Článek
Americké ministerstvo obrany zvažuje, že na Blízký východ přesměruje zbraně, které byly původně určeny pro Ukrajinu. Válka v Íránu totiž podle zdrojů deníku Washington Post snižuje zásoby některých z nejdůležitějších druhů munice americké armády.
Mezi zbraně, které by mohly být přesměrovány, patří protiraketové střely zakoupené v rámci iniciativy NATO PURL spuštěné v minulém roce. Iniciativa PURL (Prioritized Ukraine Requirements List, volně přeloženo jako Seznam prioritních potřeb Ukrajiny) zajišťuje podle serveru dodávky vybraného vojenského vybavení pro Ukrajinu, přestože Trumpova administrativa zastavila většinu své přímé pomoci. V rámci ní partnerské země nakupují americké zbraně pro Kyjev.
Američané nyní zvažují přesměrování těchto zbraní kvůli zintenzivnění jejich operace na Blízkém východě. Podle velitele amerických sil na Blízkém východě Brada Coopera zasáhli Američané více než 10 tisíc cílů na území Íránu a jsou na dobré cestě k omezení schopnosti Íránu uplatňovat svůj vliv za hranicemi své země.
Evropští spojenci se ale obávají, že rychlé vyčerpávání amerických zásob munice zpozdí dodávky zbraní na Ukrajinu. „Opravdu rychle spotřebovávají munici, takže nyní vyvstávají otázky, kolik jí budou v rámci dohody nadále dodávat,“ řekl serveru jeden z diplomatů. Mluvčí ministerstva ale uvedl, že úřad zajistí, aby jejich spojenci měli vše, co potřebují k boji.
Jeden z představitelů NATO agentuře Reuters řekl, že na Ukrajinu nadále neustále proudí vojenské vybavení. Doplnil, že členové Aliance a její partneři stále přispívají do programu PURL. „Dosud přislíbená částka pro program PURL činí několik miliard amerických dolarů a očekáváme, že další příspěvky budou následovat,“ doplnil. Americké ministerstvo obrany ani ministerstvo zahraničí na žádost o vyjádření nereagovalo.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že program PURL i nadále běží. „Klíčová vojenská technika prostřednictvím programu PURL, včetně protivzdušných systémů a dalších zbraní, i nadále směřuje na Ukrajinu,“ prohlásil šéf NATO.
EU má obavy z amerického tlaku na Ukrajinu
Evropská unie má obavy z amerického tlaku na Ukrajinu, aby se v mírových jednáních s Ruskem vzdala svých východních regionů. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters na okraj zasedání ministrů zahraničí skupiny zemí G7 v Paříži prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve v rozhovoru s Reuters řekl, že Washington podmínil bezpečnostní garance pro Kyjev tím, že se Ukrajina stáhne z Donbasu. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
„To je očividně špatný přístup. Je to samozřejmě ruský scénář vyjednávání, kdy požadují něco, co nikdy nebylo jejich. Proto také upozorňujeme, že je to past, do které bychom neměli vstoupit,“ řekla Kallasová. „Pokud bychom společně, tedy i s Američany, vyvinuli na Rusko tlak, mohli bychom ukončit tuto válku,“ poznamenala.
Kallasová rovněž hovořila o potřebě ústupků na ruské straně. V dosavadních jednáních, která zprostředkovávají Spojené státy, požaduje Moskva od Ukrajiny postoupení celého Donbasu, tedy i území, která ruská vojska od počátku války nedokázala obsadit. Ústupky včetně příměří Rusko odmítá a tvrdí, že svých cílů dosáhne buď diplomaticky, nebo na bojišti.
