Článek
Když prvně americký prezident Donald Trump vyzval evropské spojence k zapojení do konfliktu v Íránu, dostalo se mu napříč kontinentem poměrně jasné odpovědi: „Není to naše válka“.
Jak Evropa čím dál palčivěji pociťuje dopady krize v Perském zálivu, ovšem podobná hesla ztrácejí na významu.
„Důsledky neseme my, takže ten konflikt je náš,“ uvedl pod podmínkou zachování anonymity pro list The Financial Times jeden z evropských představitelů.
Evropští lídři se na domácí půdě dostávají pod tlak kvůli cenám energií, které vlivem války v Íránu dramaticky vzrostly a zatížily rozpočty domácností i podniků.
Podle Trumpa má Evropa k dispozici jednoduché řešení. „Teď, když je ten boj z vojenského hlediska VYHRÁN a pro ně představuje jen velmi malé nebezpečí, stěžují si na vysoké ceny ropy, které jsou nuceni platit, ale nechtějí pomoci s otevřením Hormuzského průlivu, jednoduchým vojenským manévrem, který je jediným důvodem vysokých cen ropy,“ napsal minulý týden na své sociální síti Truth Social.
Mapa Perského zálivu, Hormuzského průlivu a Ománského zálivu.
„Je to pro ně tak snadné a riziko je tak malé,“ doplnil tehdy Trump a evropské spojence, kteří se zdráhají vyslat do oblasti své válečné lodě, označil za „zbabělce“. Později několikrát prohlásil, že jejich pomoc nepotřebuje, ale bude si pamatovat, jak k jeho žádosti státy přistoupily.
Ačkoliv na evropské lídry roste tlak, aby udělali vše pro znovuotevření námořních tras, vojenské zapojení do konfliktu zůstává mezi voliči značně nepopulární, upozorňuje zpravodaj deníku The New York Times. Vlády se tak nachází pod dvojitým tlakem.
Politický vývoj na některých místech už teď svědčí o tom, že chaos si vybírá svou daň. V Itálii premiérka Giorgia Meloniová v pondělí prohrála referendum o soudní reformě (psali jsme zde), které se proměnilo v hlasování o její vládě. Podle expertů její pozici zřejmě oslabila napjatá ekonomická situace i to, že udržuje blízké vztahy s nevyzpytatelným Trumpem.
Ve Francii pak v komunálních volbách bodovala krajně levicová strana Nepoddajná Francie, která se ostře staví proti americko-izraelské intervenci v Íránu. A to navzdory tomu, že má tato strana v poslední době vlastní skandály.
Šéf NATO dostal Evropu do „trapné“ situace
Generální tajemník NATO Mark Rutte, kterému se často přezdívá „Trumpův našeptávač“, mezitím vzkázal, že evropské země se nakonec „spojí“, aby vyslyšely výzvu amerického prezidenta k nasazení námořních sil v Hormuzském průlivu.
„Dělá to pro to, aby byl celý svět bezpečný,“ postavil se za Trumpovo počínání v Íránu Rutte. Nizozemský politik ve svých snahách zachovat podporu NATO ze strany amerického prezidenta nešetří lichotkami.
Generální tajemník NATO na návštěvě Bílého domu.
Evropské spojence, kteří čelí složitému balancování, Rutte slibem popudil. „Staví nás to do opravdu nepříjemné a trapné situace,“ uvedl pro The Financial Times zdroj z řad unijních diplomatů.
„Chceme projevit ochotu, ale je také pravda, že nejsme v pozici, abychom se [do konfliktu] jakýmkoli způsobem zapojili,“ doplnil zdroj. List oslovil diplomaty v několika evropských zemích i v centrále NATO a všichni se v kritice Rutteho shodli.
Do Rutteho se pustil i bývalý americký velvyslanec při NATO Ivo Daalder. „Nedává smysl, aby generální tajemník NATO podporoval argumenty a válku, kterou 31 dalších zemí považuje za hloupou, nelegální, zbytečnou a hluboce škodlivou pro hlavní cíl, jímž je oslabení Ruska,“ uvedl pro americký deník The New York Times.
„Jeho hlavním cílem je zajistit bezpečnost NATO, a v současné době představuje největší hrozbu pro jednotu NATO právě Trump,“ doplnil.
Snahy o otevření Hormuzského průlivu podle evropských zástupců komplikuje také to, že signály ze strany amerického prezidenta nejsou dost jasné.
Čtyři představitelé evropských vlád, se kterými mluvil bruselský list Politico, tvrdí, že Trumpova tvrzení ohledně toho, co očekává od spojenců, jsou natolik matoucí, že veškeré snahy o pomoc při znovuotevření průlivu uvázly na mrtvém bodě.
„Člověk by si přál větší předvídatelnost, větší jasnost a větší strategickou prozíravost – a to nejen v tomto případě,“ řekl v úterý novinářům zmíněného listu německý ministr obrany Boris Pistorius s tím, že se uvidí, jak se situace vyvine.
Evropští spojenci s hořkostí nesou, že s nimi Trump předem nezkonzultoval plány na zahájení operace v Íránu.
Od spolupráce v Hormuzském průlivu je může odrazovat i série urážek, které z jeho strany pravidelně přichází. V jednom z posledních výpadů americký prezident sdílel komediální scénku, která ukazuje, jak britský premiér Keir Starmer panikaří před jejich společným telefonátem.
