Článek
Pondělní útoky na Írán byly těmi zatím nejhoršími od únorového začátku americko-izraelské války – a podle varování šéfa Pentagonu Petea Hegsetha má být úterý pro Írán ještě těžší.
Hrozby vůči režimu ajatolláhů pak v Bílém domě barvitě rozvedl i prezident Donald Trump.
Slíbil, že pokud Teherán do úterý nepřijme dohodu, jejíž součástí je i otevření Hormuzského průlivu, Američané se zaměří na všechny íránské elektrárny a mosty.
„Celá země může být zničena během jedné noci a ta noc může být už zítra,“ prohlásil v pondělí.
Pohyblivá ultimáta
Šlo o další ze série hrozeb a „pohyblivých“ ultimát. To první zmínil 21. března, to současné vyprší v „úterý, 20:00 ET“, tedy ve středu ve 2:00 SELČ.
Prezident se na tiskové konferenci, jež se původně věnovala záchraně dvou amerických letců ze sestřeleného stíhacího letounu F-15E, nechal slyšet, že mu stačí čtyři hodiny na destrukci všech íránských mostů a elektráren.
O těch se ostatně zmínil už v neděli. „V Íránu bude úterý Dnem elektrárny a zároveň Dnem mostu, vše v jednom. Nic podobného tu ještě nebylo!!! Otevřete ten zas***ý průliv, vy zatracení blázni, jinak budete žít v pekle. Jen se dívejte. Chvála Alláhovi,“ stojí ve vulgárním příspěvku na Trumpově síti Truth Social.
V úterý odpoledne pak napsal, že pokud Írán nepřijme dohodu, „dnes v noci zanikne celá civilizace a už se znovu nevrátí“. Podle něj nastal jeden „z nejdůležitějších momentů v dlouhé a složité historii světa“. Příspěvek zakončil slovy „Bůh žehnej skvělému íránskému lidu“.
Podle některých analytiků, které cituje server Gulf News, opakovaná ultimáta amerického prezidenta vůči Íránu postupně mění otázku. Nejde prý už o to, co se stane po vypršení lhůty, ale zda ještě někdo věří, že se skutečně něco stane.
Frustrace Donalda Trumpa však podle všeho narůstá, stejně jako přesvědčení, že se americkým vojákům ve válce daří. „Jsme vítězové. Vyhráli jsme. Jasné?“ řekl minulý týden. „Jsou vojensky poraženi. Jediné, co jim zbývá, je psychologie typu: ‚No, hodíme pár min do vody.‘“
Porušení válečného práva
Trumpovy poslední hrozby vyvolaly debaty mezi odborníky. Elektrárny, odsolovací zařízení, ropné vrty, silnice nebo mosty jsou totiž základem civilního života v Íránu.
Útoky na takové cíle mohou být podle mezinárodního humanitárního práva problematické a podle expertky na mezinárodní vztahy a civilně-vojenské vztahy a profesorky univerzity v Marylandu Marwy Maziadové by potenciálně mohly představovat válečný zločin, byť ne automaticky.
„Energetická infrastruktura může mít dvojí využití, civilní i vojenské. Posouzení legality by tak záviselo na tom, zda je konkrétní objekt využíván k vojenským účelům a zda by očekávané civilní škody nebyly nepřiměřené ve vztahu k předpokládané vojenské výhodě,“ řekla minulý týden v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Před tím varoval i generální tajemník OSN António Guterres. Trump však v rozhovoru s novináři uvedl, že se „vůbec neobává“, že by se takovými útoky válečných zločinů dopustil.
Svůj názor na popsaná pravidla Donald Trump nastínil už v lednu během rozhovoru pro The New York Times. „Mezinárodní právo nepotřebuji,“ řekl, když diskutoval o rozsahu prezidentských pravomocí. Na otázku, zda pro jeho globální moc existují nějaké meze, odpověděl: „Ano, jedna věc tu je. Moje vlastní morálka.“
Minulý týden pak zopakoval, že se chystá k úderům, jež pošlou Írán „zpátky do doby kamenné“. O den později zaútočila americká armáda na most poblíž Teheránu, podle místních zdrojů zemřelo nejméně 13 civilistů.
Rétorika Bílého domu znepokojuje právní experty, podle nichž tím vysílá signál americkým vojákům, ale i dalším zemím, a ovlivňuje chování na bojišti.
Své obavy vyjádřila stovka právních expertů v otevřeném dopise, který minulý týden zveřejnil server Just Security. V něm uvedli, že vedení války a rétorika amerických představitelů „vyvolávají vážné obavy z porušování mezinárodního humanitárního práva, včetně potenciálních válečných zločinů“.
Mezinárodní právní předpisy, jejichž cílem je zabránit hrůzám totální války, jsou zakotveny v řadě dohod, včetně Ženevských úmluv, Haagských úmluv, Norimberských zásad a Charty Organizace spojených národů. Tyto předpisy porušují jak úmyslné útoky na civilisty a civilní infrastrukturu, ale také drancování země - to Trump naznačil, když prohlásil, že zabaví íránskou ropu.
Takové projevy a činy by mohly mít pro současnou americkou administrativu dalekosáhlé důsledky, varují odborníci. V Íránu pravděpodobně podnítí odpor vůči Spojeným státům, a to i mezi některými obyčejnými Íránci, kteří začátkem roku protestovali proti vlastní vládě.
Spojené státy tím riskují poškození vlastního postavení na mezinárodní scéně a pošlapání norem, které v období války mají chránit civilní obyvatelstvo. Ty už dost utrpěly kvůli ruské válce na Ukrajině, občanské válce v Súdánu a válce Izraele proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
„Íránské MIT“
Zatáhnout civilisty do války se pokouší i Írán. Tamní vláda vyzvala „všechny mladé lidi, sportovce, umělce, studenty středních a vysokých škol a jejich profesory“, aby před hrozícími údery vytvořili kolem elektráren lidské řetězy.
„Elektrárny, které jsou naším národním majetkem a kapitálem, bez ohledu na vkus či politické názory, patří budoucnosti Íránu a íránské mládeži,“ uvedl Alírezá Rahímí, tajemník Nejvyšší rady pro mládež a dospívající.
Podle zahraničních zpráv se americko-izraelské útoky soustředí také na íránské univerzity. Stanice Al-Džazíra uvedla, že od konce února bylo zasaženo 30 íránských univerzit. Naposledy měli Američané během pondělního nočního útoku zasáhnout Šarífovu univerzitu v Teheránu.
„Šarífova univerzita je íránským MIT. Vychovala obrovské množství inženýrů, kteří odešli do Silicon Valley a založili některé z nejúspěšnějších amerických technologických společností,“ napsala na síti X arizonská demokratka Yassamin Ansariová. „Proč bombardujeme univerzitu ve městě s 10 miliony obyvatel?“
Šarífova univerzita je považovaná za nejlepší íránskou instituci v oborech vědy, inženýrství a technologie. Podle zpráv z místa byl areál těžce zasažen. Rozsáhlé škody jsou hlášeny i v mešitě a laboratořích areálu.
Mohammad Réza Aref, první íránský viceprezident, obvinil USA, že proti univerzitě poslala bomby typu „bunker-buster“. „Útok bombou typu bunker-buster na Šarífovu univerzitu je symbolem Trumpova šílenství a ignorance. Nechápe, že íránské znalosti nejsou zakotveny v betonu, aby je mohly zničit bomby; skutečnou pevností je vůle našich profesorů a elit,“ napsal v příspěvku na X.
