Pitbulí „farma“ u bytovek skončí. Sousedé roky upozorňovali na problémy

Petr Čuma dráždí sousedy v brněnské čtvrti Komín svým problematickým chovem zhruba dvacítky pitbulů. Jeho případ, který Seznam Zprávy detailně popsaly, má nyní dohru. Muž se bude muset v řádu měsíců odstěhovat.

Kotce a klece se psy, na něž si roky stěžují místní, stojí na stavebních parcelách za desítky milionů korun. Většinu pozemků, na nichž chovatel „hospodaří“, loni před Vánoci koupila firma Engineering Investments a v lukrativní části města hodlá stavět byty. Čuma byl dosud na parcelách v nájmu, podle informací redakce platí jednotky tisíc korun měsíčně.

Nový vlastník většiny pozemků Václav Franc tvrdí, že o problémech se psy neměl tušení, a dohodl se s nájemníkem na ukončení smlouvy. „Z pohledu naší společnosti se již nepočítá s prodloužením stávající nájemní smlouvy. Naším cílem bylo jednat s nájemcem o jejím dřívějším ukončení, ideálně v průběhu následujících měsíců,“ sdělil Franc pro Seznam Zprávy.

Parcely firma koupila teprve loni v prosinci. Jak je patrné z výpisu smluv v katastru nemovitostí, pozemky pořídila za více než 70 milionů korun. Franc tvrdí, že tam spolupracovníci při prohlídkách problémy se psy nezaregistrovali. Dodal, že s kolegy možná situaci původně „trochu podcenili“.

„Celou situaci bereme vážně a naším cílem je najít rozumné a korektní řešení, které bude respektovat jak práva sousedů, tak smluvní vztahy mezi zúčastněnými stranami,“ dodal.

Chovatel Čuma v rozlehlé kolonii „hospodaří“ také na parcele právníka a podnikatele Milana Konečného. Ten pozemek o velikosti 882 metrů čtverečních koupil v roce 2021 za 1,28 milionu korun. „Ano, pan Konečný je vlastník. Teď mi prodlužoval nájemní smlouvu,“ potvrdil před pár dny Čuma.

Nicméně nyní už je situace jiná. „Prodloužení smlouvy neplánujeme. V průběhu léta musí nájemník místo opustit,“ vzkázal Milan Konečný přes spolupracovníka.

Konečný je obviněný z korupce ve velké úplatkářské kauze. V minulosti prostřednictvím firmy Via Consult, později přejmenované na Inteza Advice, zajišťoval veřejné zakázky po celé republice, pro města či městské firmy. Ostravští kriminalisté při jeho zadržení před čtyřmi lety hovořili o případu desetiletí. Právník je dále trestně stíhaný na svobodě. K obvinění se dlouhodobě nevyjadřuje.

Lokalita leží v lukrativní rezidentní části v brněnském Komíně. Psi tam žijí i ve zničených zahradních chatkách ve špatných podmínkách. Štěkot i občasný zápach se podle sousedů nese do blízkých bytovek, sousedi si opakovaně stěžují.

Jak redakce už popsala, Čuma má na 36 měsíců soudně zakázaný chov pitbulů. „Chápu, že psi lidem vadí. Hledám si něco jiného na samotě. Mám tu pronájem do listopadu,“ řekl už dříve. V hledáčku úřadů i veterinářů je od roku 2017.

Na podněty sousedů tam dělali opakované kontroly. Mimo jiné mu uložili pět pokut (v letech 2017, 2021, 2022, 2023 a 2024) za porušení veterinárního zákona. „Jednalo se o nedoložení vakcinace proti vzteklině psů starších šest měsíců, za neoznačené psy elektronickým identifikačním čipem, neohlášení chovu tří a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, krmení závadným krmivem, provádění veterinární činnosti (označování čipem) bez odborné způsobilosti,“ popsala vedoucí krajských hygieniků Jana Kozáková.

Chov má zakázaný už dva roky. „Následně provedla veterinární správa v listopadu 2024 kontrolu, jejíž závěrem bylo porušování tohoto zákazu, zjištění bylo postoupeno policii,“ doplnila veterinářka.

Brněnského chovatele nicméně veterináři i policisté dál prověřují. Mimo jiné se zabývají tím, jestli Čuma nemaří úřední rozhodnutí. Veterináři zjišťují také podmínky chovu, například jestli nejsou psi podvyživení a mají dostatečný prostor v kotcích a klecích. „Šetření jsme zahájili 6. února. Na vyhotovení kontrolního protokolu máme 60 dní,“ uvedli zástupci krajské veterinární správy.

Čuma teď namítá, že podmínky oproti dřívějším kontrolám zlepšil a o část zvířat se prý stará jeho matka, která na pozemcích pobývá v jiné chatce. Dohromady tam podle nich mají 23 psů, v minulosti to bylo i dvakrát tolik. „Žádný pes už není na úvazu, všichni jsou v kotcích, každý má svou boudu,“ tvrdil Brněnskému deníku Rovnost.

