Článek
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu Sněmovny. V souvislosti se svým podpisem prezident upozornil na nedostatek peněz na obranu a závazky vůči Severoatlantické alianci. Rozpočtová politika je primárně věcí vlády, která jejím prostřednictvím realizuje své politické priority. Vláda se následně bude za důsledky své rozpočtové politiky zodpovídat občanům, uvedl v tiskové zprávě. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla na síti X, že rozpočet pracuje s historicky nejvyššími výdaji na obranu.
Rozpočet začne platit den po zveřejnění ve Sbírce zákonů, skončí tak rozpočtové provizorium. Schillerová ocenila, že prezident zákon podepsal. „Česko tak bude mít po čtyřech letech reálný a pravdivý rozpočet, navíc s rekordními investicemi, provozními úsporami a historicky nejvyššími výdaji na obranu,“ uvedla.
Obrana má letos hospodařit se 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta hrubého domácího produktu (HDP). K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury.
Při nynějším růstu bezpečnostních hrozeb obranný rozpočet v podstatě stagnuje a neodpovídá závazkům vůči spojencům v NATO, tedy plnění úkolů a cílů, které ČR v rámci Aliance má, uvedl Hrad. Výdaje na obranu podle něj jen stěží přesáhnou zákonem ukotvený závazek ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Výdaje navíc překročí tuto úroveň pouze při započítání dopravních výdajů, u nichž existuje důvodná pochybnost, že je NATO uzná jako výdaje obranné. Šetřit na obraně je krátkozraké, zejména pak v dnešní geopolitické situaci, protože bezpečnost je základem prosperity, míní hlava státu.
Vláda podle prezidenta nerespektuje politický závazek daný na summitu NATO v Haagu o zvyšování obranných výdajů směrem ke 3,5 procenta HDP a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností do roku 2035. Spolu s rozpočtem nepředložila střednědobý výhled rozpočtu na roky 2027 a 2028, který by ukázal plány na navyšování obranných výdajů v příštích letech.
Znepokojen je prezident i výší schváleného schodku a tím, že se vláda odchýlila od zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Namísto další potřebné fiskální konsolidace se nůžky mezi příjmy a výdaji tímto rozpočtem rozevírají. To má negativní důsledky pro výši dluhu Česka a jeho obsluhu, konstatoval.
Rozpočet vláda prosadila se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, nakonec rozpočet skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Rozpočet počítá s reálným růstem ekonomiky o 2,4 procenta. Česká národní banka počítá pro letošní rok s růstem o 2,9 procenta. Průměrná míra inflace by měla klesnout z loňských 2,5 procenta na 2,1 procenta.
