oběma agendám se pokoušely Seznam Zprávy marně získat čtrnáct dnů.

Ministerstvo nejprve na dotazy nereagovalo, až po urgenci minulý pátek přišlo s obdobným vysvětlením, kterým nezavedení přísnějšího opatření proti Rusům obhajoval Černínský palác původně.

„Zavedli jsme povinnost notifikace pohybu ruských diplomatů po území ČR. Praktické fungování tohoto opatření průběžně konzultujeme a vyhodnocujeme s našimi službami. O případných detailech bude vláda informována,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí resortu Adam Čörgő.

Tato minimální varianta ochrany v Česku však vstoupila v platnost automaticky. Obsahuje ji sankční balíček přijatý loni v celé EU. Už zmíněná přísnější varianta počítala s tím, že by Česko příjezd každého ruského diplomata muselo předem povolit. Tomu by předcházelo důkladné prověření každého jména tajnými službami a informování policie.

Na dotaz, proč se ministr Macinka rozhodl nenaplnit své původní veřejné prohlášení, už ministerstvo konkrétně nereagovalo. A neodpovědělo ani na dotaz, proč byl rozdělen Odbor pro sankce, kybernetický prostor a odolnost. A zda to neoslabí plnění agendy, kterou měli tito experti na starosti.

„Děkujeme za dotazy. O dalším průběhu v této věci vás budeme informovat,“ uvedl pouze mluvčí Čörgő bez dalších detailů.

Sám ministr Macinka rozdělení odboru odmítl komentovat z údajných bezpečnostních důvodů. „Na sankcích se stále pracuje, ale s ohledem na citlivý charakter této agendy bohužel nemohu být konkrétnější,“ uvedl.

Proti doporučením

Svými kroky jde ministr zahraničí proti doporučení českých bezpečnostních složek.

Loni na podzim se podle zdrojů Seznam Zpráv odehrála jednání Černínského paláce s policií a tajnými službami, která vyústila v dohodu, že Česko zavede nejpřísnější možnosti, jaké mu vůči ruským diplomatům nově přijatý sankční balíček EU dává.

Připravený materiál uvádí, že „cílem opatření je omezit prostor pro špionážní, hybridní a destabilizační operace ze strany agentů působících pod ruským diplomatickým krytím“.

„Opatření dále napomůže v boji proti organizovanému zločinu (zejména v oblasti migrace, pašování lidí, obcházení sankcí, praní špinavých peněz),“ píše se v listině, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici.

Mohou umírat lidé

Bezpečnostní složky podle zdrojů Seznam Zpráv také varují i před krajní variantou, že by v Česku při Ruskem vyvolaných sabotážích mohli umírat lidé.

„BIS odhalila a pomohla zastavit několik pokusů o sabotážní akce podobné té, která se odehrála v autobusovém depu na pražském Klíčově,“ napsal ředitel BIS Michal Koudelka v poslední výroční zprávě kontrarozvědky za rok 2024, když připomněl pokus zapálit pražské autobusové depo, za který byl odsouzen za peníze naverbovaný Kolumbijec.

Pakliže by se navíc Rusko rozhodlo napadnout některou ze zemí NATO, jak opakovaně varují představitelé západních bezpečnostních složek, Česko by v Alianci mělo roli tranzitní země, kterou by se na východ přesouvalo velké množství armádních jednotek. I v takovém případě by bylo jedním z cílů ruských sabotérů.

Rusko Českou republiku už od roku 2021 vede na svém seznamu nepřátelských zemí. A například kontrarozvědka BIS Putinův režim opakovaně označuje za největší bezpečnostní hrozbu. Země je terčem i kvůli tomu, že vede muniční iniciativu, která Ukrajině zásadně pomáhá bránit se ruské agresi.

Špioni s diplomatickým pasem

Doporučované