Orbána mohou zastavit Orbánovy dluhy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tváří maďarských voleb, které se budou konat 12. dubna, se stala pro britský týdeník Economist Zilia Meszárosová z Budapešti. Se svými třemi potomky měla být skvělým příkladem, jak funguje propopulační politika Orbánovy vládní strany Fidesz. Také před novináři ocenila pravidlo, podle kterého trojnásobné matky nemusí platit daň z příjmu. Její čistý výdělek je díky tomu ve srovnání s bezdětnými vrstevnicemi o polovinu vyšší a může tak například využívat služeb soukromých lékařů.

Sama však tvrdí, že politika na podporu porodnosti nefunguje. Slevy samy o sobě prý rodiny nepřesvědčí, aby měly víc dětí. „Mohou ale ženy motivovat, aby šly do práce, když už děti mají,“ myslí si Mezsárosová.

Orbánova strategie Maďarsku skutečně nepřinesla očekávané výsledky. Ve srovnání s rokem 2010, kdy zahájil svůj dlouhodobý mandát, sice porodnost vyrostla, nedosáhla však zdaleka míry přirozené reprodukce a po roce 2020 začala opět klesat. Tím se neliší od sousedních zemí, které rodinám s dětmi tak masivně neulevily.

Navíc se Maďarsku – na rozdíl od Rakouska nebo Česka – nedaří výpadek porodnosti vyrovnat stěhováním. „Od začátku války na Ukrajině zaznamenali Maďaři podobný příliv obyvatelstva jako v Česku, ale potíž je v tom, že mají také větší odliv,“ uvedl ekonom Jan Čermák z ČSOB.

Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung popsal příběhy několika mladých Maďarů, kteří se po gymnáziu vystěhovali do Německa nebo Velké Británie. Chtějí se sice vrátit, existuje však celá řada důvodů, proč s tím váhají.

Například socioložku Enikö Zöller z lipské univerzity odrazuje xenofobní politické klima. Specialistka na lidské zdroje Mária Kaszás si raději vydělává ve vídeňské kavárně. „Musely by být větší mzdy. Anebo ceny výhodnější,“ uvádí podmínky, za kterých by se vrátila domů.

Také z těchto důvodů se ročně do ciziny podle Eurostatu odstěhuje 20 tisíc rodilých Maďarů – ve srovnání s Čechy čtyřikrát víc. I když v porodnosti nejsou velké rozdíly, počet obyvatel poklesl v zemi nad Dunajem od počátku století o 700 tisíc, v Česku se o srovnatelný počet zvýšil.

Populační politika je ovšem jen jedním z příkladů, jak nevycházejí Orbánovy plány na vzestup maďarského národa.

Premiér dlouho zvyšoval výdaje na kulturu a sport, pro církve, státní média i domácí ekonomické firmy. V roce 2020 dotoval maďarský stát – s přihlédnutím k výkonu národní ekonomiky – zmíněné sektory až třikrát vydatněji než Češi. Pokud by Češi chtěli stejně intenzivně jako Maďaři dotovat sport, musela by vláda sportovcům letos poslat 120 miliard korun. Stejnou částku by veřejné rozpočty musely rezervovat pro kulturu a třeba pro veřejnoprávní média 35 miliard.

Navíc v roce 2020 přišly problémy. Na pandemii covidu reagoval premiér Orbán ambiciózním zvýšením platů státních zaměstnanců a záhy poté při energetické krizi vyhlásil cenové stropy na energie, benzin a základní potraviny.

Je pravda, že se díky tomu podařilo přežít tři kritické roky bez propadu reálných mezd a že se je v minulých dvou letech dařilo zvyšovat větší rychlostí než v Česku. Jenže příliv peněz do rozpočtu se zastavil, podle Čermáka hlavně kvůli tomu, že také maďarská ekonomika stojí na automobilkách, například na továrnách Audi a Mercedes, které na rozdíl od Škodovky čelí vážným strukturálním problémům.

