Článek
Představitelé London Stock Exchange přijeli do Prahy přesvědčit velké české firmy, aby kapitál hledaly v Londýně, nikoli v Amsterodamu či doma. Burza kvůli upadající aktivitě v posledních letech upravila své regulace, a chce znovu přilákat víc mezinárodních hráčů. Příklad českého Eurowagu však ukazuje, že vstup na burzu sám o sobě úspěch nezaručí.
Delegace londýnské burzy se v Praze sešla s představiteli několika velkých českých firem. Podle informací Seznam Zpráv se jednání účastnily mimo jiné Allwyn, provozovatel loterií ze skupiny KKCG Karla Komárka, chemická firma Draslovka či rychle rostoucí online supermarket Rohlik.
Bez akcionářů
Londýn v posledních letech prošel rozsáhlou reformou pravidel, které mají zvrátit odklon firem od Londýna jako hlavní burzy, kde si firmy chodí pro peníze na rozvoj.
„Podle předchozích pravidel pro kótování patřil Londýn pravděpodobně k nejnáročnějším evropským trhům, na nichž bylo možné se kótovat. Díky zásadním reformám těchto pravidel se Londýn nyní stal jedním z nejjednodušších trhů,“ uvedl v rozhovoru se Seznam Zprávami Tom Attenborough, který na londýnské burze vede oddělení mezinárodního rozvoje podnikání a primární trhy.
Mezi změny patří například snížení povinného free floatu, tedy podílu obchodovatelných akcií. Ten klesl z 25 % na 10 %, což výrazně pomáhá zakladatelům, kteří si chtějí udržet kontrolu nad svou firmou. Nově je také možné vydávat akcie s různými hlasovacími právy a odpadl také požadavek na tříletou historii hospodářských výsledků.
Ještě víc se změnila pravidla pro období po samotném vstupu na burzu. Velké akvizice už nevyžadují souhlas akcionářů hlasováním, ale stačí transakci zveřejnit a poskytnout investorům veškeré podklady. Nespokojeným akcionářům tak zbývá možnost prodat akcie, ale už nikoliv blokovat strategická rozhodnutí managementu. Kótované firmy totiž dosud často prohrávaly souboje o akvizice s private equity fondy, které nepotřebovaly svolávat valné hromady a mohly jednat okamžitě. Nově mohou firmy také navýšit kapitál až o 75 % stávajícího objemu akcií, aniž by musely vydávat prospekt, přičemž dříve byl strop 20 %.
Akciový prospekt
Akciový prospekt je oficiální dokument, který musí firma zveřejnit, pokud chce nabídnout své akcie investorům prostřednictvím burzy. Obsahuje mimo jiné popis rizik, faktorů, které mohou ovlivnit finanční situaci emitenta, a informace o vlastnické struktuře včetně podílů a práv významných minoritních akcionářů, pokud jsou pro investory podstatné.
Například globální loterijní firma Allwyn českého miliardáře Karla Komárka, s jejímiž akciemi se nyní obchoduje na burze v Athénách, už oznámila, že plánuje přesun na větší trh. „Sekundární listing bude buď v Londýně, nebo New Yorku. Kdy k tomu dojde? Momentálně ještě nemáme konkrétní plán, je to dlouhý schvalovací proces. Na český trh se ale nechystáme,“ uvedla Katarina Kohlmayer, finanční ředitelka skupiny KKCG, do níž Allwyn spadá.
Rohlík se k případnému vstupu do Londýna nevyjádřil. Pro českou chemičku z Kolína Draslovku je vstup na burzu otázkou nikoli měsíců, ale spíše let.
Obavy českých firem
Přesvědčit české firmy ale není snadné. Hlavní překážkou je samotná kultura financování. České společnosti jsou historicky zvyklé na bankovní úvěry. Vstup na burzu pro ně znamená nejen jiný typ kapitálu, ale i zásadní změnu v komunikaci s trhem, povinné zveřejňování informací a vystavení se hodnocení analytiků a investorů. Pro mnoho majitelů je to psychologická i organizační bariéra.
