Bolí vás hlava, záda nebo koleno víc než čtvrt roku? Pomohou speciální ambulance

Možná vás už půl roku bolí bederní páteř, léky na bolest však úlevu nepřinášejí a nezabrala ani fyzioterapie, potíže spíše sílí a bolest nově vystřeluje do nohou. Neurolog ale říká, že pro vás víc udělat nemůže. Nebo jste si před pár lety po úraze nechali vyměnit kolenní kloub, což docela pomohlo, ale teď vás bolí druhé koleno a velká operace je kvůli věku riskantní.

Chronické bolesti netrápí jen vyšší věkové skupiny. Velké bolesti mívají ženy s endometriózou, lidé s revmatoidní artritidou nebo neuropatií. Bolest se stává středobodem jejich života, nezvládají práci, vzdávají se svých koníčků, špatně spí a potýkají se s úzkostmi stejně jako někdo, koho sužují bolesti hlavy, jejichž přesnou příčinu se nedaří odhalit a na které běžné léky nezabírají.

To všechno jsou příklady chronických bolestí, které zásadně snižují kvalitu života, a s nimiž přitom není nutné se smířit. Často je lze vyléčit nebo alespoň jejich intenzitu zmírnit natolik, že se stanou snesitelnými a lidé se mohou normálně hýbat nebo spát.

To, jak by měl člověk s bolestmi postupovat, je celkem jasné. S akutními problémy se začíná u praktika nebo specialisty. „Bolesti trvající do tří měsíců se řeší u praktického lékaře, eventuálně u obvodního neurologa či ortopeda. Bolesti, které trvají tři měsíce a nereagují na léčbu, je vhodné konzultovat s algeziologem,“ říká lékař Šimon Kozák, primář Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů pražské Nemocnice Na Homolce.

Algeziologie je obor zabývající se právě léčbou bolesti. Síť pracovišť, které se v Česku tomuto oboru věnují, je podle Kozáka poměrně kvalitní a pracovišť je dostatek. Detailní mapu lze nalézt ZDE. Nemá přitom smysl léčbu bolestí různého typu odkládat, protože to zvyšuje riziko, že se stane bolestí chronickou, která se řeší hůře.

Na mapě pracovišť, kde vám mohou pomoci s vašimi problémy, je několik typů zařízení, od samostatných ordinací typicky v malých nemocnicích až po komplexní centra v krajských či fakultních zařízeních. Do všech je potřeba se objednat. „Pacient nemusí mít vysloveně doporučení, ale musí mít k dispozici dokumentaci o předchozích vyšetřeních, diagnózách a aplikovaných léčebných postupech,“ vysvětluje lékař Jan Lejčko z Centra léčby bolesti Fakultní nemocnice Plzeň.

Některá pracoviště, zvláště ta ve velkých nemocnicích, ale na doporučení striktně trvají. U soukromých klinik doporučení často nutné není, některá pracoviště se však mohou zaměřovat jen na vybrané diagnózy – třeba výhradně na bolesti zad.

Centra ve fakultních nemocnicích bývají nejvytíženější a čekací doba zde může být čtyři až šest měsíců. Účinnou pomoc lze však hledat i v dostupnějších algeziologických ambulancích, často jsou při oblastních nebo okresních nemocnicích. I tady se, na rozdíl od minulosti, často používají velmi moderní metody, které přinášejí úlevu.

Podle plzeňského lékaře za sebou typický pacient má velmi dlouhé kolečko opakujících se návštěv lékařů, řadu vyšetření a různých léčebných postupů, aniž by se ale dostavil výsledek. „Je patrné, že často naráží na nepochopení a zpochybňování existence bolesti. Chronická bolest je zcela odlišná od té akutní, jež většinou pomine po odstranění příčiny,“ říká Jan Lejčko. V algeziologické ordinaci je přístup jiný, tamní lékaři nebudou bolest zpochybňovat a budou hledat způsoby, jak člověku ulevit.

Rolí algeziologa je podle plzeňského lékaře určit hlavní příčinu bolesti a stanovit individualizovaný léčebný postup. „Prvním určitým předpokladem úspěšné léčby je vzít na vědomí pacientovu výpověď a navázat s ním profesionální, ale citlivý kontakt,“ uklidňuje Lejčko pacienty, že jejich potíže nebude nikdo zlehčovat, protože například nejsou typické.

Léčba se v posledních desetiletích zlepšila, i když v posledních letech na trh nepřišly žádné nové léky. Změnil se ale přístup a stále častější je spolupráce specialistů na bolest s odborníky různých oborů, včetně rehabilitačních lékařů či psychologů.

Kromě léků, jako jsou analgetika (léky na bolest) či psychofarmaka (například antidepresiva a léky proti úzkosti), přichází podle lékaře Kozáka na řadu fyzioterapie a často také cílené zákroky, lidově označované jako „obstřiky“, které se však dnes kvůli maximální přesnosti provádějí pod kontrolou ultrazvuku, CT nebo rentgenu.

