Írán otevřel Hormuzský průliv pro obchod, podle Trumpa blokáda Íránu trvá

V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Plavba průlivem bude vést po koordinované trase, kterou již dříve oznámil íránský úřad pro přístavy a námořní plavbu (PMO), dodal. Americká námořní blokáda Íránu nebude ukončena, i když Teherán oznámil plné znovuotevření průlivu, uvedl krátce poté prezident Donald Trump na své síti Truth Social.

Írán souhlasil s tím, že už nikdy neuzavře Hormuzský průliv. Ten již nebude využíván jako zbraň proti světu, uvedl pozdějí Trump na Truth Social. Zástupce íránského režimu ovšem tamním médiím sdělil, že v případě pokračující americké blokády plavbu průlivem Teherán znovu omezí, upozornila agentura Reuters.

Podle Trumpa bude blokáda pokračovat, dokud nebude ze sta procent dokončena americká „transakce“ s Íránem. Většina bodů byla v tomto ohledu již dojednána, a tak by celý proces měl být velice rychlý, dodal prezident. Kromě otevření průlivu byla klíčovým sporným bodem v jednáních o míru mezi Teheránem a Washingtonem otázka íránského jaderného programu.

„Írán souhlasil s tím, že Hormuzský průliv už nikdy neuzavře. Tato vodní cesta již nebude využívána jako zbraň proti světu,“ uvedl Trump v dalším příspěvku. Naopak zástupce íránského režimu sdělil tamní agentuře Fars, že Teherán bude pokračování americké námořní blokády považovat za porušení příměří a Hormuzský průliv znovu uzavře.

Poté, co Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán, podařilo se Teheránu v odvetě plavbu průlivem ochromit kombinací několika útoků na plavidla a hrozbami dalších úderů. Při dřívějším provozu touto úžinou procházela asi pětina globálních dodávek ropy i značný objem zkapalněného zemního plynu. Omezení přepravy v průlivu se tak podílelo na výrazném nárůstu cen ropy a plynu na světových trzích. Po dnešním Arakčího oznámení začaly ceny výrazně klesat.

Otevření Hormuzského průlivu představuje pro ropný trh velkou úlevu. Ceny ropy na světových trzích v reakci na otevření průlivu prudce klesají. Severomořská ropa Brent kolem 15:30 SELČ odepisovala deset procent pod 89,50 dolaru za barel.

Pokud bude otevření Hormuzského průlivu trvalé a bez dalších podmínek, lze podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky očekávat další pokles cen ropy i pod 80 dolarů za barel. V návaznosti na zlevnění ropy by tak měly klesnout i ceny pohonných hmot. Návrat cen na předválečnou úroveň ale bude podle Peterky trvat dlouhé měsíce. „Pokles cen v případě otevření průlivu přijde v řádu dní. Zpočátku bude pokles cen líný a postupně zrychlí s tím, jak budou vyrážet tankery s ropou z Blízkého východu,“ popsal Peterka.

Zároveň ale upozornil, že případný pokles cen ještě mohou zpomalit výsledky auditu škod na ropné infrastruktuře zemí Perského zálivu. „V případě Trumpovy otočky, kterou nelze v žádném případě vyloučit, může navíc Írán opět hrozit ostřelováním lodí a Hormuz znovu uzavřít. Cena ropy by pak stoupala zpět ke stovce za barel. Prostor pro pokles cen pohonných hmot by zmizel. V krajním případě by přišel opětovný růst,“ podotkl Peterka.

Otevření průlivu přineslo podle analytika Purple Trading Petra Lajska na ropný trh okamžitou úlevu, která se velmi rychle odrazila v ceně ropy. „Trh reagoval přesně na to, co bylo klíčové - návrat průchodnosti jedné z nejdůležitějších energetických tepen světa,“ vysvětlil.

Připomněl, že před konfliktem proplouvalo průlivem kolem 130 lodí denně, ve čtvrtek to bylo jen kolem 20 a od začátku války pouhých 279. „To už nebyl jen psychologický problém, ale reálné omezení fyzických dodávek. Největší napětí se přitom začalo objevovat u leteckého paliva, kde Evropě hrozil citelný nedostatek, což by mělo přímé dopady na dopravu i logistiku,“ řekl Lajsek.

Současná situace se tak podle něj promítne do tuzemských cen pohonných hmot téměř okamžitě prostřednictvím vládních cenových stropů, které se počítají z aktuálních cen na burze. „V příštím týdnu by tak mohla nafta i benzin zlevnit i o jednotky korun na litr,“ předpokládá Lajsek.

Upozornil také, že situace na Blízkém východě i přes dnešní zprávy zůstává velmi křehká. Návrat exportu z regionu do plného normálu proto podle něj může trvat měsíce. „Trh si tak sice rychle oddechl, ale část rizikové přirážky v ceně ropy pravděpodobně zůstane. Výsledkem je kombinace rychlé úlevy a přetrvávající nejistoty,“ dodal Lajsek.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s poukazem na mezinárodní právo vyzvala Írán, aby upustil od všech plánů vybírat poplatky za proplutí Hormuzským průlivem a nechal tranzit otevřený všem.

„Podle mezinárodního práva musí zůstat průchod vodními cestami, jako je Hormuzský průliv, otevřený a bezplatný, “ napsala Kallasová na síti X a dodala, že to dali evropští lídři jasně najevo v páteční výzvě ke znovuotevření průlivu.

Vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa a Itálie uvítali otevření Hormuzského průlivu. Řekli to na tiskové konferenci po jednání států ochotných se podílet na mírové misi v této úžině. Francouzský prezident Emmanuel Macron konání operace zároveň potvrdil. Podle britského premiéra Keira Starmera se mise uskuteční pod vedením Francie a Británie, ale až to dovolí podmínky na Blízkém východě.

Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že mírové snažení v průlivu začne, až v regionu ustanou boje. Německo se podle kancléře Friedricha Merze zapojí do vojenského plánování a kancléř zároveň vyzval další země, aby se k této snaze přidaly.

Lídři Dánska, Finska, Švédska a Norska uvítali páteční oznámení Teheránu o otevření Hormuzského průlivu, informovala agentura Reuters. Všichni také zdůraznili, že podporují diplomatické snahy o nalezení trvalého řešení blízkovýchodního konfliktu. Norský premiér Jonas Gahr Störe a jeho švédský protějšek Ulf Kristersson navíc podle Reuters vyjádřili ochotu účastnit se mírové mise v průlivu.

„Půjde o čistě mírovou a obrannou misi, jejímž cílem bude zajistit bezpečí lodní dopravy a podpořit proces odminovávání,“ uvedl Starmer. Podle něj již desítky zemí nabídly v této věci svou pomoc. Merz dodal, že by na misi uvítal účast Spojených států.

Macron uvedl, že Francie by v rámci mise mohla využít část námořních sil, která je v současné době nasazena ve Středomoří a v Rudém moři. Meloniová řekla, že Řím je připraven poskytnout pro misi minolovky, tedy lodě určené k odstraňování min. O možnosti nasazení minolovek hovořil před jednáním v Paříži také Merz. Británie podle agentury AP uvažuje o poskytnutí speciálních dronů určených pro hledání min.

Odblokování Hormuzského průlivu je podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese krok dobrým směrem, uvedl to na síti X. „Vítám prohlášení Íránu, že Hormuzský průliv je zcela otevřen pro všechny obchodní lodě po zbytek příměří,“ napsal Guterres. „Toto je krok správným směrem,“ dodal.

„Postoj OSN zůstává jasný: Potřebujeme plné obnovení mezinárodních navigačních práv a svobod v Hormuzském průlivu, respektovaných všemi,“ zdůraznil v pátek Guterres, který rovněž vyjádřil naději, že nejnovější krok společně s příměřím přispěje k budování důvěry mezi stranami konfliktu a posílí aktuální rozhovory mezi USA a Íránem, které pomáhá zprostředkovat Pákistán.

O snahách zajistit trvalé otevření Hormuzského průlivu a upevnit příměří v Libanonu telefonicky hovořili saúdský ministr zahraničí princ Faisal bin Farhan a americký ministr zahraničí Marco Rubio, informovala o tom dle Reuters v pátek saúdská státní tisková agentura SPA.

Americký prezident Donald Trump v pátek ale na své síti Truth Social v souvislosti s Hormuzským průlivem opět kritizoval své evropské spojence v Severoatlantické alianci. „Teď, když je situace kolem Hormuzského průlivu u konce, zavolali mi z NATO s otázkou, jestli nepotřebuji pomoct. Řekl jsem jim, ať se do toho nepletou,“ napsal s tím, že aliance byla k ničemu, když ji potřeboval.

Znovuotevření průlivu bylo jednou z podmínek Trumpa pro ukončení nynějšího konfliktu. Přestože se minulý týden USA a Írán shodly na dvoutýdenním příměří, Teherán k úplnému otevření průlivu nepřistoupil a požadoval, aby se dohodnuté příměří vztahovalo i na konflikt mezi izraelskou armádou a proíránským hnutím Hizballáh v Libanonu.

Průlivem nicméně proplouvaly omezené počty lodí a tankerů, které dostaly svolení íránských ozbrojených sil. Podle některých zpráv Teherán od plavidel vybíral poplatky za proplutí.

Situace v průlivu a jeho okolí se stala ještě nepřehlednější po neúspěšných americko-íránských mírových rozhovorech v Islámábádu, kdy USA přistoupily k blokádě lodí plujících z nebo do íránských přístavů. Cílem je mimo jiné omezit íránské příjmy z prodeje ropy.

Ve čtvrtek ale Trump oznámil desetidenní příměří, na kterém se shodly Írán a Libanon a které pozastavuje boje mezi izraelskou armádou a Hizballáhem.

Íránský úřad pro přístavy a námořní plavbu už minulý týden po oznámení příměří mezi USA a Íránem uvedl, že bezpečná trasa pro plavbu Hormuzským průlivem směrem z Ománského moře do Perského zálivu je podél severního pobřeží íránského ostrova Lárak. Zatímco bezpečná trasa pro opuštění Perského zálivu průlivem do Ománského moře vede podél jižního pobřeží Láraku. Mimo tyto bezpečné trasy hrozí nebezpečí námořních min, dodal úřad, který ale upozornil, že plavidla musí svoji plavbu koordinovat s Íránskými revolučními gardami.

Trump na Truth Social také uvedl, že Írán s pomocí Spojených států pracuje na odstraňování všech námořních min. Americké námořnictvo v pátek podle Reuters varovalo, že není zcela zřejmý rozsah hrozby, kterou miny v některých částech Hormuzského průlivu představují. Lodě by podle něj měly zvážit obeplutí těchto oblastí.