Strašákem je případ Eurowagu. Český provozovatel platebních systémů pro kamionovou dopravu vstoupil na londýnskou burzu na konci býčího trhu v roce 2021. Jeho akcie pak dlouhou dobu stagnovaly a neznámá firma v Česka přízeň investorů získává teprve v poslední době.
Další obavou českých majitelů je podle Attenborougha likvidita a viditelnost. Malá firma, která vstoupí na velký trh, může skončit bez povšimnutí analytiků a s minimálním objemem obchodování. Burza je jednoznačně vhodnější pro firmy, které mají tržní kapitalizaci (tedy hodnotu) alespoň v desítkách miliard korun.
„Myslím, že v Česku existuje určitý narativ, který zní: ‚Pokud mám přístup ke všemu kapitálu, který potřebuji a pokud nemusím zveřejňovat informace jako veřejná společnost a snášet některé nevýhody kótování, proč bych měl vstupovat na burzu?‘,“ dodává Attenborough. Svou roli hraje i post-brexitová nejistota a otázka, zda je Londýn stále relevantní z globálního hlediska.
Londýn versus Amsterodam
Attenborough uvádí, že srovnání s amsterodamskou burzou, která je jejím hlavním evropským konkurentem, vychází pro Londýn příznivě. „V loňském roce jsme zaznamenali 23 primárních emisí akcií (IPO), které vynesly téměř tři miliardy dolarů (62 miliard korun). To bylo mnohem více než na jakékoli jiné evropské burze. Pro představu: posledních pár let bylo IPO náročné, ale Londýn si jednoznačně udržel svou pozici vedoucího evropského trhu, a to jak co do počtu IPO, tak i co do celkového objemu získaného kapitálu,“ říká Attenborough.
Nicméně Euronext jako celek, tedy síť burz zahrnující vedle Amsterodamu také Paříž, Milán, Oslo, Brusel, Dublin a Lisabon, v loňském roce přivítala 50 nových emisí akcií s celkovou tržní kapitalizací 17 miliard eur (414 miliard korun) a nárokuje si pozici největší akciové burzy v Evropě s téměř třetinou všech nových evropských listingů.
Euronext
Přední panevropská burzovní skupina a infrastruktura trhu, která propojuje evropské ekonomiky s globálními kapitálovými trhy. Provozuje hlavní burzy v Amsterodamu, Bruselu, Dublinu, Lisabonu, Miláně, Oslu a Paříži, což z ní činí největší místo pro kótování akcií v Evropě a předního poskytovatele obchodních služeb.
Přímé srovnání Londýna s Amsterodamem je tedy poněkud zavádějící, protože relevantním konkurentem je celý Euronext, nikoliv jen jeho amsterodamská větev.
Navzdory tomu londýnský trh sám o sobě zažil obtížné roky. Podle analytiků z Citi byl rok 2025 pro britský IPO trh „zklamáním“ a letos to kvůli nejistotě na trzích nevypadá lépe. Například norský softwarový gigant Visma s ohodnocením kolem 19 miliard eur si pro svůj chystaný listing vybral Londýn před Amsterodamem, nicméně vstup na burzu posunul až na příští rok.
Londýnská burza přináší pro české firmy velkou nevýhodu také v tom, že tzv. duální listing v Praze (souběžné obchodování akcií) je velmi obtížný. „To je i případ společnosti Eurowag, která je primárně obchodována v Londýně. Přestože jsou její akcie zalistovány v Praze na trhu Free Market, likvidita zůstává omezená právě kvůli daňovým nákladům spojeným s přesuny cenných papírů mezi trhy,“ uvádí k tomu šéf pražské burzy Petr Koblic. Listování znamená oficiální přijetí k obchodování na burze.
Naopak u emisí, které jsou primárně listovány na trzích, které žádné bariéry nemají, duální listing funguje velmi dobře a likviditu významně posiluje. Příkladem jsou podle Koblice tituly jako Erste Group nebo nově CSG, která se obchoduje právě v Amsterodamu. „S ohledem na zkušenost Eurowag, fakt, že Spojené Království již není součástí Evropské unie a výše uvedené daňové překážky, považuji IPO jakékoliv evropské firmy v Londýně za poměrně divoké dobrodružství,“ dodal Koblic.
