Překvapení po vstupu na burzu. Skrytý spoluvlastník CSG žádá desítky miliard

Příběh vydařeného vstupu na burzu, z něhož se zrodil nejbohatší Čech a zároveň nejbohatší zbrojař světa, dostává jisté trhliny.

Michal Strnad, jehož zbrojařská skupina CSG vstoupila letos 23. ledna na burzu v Amsterdamu, se stal zkraje roku jedním z nejsledovanějších podnikatelů. Investiční banky jeho zbrojařskou skupinu ocenily na 25 miliard eur. To je víc než hodnota polostátní společnosti ČEZ, do té doby nejcennější české firmy na burze. Zároveň šlo o jedno z největších IPO, tedy vstupů firmy na burzu, v historii evropského zbrojního průmyslu. Investoři v prvních týdnech vyhnali ocenění firmy ještě výš, na více než třicet miliard eur, jak vsadili na pokračující zbrojní boom v souvislosti s válkou na Ukrajině a potřebou masivního přezbrojení Evropy.

Jenže, jak ukazují zjištění Seznam Zpráv, na investory může čekat významné překvapení.

Krátce před vstupem na burzu začala společnost Terzo Company podnikatele Petra Kratochvíla, jednoho z dlouholetých manažerů a zakladatelů skupiny CSG, uplatňovat právo na prodej svého podílu v klíčové části skupiny. „Vzhledem k tomu, že tato informace je již veřejně známá, mohu potvrdit, že jsem právo z put opce uplatnil 20. ledna,“ řekl Seznam Zprávám Petr Kratochvíl.

Put opce je právo přimět majoritního akcionáře, aby podíl menšího spolumajitele odkoupil za tržní cenu, stanovenou znaleckým posudkem. Rozhodnutí bylo na Kratochvílovi - ten se rozhodl odejít a skupina musí jeho podíl podle stanoveného postupu odkoupit.

Nešlo přitom o okrajovou část skupiny CSG. Kratochvíl drží podíl v nejvýznamnější divizi, která skupině přináší většinu zisků. Podle toho vypadá i cena, kterou požaduje: téměř 35 miliard korun.

Kratochvíl sám na dotaz Seznam Zpráv uvedl, že otázky týkající se jeho podílů nemůže kvůli mlčenlivosti komentovat. „Mohu jen potvrdit, že v důsledku kritických neshod s majoritním akcionářem a narušení důvěry plánuji omezit své působení ve skupině CSG. V této souvislosti jsem učinil odpovídající kroky,“ uvedl bez bližších podrobností.

Skupina CSG uplatnění put opce před vstupem na burzu zpochybňuje. Ve svém vyjádření uvedla, že se ke konkrétním akcionářům nemůže vyjadřovat, ale za právně relevantní spuštění celého procesu považuje oznámení o uplatnění opce a zejména doručení znaleckého posudku - k čemuž podle CSG před vstupem na burzu nedošlo. Zároveň mluvčí společnosti Andrej Čírtek uvedl, že i kdyby k prvním krokům před vstupem na burzu došlo, žádná povinnost oznamovat to investorům podle něj nevznikla.

Největší spor se odehraje okolo ceny. Jde totiž o velké peníze.

Kratochvíl je minoritním spolumajitelem dvou klíčových částí skupiny: desetiny české CSG Land Systems, která sdružuje výrobce těžké vojenské techniky a munice v Česku, a necelých devíti procent slovenské MSM Group, provozující síť zbrojovek specializovaných na dělostřeleckou munici. Obě společnosti dohromady tvoří divizi CSG Defence, která se v prvních třech čtvrtletích roku 2025 podílela na tržbách celé skupiny ze tří čtvrtin.

Žádost o odkup svého podílu podal Kratochvíl jen ve vztahu k české CSG Land Systems, v MSM Group zatím o odkup nežádal. Hlavním aktivem CSG Land Systems je společnost Excalibur Army, která vykázala v předloňském roce 2024 tržby přes 65 miliard korun a zisk před zdaněním přes 14 miliard korun - obojí rekordní v historii firmy. Novější data k dispozici zatím nejsou, očekává se však další růst.

Kratochvíl podle zdroje z CSG několik dní po vstupu na burzu předložil znalecký posudek: jeho desetiprocentní podíl v CSG Land Systems má podle něj hodnotu téměř 35 miliard korun, tedy přibližně 1,4 miliardy eur.

Strnadem ovládaná společnost CSG Defence může jako majoritní vlastník podat protinávrh s vlastním oceněním. Pokud se posudky budou výrazně lišit, rozhodne třetí, nezávislé ocenění.

Skupina CSG Kratochvílovu cenu odmítá. Tvrdí, že minoritní akcionář si přibližně před rokem nechal ke stejnému podílu zpracovat jiný znalecký posudek, který jeho hodnotu stanovil přibližně desetinásobně níže - tedy zhruba na 3,4 miliardy korun. Z vyjádření však není zřejmé, k jakému datu a za jakým účelem takový posudek vznikl. Mluvčí skupiny CSG Čírtek zároveň upozornil, že dosud nebyla žádná cena za odkupovaný minoritní podíl finálně a závazně stanovena.

Pro relativně vysokou cenu požadovanou Kratochvílem přitom hovoří důsledek samotného vstupu na burzu: investiční banky ocenily celou skupinu na 25 miliard eur, přičemž právě divize CSG Defence tvoří její jádro.