Zároveň pro Seznam Zprávy opakovaně zdůraznil, že má sice zakázaný chov, „ale ne držení“ psů. Zákony sice nespecifikují čísla, která by stanovila rozdíl mezi držením zvířete a chovem většího počtu jedinců, ale experti mají jasno. „Zákon na ochranu zvířat proti týrání jasně uvádí, kdo je chovatel. A chovatel je i držitel zvířete. Když budete mít psa a požádáte kamaráda, ať ho jde vyvenčit, v okamžiku venčení je i chovatelem,“ popsal advokát Robert Plicka ze spolku Hlas zvířat.

Brněnský případ zároveň ukazuje těžkosti s umístěním zvířat do náhradní péče. Reálně hrozí opakování scénáře z roku 2023. Tehdy 16 Čumových psů, včetně devíti štěňat, kteří podle soudu čelili týrání, na příkaz policistů skončilo v městském útulku. „Byli podvyživení, měli různé zažívací problémy. Hůř na tom byli ti dospělí a vesměs trpěli babeziózou (závažné, klíšťaty přenášené parazitární onemocnění krve – pozn. red.),“ reagovala vedoucí městského útulku Petra Volešová. Půlroční péči tehdy vyúčtoval útulek na 560 tisíc korun.

Jenže většina z bulů po půl roce v útulku putovala zpět k majiteli. Podle kontrolních orgánů totiž skončilo mrazivé období a tím i hlavní okolnost týrání. Psi totiž pobývali ve venkovních klecích za každého počasí.

Útulek formálně spadá pod městskou policii, ale jeho účel i provozní řád určují politici z vedení města. Vedoucí útulku Volešová nyní zdůrazňuje, že zařízení neslouží týraným zvířatům a pro více agresivních psů není uzpůsobené. „Někteří se mezi sebou nesnesou. Reálně se chtějí zabít. I venčení je problém, protože jakákoli situace může vyvolat konflikt,“ doplnila.

Starostka městské části Komín Milada Blatná (Zelení) oslovila dopisem veterináře i strážníky, ať proti zakázanému komínskému chovu zakročí. A na sněmu starostů brněnských městských částí navrhne, že radnice městské části přispěje na rozšíření útulku několika stovkami tisíc korun. „Chceme v této věci se strážníky spolupracovat. V návrhu smlouvy je, abychom do péče mohli umístit alespoň 10 týraných psů současně,“ reagovala.

Politici z komínské radnice žádali brněnské magistrátní politiky o rozšíření jediného městského útulku už před třemi lety. „V návaznosti na to jsme předložili materiál brněnským radním k posouzení tohoto záměru na základě přínosů, negativ a předpokládaných budoucích nákladů. Vyslovili deseti členy jednomyslné nesouhlasné stanovisko,“ popsal mluvčí strážníků Jakub Ghanem.

Zároveň doplnil, že i případný nový návrh musí potvrdit vedení města jako zřizovatele.

Že městu chybí oficiální zařízení, v němž by týraní psi nebo jiná zanedbaná zvířata mohla přebývat, politici neřeší. Mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek na dotaz redakce odvětil, že vedení města zatím nepřišel oficiální podnět.

„Žádost paní starostky má být přednesena na sněmu starostů, na magistrátu ji neevidujeme. Nyní tedy nelze předvídat pohled vedení města na tuto věc. Odebírání psů není ani v naší kompetenci,“ doplnila mluvčí magistrátu Klára Opálková.

Podle informací Seznam Zpráv má sněm starostů problematiku rozebírat na dubnovém zasedání.

Starostka Blatná případ považuje za systémové selhání. Vedoucí útulku Volešová zdůraznila, že obdobným potížím s množírnami psů i umístěním týraných zvířat nečelí jen v Brně. „Řešíme tu jednoho chovatele, ale to je jako jehla v kupce sena. Takových jsou v Česku desítky. Kvůli tomu, že máme v tomto ohledu velmi benevolentní zákony. Tady si může chovat, kdo chce, co chce. Bez jakéhokoli omezení. To je prostě špatně,“ reagovala.

Podle ní jsou české útulky plné pitbulů a dalších specifických plemen, jejichž majitelé často přijdou na to, že mazlíčky nezvládají. „Potenciál adopce je u nich prakticky nulový. Aktuální legislativa umožňuje pouze to, že budou umístěni v útulku nebo v nějaké péči, kde nebudou schopní někomu či něčemu ublížit. Ale to se bavíme o životě v kotci, kde budou klidně živořit 10 i 15 let. Pak je otázka, co je vlastně záchrana,“ dodala vedoucí útulku.

Ministerstvo zemědělství už dříve avizovalo změny v zákonech na ochranu zvířat. Jeho zástupci mluví o zvýšení spodní hranice u pokut za týrání zvířat a prodloužení zákazu chovu nebo o posílení kapacit krajských veterinárních správ v oblasti dohledu nad chovanými psy a kočkami.

„V balíčku změn je také posílení institutu zvláštního opatření – náhradní péče o týrané zvíře,“ informoval mluvčí resortu Vojtěch Bílý.