Najednou nebylo dost peněz nejen na kulturu a sport, ale také se muselo dál škrtat v dlouhodobě podfinancovaném školství i sociálním sektoru. Maďarští zdravotníci dnes mají k dispozici ve srovnání s českými kolegy z veřejných zdrojů jen poloviční částku. Není divu, že Zilia Meszárosová využívá slevy na daních k tomu, aby svým dětem platila soukromé doktory.

Situace rozpočtu je do té míry neradostná, že nezvladatelné dluhy a financování veřejných služeb se stalo hlavním argumentem v kampani opozičního lídra Pétera Magyara a jeho strany Tisza. Orbána dostihla v nejméně vhodném okamžiku jeho dobrodružná rozpočtová politika.

Dříve si přitom za svou obratnou taktiku vysloužil i obdiv. „Deficity ve výši 5 % HDP má maďarský rozpočet prakticky pořád. Přitom se veřejný dluh dlouhodobě drží okolo 70 %,“ popisuje unikátní bilanci v nejjižnější zemi Visegrádu ekonom Čermák. Proti tomu vyrostl český státní dluh za pár posledních let o 15 %, ačkoliv rozpočtové schodky jsou oproti Maďarsku o poznání nižší.

Vtip je v tom, že Orbánova vláda toleruje inflaci ve výši nejméně 4 %, která státní dluh průběžně krátí. Z pohledu běžných občanů to má jedinou nevýhodu – že se jejich příjmy propadají ve srovnání s cenami v okolních zemích.

Jenže právě rozpočtová taktika Orbánovy vlády narazila před čtyřmi lety do zdi. Banky a další investoři do státních dluhopisů začali náhle žádat o poznání vyšší, až osmiprocentní úroky. To při státním dluhu okolo 70 % HDP znamená, že dluhová služba dosahuje úrovně 5 % HDP. Pro srovnání, kdyby bylo Česko v takové situaci, odvedlo by letos věřitelům 450 miliard, tedy stejnou částku, jakou si vyžádá dohromady obrana a školství.

Češi už nemohou využívat „Kalouskovy dluhopisy“ – někdejší ministr financí si svého času půjčoval za téměř nulový úrok. Kalouskova nástupkyně Alena Schillerová musí z dluhopisů odvádět téměř pětiprocentní výnosy, díky nižšímu státnímu dluhu to ovšem státní rozpočet letos zatíží relativně snesitelnou částkou 110 miliard.

Nepříznivou situaci budapešťské vlády ještě lépe vystihuje fakt, že stejně vysoké náklady na státní dluh nemá žádná evropská země. Největší dlužníci z Itálie a Řecka sice už zasekli sekeru vysoko přes 100 % HDP, jsou ovšem členy eurozóny, kde se za dluhopisy platí nižší úroky. Díky tomu odvádějí na úrocích podle Eurostatu částku do 4 % HDP.

Pro tradiční orbánovskou politiku plné pokladny to znamená fatální komplikaci. Nejsou peníze na základní veřejné služby ani na reprezentační výdaje, které mají předvádět význam maďarského národa, a zrychlit tempo zadlužování už není možné. Nejde spoléhat ani na to, že stejně jako před rokem 2020 porostou daňové příjmy. Hospodářský růst loni dosáhl 0,4 %.

V článku k maďarským volbám navíc upozornil deník Handelsblatt, že přinejmenším německé podniky ztrácejí zájem v tradiční partnerské zemi investovat. Odrazuje je od toho „nacionalistická hospodářská politika premiéra Viktora Orbána“, uvedl s odvoláním na místopředsedu východního výboru německé Hospodářské komory Philippa Haussmanna.

Orbán přesto neztrácí chladnou hlavu a ve volebním finiši se pokusil veřejnost získat dalším navýšením výdajů. Ceny bytů rostou v Maďarsku ještě vyšším tempem než v Česku, proto už v září začal dotovat hypotéky pro nákup prvního bytu. Po Novém roce začal odpouštět daně také rodinám se dvěma dětmi, zároveň penzisté dostali mimořádný důchod.

Jestli lídr strany Fidesz obhájí svůj post i počtvrté, není předem zdaleka jisté. Není však pochyb, že Maďarsku státní dluh s nenákladnějším financováním v Evropě ještě pár let zůstane.