Burzovní prospekt CSG - dokument publikovaný před vstupem na burzu, na jehož základě se investoři rozhodují o koupi akcií - tyto informace neobsahuje: nezmiňuje existenci minoritního akcionáře s takto rozsáhlými právy ani jeho žádost o odkup podílu. Ani před vstupem na burzu, ani po něm.

Každá firma, která chce vstoupit na burzu, musí investorům podrobně popsat svou strukturu, výsledky i rizika. Právě k tomu slouží prospekt. Schvaluje ho regulátor - v případě CSG nizozemský AFM, který dohlíží na amsterdamskou burzu Euronext. Na základě tohoto dokumentu investoři rozhodují, zda a za kolik akcie koupí.

Prospekt CSG existenci Kratochvíla jako minoritního akcionáře s mimořádnými právy nezmiňuje. Neobsahuje ani informace o obsahu akcionářské smlouvy, která mu tato práva přiznává, ani o tom, že bylo požádáno o odkup jeho podílu.

Skupina CSG to jako opomenutí odmítá. Tvrdí, že prospekt transparentně popsal strukturu skupiny včetně existence minoritních akcionářů a výslovně upozornil, že tito akcionáři mohou mít zájmy odlišné od společnosti a že případné neshody s nimi mohou negativně ovlivnit dotčené společnosti. Podle CSG nebyl žádný právní důvod jmenovat konkrétního minoritního akcionáře, a to ani Terzo Company, ani Petra Kratochvíla. Prospekt byl podle vyjádření skupiny po celou dobu přípravy konzultován s právními poradci a čtyřmi největšími světovými bankami, které měly přístup k úplné smluvní dokumentaci.

„Čistě obecně, pokud by v prospektu chyběly materiální informace anebo by obsahoval zavádějící informace, které by vedly ke ztrátám na straně investorů, tak mají investoři, kteří by se cítili poškozeni, možnost uplatňovat náhradu škody,“ uvedl pro Seznam Zprávy zdroj z pražské burzy.

Nizozemský regulátor AFM na dotaz Seznam Zpráv, zda o existenci mimořádných práv a žádosti o odkupu podílu věděl, do vydání textu neodpověděl.

Michal Strnad byl před vstupem na burzu jediným majitelem společnosti zastřešující celou skupinu CSG. V jednotlivých firmách tvořících zbrojní konglomerát však jediným akcionářem být nemusel a jak se nyní ukazuje, ani nebyl.

V CSG Land Systems drží Kratochvíl prostřednictvím své firmy Terzo Company desetiprocentní podíl, v MSM Group pak jako fyzická osoba necelých devět procent. Kratochvíl a jeho společnost jsou jako akcionáři uvedeni v posledních dostupných zápisech v rejstříku konečných vlastníků obou společností.

Jeho postavení přitom není případem klasického menšinového akcionáře. Podle stanov CSG Land Systems dostupných v českém obchodním rejstříku je Kratochvíl dlouhodobým držitelem zvláštní akcie s mimořádnými právy. Celá řada klíčových rozhodnutí také vyžaduje souhlas všech akcionářů. Kratochvíl je tedy může fakticky zablokovat. Stanovy navíc výslovně vylučují možnost, aby ho majoritní akcionář bez jeho souhlasu vytěsnil.

Zdroj ze skupiny CSG potvrdil Seznam Zprávám, že Kratochvíl si své podíly, na rozdíl od některých jiných minoritních akcionářů, před vstupem na burzu ponechal. Vedle veřejných stanov existují podle téhož zdroje neveřejné akcionářské smlouvy, které mu mají přiznávat další práva: mimo jiné možnost nominovat předsedu představenstva CSG Land Systems nebo garanci tržní ceny při odkupu akcií. Obdobná práva má mít i ve slovenské MSM Group.

Kratochvíl se k otázkám týkajícím se jeho akcií odmítl vyjádřit s odvoláním na mlčenlivost. Odpovědnost za obsah burzovního prospektu však odmítl. „Za obsah prospektu nesou odpovědnost vedoucí zástupci CSG. Informace o IPO jsem měl k dispozici ve stejném rozsahu a ve stejný čas jako veřejnost,“ uvedl. Na otázku, zda jde o informace, které by investory zajímat měly, odpověděl: „Jako investor na kapitálovém trhu bych o takovou informaci přirozený zájem měl, abych mohl učinit informované investiční rozhodnutí.“

Žádost o vyplacení menšího akcionáře zatím směřuje na společnost CSG Defence, klíčovou součást celé skupiny ovládané Michalem Strnadem. Výslednou částku nelze předjímat - o její výši rozhodnou posudky. Požadovaných 1,4 miliardy eur nicméně představuje zhruba šest procent z tržního ocenění skupiny CSG při vstupu na burzu. Pokud by závazek musel být vyplacen v takovém řádu, šlo by o citelnou položku i z pohledu celé skupiny.

Skupina CSG s tímto obrazem nesouhlasí. Uvádí, že respektuje veškerá standardní práva minoritních akcionářů a ctí principy ochrany menšinových vlastníků. Zároveň ujišťuje, že jakmile by vznikla zákonná povinnost zveřejnit jakoukoli informaci týkající se skupiny CSG, splní ji neprodleně.

V každém případě existence dosud nezveřejněné akcionářské dohody i samotné uplatnění dosud nepopsané opce na významný podíl v klíčové firmě představuje překvapivý aspekt vstupu zbrojařského impéria na kapitálový trh.