Článek
Česká republika nabídne pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu pasivní radar, bude to ve chvíli, kdy se tam situace zklidní. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odpoledne na síti X doplnil, že jde o pasivní sledovací systém DPET a jeho vlastnosti se přesně k takovému účelu hodí. Určitě by byl důležitým přínosem pro ochranu lodní dopravy v průlivu, napsal.
Hormuzský průliv je klíčový pro vývoz ropy z oblasti Perského zálivu. Nyní je fakticky zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Babiš už ve čtvrtek uvedl, že Česko na páteční videokonferenci zástupců čtyřicítky zemí předloží konkrétní nabídku, jak pomoci. Videokonferenci zemí ochotných podílet se na mnohonárodnostní mírové misi v Hormuzském průlivu po skončení konfliktu pořádají dnes Británie a Francie.
Podle analytika Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je správné, že se česká vláda touto nabídkou postavila za spojence. Význam nabídky bude podle něj spíš politický, může posloužit i jako reklama na český vojenský průmysl, protože Česko patří ke špičce ve výrobě radiolokátorů. Bříza to v pátek řekl ČTK.
„Jedná se o unikátní zařízení, které nikdo na světě nemá. Je to velmi efektivní zařízení a právě tam může být velice dobře uplatněno,“ uvedl Babiš. S novináři hovořil na letišti v Bechyni na Táborsku při mezinárodním cvičení. Jeho motivem bylo testování moderních vojenských technologií, jako jsou například drony.
Systém DPET (Deployable Passive ESM Tracker) je určen pro detekci, lokalizaci, sledování a identifikaci vzdušných, pozemních a námořních cílů, včetně bezpilotních prostředků. Systém se skládá z jedné centrální a tří bočních stanic, centrální procesorové stanice a pracoviště operátora. Dosah má do 400 kilometrů a sledovat může až 500 cílů v reálném čase. Premiér tyto informace poskytl odpoledne na síti X.
„Nabízíme to, v čem jsme dobří. Naše armáda měla vždy dobrý zvuk v rámci NATO,“ řekl Babiš. Dodal, že zatím není jasné, na jak dlouho by Česká republika pasivní radar do Hormuzu poskytla. „To je samozřejmě otázka debaty. Ptal jsem se i na to, do jaké míry by byli ochráněni naši vojáci, pokud by tam šli. Ale určitě o tom bude rozhodovat Parlament. Je to nějaké gesto v situaci, kdy americký prezident Donald Trump kritizoval Evropu za to, že se nechce zapojit do obrany Hormuzu,“ dodal premiér.
Ministerstvo loni v září avizovalo nákup trojice pasivních radiolokátorů PLESS od pardubické společnosti ERA za 2,3 miliardy korun. Podle informací ČTK je armáda zatím nemá. Jeden stacionární a dva mobilní radary dokážou podle výrobce odhalit i drony a sledovat cíle do vzdálenosti 700 kilometrů. Pasivní radiolokátory přijímají elektromagnetickou energii z okolí, samy ale žádné signály nevysílají. Žádný radar je proto nemůže odhalit. Dokážou sledovat mnoho cílů současně. Vyhledají i objekty ukryté za obzorem, kam běžný radar nedohlédne. Výrobce uvádí, že radiolokátory PLESS jsou vybavené průlomovou technologií, která například umožňuje z Česka pozorovat lodě plující po Baltském moři. Přístroje dokážou určit polohu i typ statických či pomalu se pohybujících objektů - nejčastěji lodí a radarů - i rychlých cílů, jako jsou letadla či drony.
Podle Břízy je potřeba ocenit, že se Česko postavilo za spojence. „Nicméně ten význam bude z mého úhlu pohledu více politický než faktický, protože samozřejmě spojenci mají v oblasti řadu radiolokátorů, jak aktivních, tak pasivních. Čili napomůže to, ale není to tak, že by to byl nějaký rozhodující podíl,“ uvedl Bříza. Zdůraznil, že Česko patří mezi špičky ve výrobě radiolokátorů.
„Já v tom vidím ještě i tu synergii, že to může být do jisté míry i reklama na náš vojenský průmysl,“ doplnil. Podle Břízy dává smysl i to, že Česko nabídne radar až poté, co se situace v Hormuzském průlivu zklidní, protože hrozby související s íránským režimem v blízké době zřejmě nezmizí.
