Článek
Americký prezident Donald Trump se vložil do války mezi Izraelem a Libanonem. Ve čtvrtek oznámil desetidenní příměří mezi oběma sousedy.
Podotkl také, že se Spojené státy chtějí podílet na odzbrojení Hizballáhu. To je ostatně hlavní a vlastně i jediná podmínka Izraele pro uzavření mírové dohody s Libanonem: že proíránské militantní hnutí odevzdá zbraně a přestane útočit na izraelské území.
Libanonského prezidenta Josepha Aúna a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua Trump pozval do Bílého domu, Aún ale optimismus mírnil a prohlásil, že žádný telefonát nebo dokonce schůzku s Netanjahuem neplánuje.
Libanonská vláda i prezident se nicméně k Hizballáhu stavějí kriticky. Chtějí, aby se změnil v politickou stranu, protože izraelské odvetné bombardování Libanon decimuje.
Od začátku března musel z jižní části země odejít více než milion lidí, přes 2000 obyvatel přišlo o život a izraelská armáda buduje v libanonském vnitrozemí několikakilometrové nárazníkové pásmo.
„Už žádné zabíjení“
„Rýsuje se velká šance na mír. Vyzývám Hizballáh, aby se choval konstruktivně. Už žádné zabíjení, je třeba uzavřít mír,“ napsal americký prezident na své síti Truth Social. „Ve správný čas“ by prý Libanon osobně navštívil.
Optimismus ohledně Izraele a Libanonu zapadá do rámce jeho tvrzení, že válka s Íránem může skončit brzy dohodou a že se američtí a íránští vyjednávači možná znovu setkají o víkendu.
Předchozí rozhovory skončily minulý víkend neúspěchem. Viceprezident J. D. Vance v roli šéfa americké delegace řekl, že se Íránci odmítají vzdát obohaceného uranu a nechtějí ukončit svůj jaderný program. Nyní se ale podle agentury Reuters rýsuje kompromis, že by Írán veškeré obohacování uranu zastavil na dvacet let.
Teherán žádá, aby jakákoliv dohoda zahrnovala také klid zbraní v Libanonu, protože Hizballáh financuje a vyzbrojuje právě íránský režim.
Netanjahu terčem opozice
Benjamin Netanjahu uvedl, že se k Trumpem vyhlášenému příměří připojil, protože prý chce dát míru šanci. Na dotaz novináře, co ho vedlo k náhlé změně názoru a uzavření příměří s Libanonem, když ho předtím odmítal, premiér odpověděl lakonicky: „Trumpova žádost.“
Doma v Izraeli mu to ale „vynáší“ kritiku opozice, která tvrdí, že ani válku proti Íránu, ani proti Hizballáhu v Libanonu nedovedl do konce.
Je to paradoxní situace. Donald Trump je ve Spojených státech i částí voličů Republikánské strany a vlivných konzervativních komentátorů obviňován, že se nechal do války proti Íránu neuváženě zatáhnout Netanjahuem. A izraelský premiér doma čelí kritice, že se nechal dotlačit Trumpem k předčasnému příměří.
Podle čerstvého průzkumu, který v pátek publikoval deník Maariv, by nyní Netanjahu a jeho koaliční partneři získali v parlamentních volbách jen 49 křesel, zatímco opozice 61 mandátů. Volby se budou v Izraeli konat pravděpodobně v říjnu.
Netanjahu má problém se prezentovat jako úspěšný politik. „Jeho obraz třeba v izraelských médiích je takový, že neuspěl v Gaze, Íránu ani Libanonu. Mnoho Izraelců ze severu země, blízko hranice s Libanonem, se bojí návratu domů, protože to není bezpečné. Potřebuje tak dosáhnout alespoň něčeho v situaci, kdy je zřejmé, že Američané jej tlačí k ukončení bojů,“ řekl Seznam Zprávám před pár dny expert na Blízký východ a komentátor Českého rozhlasu Plus Jan Fingerland.
Z průzkumu také vyplývá, že izraelská veřejnost příliš nevěří v mírovou dohodu a normální vztahy s Libanonem. Sedmatřicet procent dotázaných si myslí, že ano, stejný podíl respondentů je přesvědčen o opaku. 26 procent nevědělo.
