Článek
Smrt jedenáctiletého íránského chlapce, který podle dostupných informací zahynul při leteckém úderu během služby na bezpečnostním kontrolním stanovišti v Teheránu, znovu otevřela citlivé téma zapojování dětí do bezpečnostních struktur Islámské republiky, upozornila britská stanice BBC.
Alíreza Džafarí byl 11. března na kontrolním stanovišti spolu se svým otcem, když oblast zasáhl letecký úder.
Chlapcova matka Sadaf Monfaredová teheránskému deníku Hamšahrí řekla, že zemřeli, když pomáhali polovojenským jednotkám Basídž (které režim používá pro kontrolu a represi domácího obyvatelstva) s hlídkovou činností a kontrolami s cílem „udržet bezpečnost Teheránu a jeho obyvatel“.
Nejde o ojedinělý případ. Zapadá do širšího trendu, který v posledních týdnech nabývá na intenzitě.
Představitel Islámských revolučních gard (IRGC) v Teheránu nedávno oznámil, že organizace začne přijímat „dobrovolníky“ již od 12 let, jak informovaly stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a íránský opoziční web Iran International.
Nábor má probíhat nejen v mešitách spojených s milicemi Basídž, ale také na veřejných prostranstvích, například na náměstích během provládních shromáždění.
Podle Rahíma Nadálího, zástupce ředitele IRGC pro kulturu v Teheránu, jde o reakci na rostoucí zájem veřejnosti zapojit se do podpory bezpečnostních složek v době, kdy země čelí zahraničním útokům, včetně amerických a izraelských leteckých úderů.
Program s názvem „Bojovníci – obránci vlasti pro Írán“ má nezletilým přidělovat konkrétní úkoly, včetně hlídkové činnosti či služby na kontrolních stanovištích. Jde přitom o role, které mohou být v krizových situacích vysoce rizikové. Podle íránských aktivistů za práva dětí nejde o nový jev, aktuálně však probíhá ve výrazně širším rozsahu.
„Byl malý a drobný“
Svědectví, která shromáždila BBC, popisují přítomnost nezletilých na kontrolních stanovištích nejen v Teheránu, ale i v dalších městech, například v Karadži či Raštu. Někteří z nich byli podle výpovědí ozbrojeni.
Jedna ze svědkyň uvedla, že po leteckém úderu 9. března viděla ve východním Teheránu ozbrojené teenagery zapojené do struktur Basídže. Jiná popsala situaci z 25. března, kdy na kontrolním stanovišti zahlédla mladíka, který spolu s ostatními zastavoval vozidla a mířil na ně střelnou zbraní. „Byl malý a drobný,“ uvedla pro britskou stanici.
Podobné zvěsti přicházejí i z dalších měst. Muž z Karadže popsal dospívajícího chlapce s kalašnikovem, u něhož si všiml, že „ještě nemá ani pořádně narostlý knír“.
V Raštu zase svědkyně zaznamenala skupiny mladých lidí ve službě na náměstí. „Mají zakryté obličeje, ale z očí je patrné, že jsou to děti. Jsou menší postavy. Stojí před dospělými jednotkami. Je mi jich líto a zároveň mám strach,“ uvedla.
Zapojování dětí do bezpečnostních složek dlouhodobě kritizují ochránci lidských práv. Kurdská organizace Hengaw označila Alírezu Džafarího za žáka páté třídy, což podtrhuje jeho nízký věk, upozornila BBC. Podle Human Rights Watch představuje nábor dětí mladších 15 let závažné porušení práv dítěte a může být kvalifikován jako válečný zločin.
Odborníci poznamenávají, že nejde pouze o právní problém, ale i o širší bezpečnostní riziko. Nasazení nezletilých bez dostatečného výcviku a zkušeností může vést k neúmyslné eskalaci násilí a představuje riziko nejen pro ně samotné, ale i pro civilní obyvatelstvo.
Analytici zároveň poukazují na politický rozměr situace. Využívání nezletilých v bezpečnostních rolích může signalizovat nedostatek lidských zdrojů a klesající ochotu dospělé populace podílet se na zajišťování bezpečnosti režimu.
Verbování dětských bojovníků
Írán má přitom s verbováním dětí dlouhodobé zkušenosti. Během války s Irákem v 80. letech byly příběhy o dětských „mučednících“ součástí oficiální propagandy a výuky ve školách.
V roce 2017 Human Rights Watch uvedla, že Írán verboval afghánské nezletilce k bojům v Sýrii. Podle ní děti, některé již od 14 let, sloužily v jednotkách podporovaných Íránem po boku sil tehdejšího prezidenta Bašára Asada. Organizace tehdy zveřejnila i fotografie náhrobků několika padlých.
Na využívání dětí upozorňovali aktivisté i během celonárodních protestů „Ženy, život, svoboda“ v roce 2022. Fotografie na sociálních sítích tehdy zachycovaly děti v uniformách připomínajících Basídž a v zásahové výstroji.
Podle íránské charitativní organizace Imam Ali Society pocházely tyto děti často z chudých rodin a za svou činnost dostávaly jen minimální odměny, například ve formě potravinové pomoci.