Psychofarmaka netlumí bolest jako takovou, ale mohou zlepšit její prožívání a zvládání. Lékaři je předepisují i proto, že, zjednodušeně řečeno, uklidňují přecitlivělé nervy a tlumí vnímání bolesti v mozku. V tomto případě nepůsobí na psychiku pacienta, ale přímo na mechanismus, jakým bolest vzniká.

„Vyléčit pacienta od chronických bolestí lze, ale ne ve všech případech a zázrak se většinou nekoná přes noc. Někdy je i padesátiprocentní úleva a zlepšení kvality života velkým úspěchem pro nás i pro pacienta,“ vysvětluje primář z Homolky Šimon Kozák, zakladatel společnosti Léčba bolesti.

Podle něj základem úspěšné léčby nadále zůstává precizní diagnostika a poučení pacienta o možnostech, cílech a očekáváních a zásadní je také aktivní přístup člověka s bolestmi. Základní změnou v oboru je vyšší dostupnost různých metod intervenční algeziologie, tedy zásahů přímo mírnících bolest, kterou používá mnohem více zařízení než v minulosti, včetně regionálních ambulancí.

Ne vždy je však možné přesně odhalit příčinu bolestí. Léčba je i proto hodně individuální, neexistuje jeden postup vhodný pro všechny pacienty i se zdánlivě podobnou diagnózou. K upřesnění původu potíží se používá nejen klinické vyšetření, ale i vyšetření pomocí přístrojů, včetně CT, magnetické rezonance nebo EMG.

Ne každé pracoviště ale postupuje stejným způsobem. „Pracujeme typicky v ambulanci bez bezprostředního napojení na diagnostické zobrazovací metody a ani okamžitá konzultace s jiným odborníkem, například ortopedem, neurologem nebo psychologem, není možná. Musíme navazovat na vyšetření, zprávy a diagnostické metody, které již byly u daného pacienta provedeny v minulosti,“ tlumočil Adam Fritscher, mluvčí olomoucké Fakultní nemocnice, vyjádření lékařů tamního Centra léčby bolesti.

Je proto důležité, aby pacient měl krom doporučení i lékařské zprávy a výsledky vyšetření provedených dříve. „Naším úkolem je spíše navazovat a snažit se úspěšněji léčit bolest tam, kde základní ošetření selhalo,“ vysvětlují olomoučtí specialisté.

Mezi technologické novinky patří radiofrekvenční metody - působí pomocí elektrického proudu či kryoablace, která využívá extrémně nízké teploty k dočasnému přerušení funkce nervů přenášejících bolest.

Naopak například očekávání vkládaná do léčebného konopí se zatím moc nenaplnila. „Zatím nenabídlo takovou úroveň úlevy od bolesti, jak možná někteří očekávali. Limitem zde vždy budou vedlejší účinky, právní aspekty včetně řízení motorových vozidel, určité sociální stigma a cena,“ vysvětlil mluvčí olomoucké Fakultní nemocnice.

Kryoablaci používá například Centrum pro léčbu bolesti ostravské fakultní nemocnice. „Je to minimálně invazivní zákrok, který využívá extrémně nízké teploty k poranění nebo zničení nervových struktur přenášejících bolest,“ vysvětluje Alena Mátlová, primářka tamního Centra léčby bolesti. Podle ní pacienti metodu dobře snáší, výhodou je i fakt, že nervy se po čase mohou zase regenerovat a být plně funkční. Hodí se hlavně pro pacienty, kterým nepomáhá fyzioterapie nebo léky a potýkají se například s chronickou bolestí kolene, zad či hlavy i neuropatickou nebo fantomovou bolestí. Efekt trvá šest až devět měsíců.

Příkladem zařízení specializovaného jen na jeden typ potíží je Spondyloambulance v berounské Rehabilitační nemocnici, která se zaměřuje na bolest zad od krční až po bederní páteř. Úlevu zde klientům krom jiných metod může přinést robotizovaný spinální dekompresní systém, který dokáže působit větší tahovou silou než samotný terapeut a zároveň ji udržet po přesně stanovenou dobu, což při manuálním ošetření nejde.

„Právě kombinace moderní přístrojové terapie s ověřenými fyzioterapeutickými postupy představuje směr, kterým se současná rehabilitace ubírá,“ říká vedoucí fyzioterapeutka berounské nemocnice Marie Plecháčová. Robot svým působením uvolňuje tlak, který třeba kvůli vyhřezlým ploténkám nebo zúženému páteřnímu kanálu působí na míšní struktury či nervové kořeny a vyvolává bolest. Výsledkem je rozšíření meziobratlových prostor, zlepšení prokrvení a celková úleva od bolesti.

Zájemci o tento postup potřebují platný poukaz na individuální fyzioterapii v kombinaci se spinální dekompresí, který vystaví praktický lékař či specialista, například neurolog. Pak jim i tuto léčbu uhradí zdravotní pojišťovna.