Alarmující data k používání mobilů dětmi. Hrozí jim pseudoautismus

Roční dítě se vzteká v postýlce a rodič sahá po telefonu. Pustí mu pohádku nebo krátké video, aby se uklidnilo. Alespoň občas to takto udělá 34 procent rodičů, kteří mají děti mezi šesti měsíci a dvěma lety. Ukazuje to nový průzkum agentury STEM mezi tisícovkou rodičů pro spolek Zvedni hlavu a Nadaci O2.

Odborníci přitom varují, že děti do tří let by s technologiemi neměly přijít do styku vůbec. Naprosto zásadní je v tomto období, aby se vyvíjely přirozeně ve vztazích s nejbližšími, nikoliv hypnotizovaly obrazovky.

„Kvůli digitálním technologiím tady máme skupinu dětí, které mají takzvaný pseudoautismus nebo pseudodysfázii. Pokud takové děti mladší šesti let pasivně konzumují v nadměrném množství technologie, nezažívají dostatečný kontakt člověka s člověkem, tak se jim ani nemůže normálně vyvíjet jazyk,“ popisuje Barbora Richtrová, předsedkyně Asociace klinických logopedů.

Mobily nebo tablety nejmenším dětem autismus ani vývojovou dysfázii sice nezpůsobí, ale mohou je zabrzdit natolik, že se pak jako autisté nebo děti s poškozením mozku projevují.

Výzkumníci z agentury STEM se proto zaměřili na rodiče dětí od šesti měsíců do pěti let, aby zevrubně prošli, jak k používání mobilů nebo sledování televize u svých nejmenších potomků přistupují.

Ukázalo se, že více než polovina rodičů nechává děti před obrazovkami, ačkoliv jim nebyl ani rok. Čísla pak rychle rostou s věkem.

„Vyšší podíl času u obrazovek sledujeme v domácnostech rodičů s nižší úrovní vzdělání nebo v horší finanční a materiální situaci,“ komentuje výsledky analytička STEM Jitka Uhrová.

To má pak přímý dopad na zdraví nejmladší populace. Mezi dětmi roste podíl těch s vadami řeči, ale i třeba se selektivním mutismem, tedy že dítě například ve škole není vůbec schopné mluvit. Přitom doma komunikuje normálně.

„Jeden takový chlapec s těžkým selektivním mutismem ke mně přišel. Jedinou chvílí, kdy dokázal vůbec kontaktovat svět, bylo skrze hraní Robloxu (online herní platforma, pozn. red.) na svém tabletu. Jinak vypadal jako taková loutka. Začala jsem s ním tedy pracovat přes Roblox, hrála jsem s ním a postupnými krůčky jsme ubírali a zapojovali reálné hry. A po roce péče je z něj úplně normální dítě, které staví v lese bunkry s kamarády a je šťastný,“ popisuje své zkušenosti Richtrová. Dodává nicméně, že nelze z technologií dělat naprosté zlo a je třeba je brát jako součást dnešního života. Nutné je ale jasně nastavovat mantinely.

Proto odborníci volají po tom, aby rodiče řešili používání mobilů nebo tabletů už od narození, ne teprve během dospívání. Mimochodem, velkou roli hraje stále televize. Z průzkumu totiž také vyšlo, že v polovině domácností je puštěná prakticky nepřetržitě jako kulisa.

„Dosud jsme taková data v Česku neměli. Proto jsme se do průzkumu pustili, abychom zjistili, jaká je realita v českých domácnostech,“ říká Kamila Kolmanová, zakladatelka organizace Zvedni hlavu.

Spolek, v jehož čele stojí, si dává za cíl pomáhat rodičům pochopit vliv digitálních technologií na zdraví dětí. A jak je to zásadní, ukazují další čísla z průzkumu. Rodiče s nižším vzděláním například častěji připisují digitálním technologiím pozitivní vliv na zdraví a vývoj dětí.

Například třetina rodičů bez maturity je přesvědčena, že mobilní technologie zlepšují soustředění dětí. To samé si myslí jen desetina rodičů-vysokoškoláků. Záleží samozřejmě na tom, jak dlouho a jakým způsobem tráví děti svůj čas u obrazovky. Pokud ale velmi malé dítě jen nepřetržitě sleduje blikající obrázky na telefonu, věda má dost jasno – soustředění to zhoršuje.

Ještě zásadnější jsou nová čísla pro aktuální diskuzi kolem zákazů mobilů. Na první pohled by člověk řekl, že výsledky průzkumu napovídají tomu, aby se vůči používání chytrých zařízení postupovalo razantněji. Za edukaci namísto zákazů se ale staví nejen Kolmanová, ale třeba také Česká pediatrická společnost.

„Nechtěli bychom jít cestou zákazů a striktních limitů, ale spíše dávat důraz na výchovu a komunikaci, aby rodiče učili děti se v online světě chovat zodpovědně a aby jim interakce s digitálními technologiemi neomezovala styk s reálným životem,“ vysvětluje předseda společnosti Jiří Bronský.

V poslední době se v této souvislosti začalo debatovat i o zákazu sociálních sítí pro děti do 15 let. Pro něj se vyslovili jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak prezident Petr Pavel. Experti ale upozorňují, že plošný zákaz nemusí nakonec přinést pozitivní dopad, jak by se možná dalo zjednodušeně čekat.

Co se týče zákazu mobilů ve školách, lidovci předložili návrh, aby se vůbec nesměly používat na prvním stupni základních škol. S touto změnou ale vláda nesouhlasí.

Ministerstvo školství vypracovalo pro školy metodický pokyn, který popisuje, jak je možné už v současném znění zákona postupovat. Tedy třeba i úplně mobily ve škole zakázat. S jejich rozumnou regulací ve školách by ze své zkušenosti souhlasila také předsedkyně Asociace klinických logopedů Richtrová.

Nelze ale pominout, že školy mají jen částečný vliv na mladou populaci. To nejdůležitější vzniká už v rodině, a právě v raném dětství. Rodiče ale zároveň přiznávají, že mají dost starostí sami se sebou, když chtějí omezit svůj čas u obrazovky.

Například 57 procent z nich si uvědomuje, že jsou vzorem v používání digitálních technologií pro své děti a přizpůsobují tomu své chování. Více než třetina to vnímá, ale přesto se jim nedaří své nezdravé návyky měnit. Mobil tak používají například během jídla nebo projíždějí sociální sítě ve stejnou chvíli, kdy si s dětmi hrají.

Naprosto zásadní tedy je, aby dospělí začali nejprve u sebe. Bez toho těžko mohou doufat, že by se jejich děti naučily zacházet s digitálními technologiemi zdravě.