Článek
Česká republika nabídne pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu pasivní radar, bude to ve chvíli, kdy se tam situace zklidní. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Už ve čtvrtek uvedl, že Česko na páteční videokonferenci zástupců čtyřicítky zemí předloží konkrétní nabídku, jak pomoci. Videokonferenci zemí ochotných podílet se na mnohonárodnostní mírové misi v Hormuzském průlivu po skončení konfliktu pořádají dnes Británie a Francie.
Hormuzský průliv je klíčový pro vývoz ropy z oblasti Perského zálivu. Nyní je fakticky zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.
„Jedná se o unikátní zařízení, které nikdo na světě nemá. Je to velmi efektivní zařízení a právě tam může být velice dobře uplatněno,“ uvedl Babiš. S novináři hovořil na letišti v Bechyni na Táborsku při mezinárodním cvičení. Jeho motivem bylo testování moderních vojenských technologií, jako jsou například drony.
Radary s dosahem několika set kilometrů
Česká armáda ve výzbroji pasivní radary má. Nákup dalších ministerstvo avizovalo loni v září - šlo o trojici pasivních radiolokátorů PLESS od pardubické společnosti ERA za 2,3 miliardy korun. Jeden stacionární a dva mobilní radary dokážou podle výrobce odhalit i drony a sledovat cíle do vzdálenosti 700 kilometrů.
Pasivní radiolokátory přijímají elektromagnetickou energii z okolí, samy ale žádné signály nevysílají. Žádný radar je proto nemůže odhalit. Dokážou sledovat mnoho cílů současně. Vyhledají i objekty ukryté za obzorem, kam běžný radar nedohlédne. Výrobce uvádí, že radiolokátory PLESS jsou vybavené průlomovou technologií, která například umožňuje z Česka pozorovat lodě plující po Baltském moři. Přístroje dokážou určit polohu i typ statických či pomalu se pohybujících objektů - nejčastěji lodí a radarů - i rychlých cílů, jako jsou letadla či drony.
„Nabízíme to, v čem jsme dobří. Naše armáda měla vždy dobrý zvuk v rámci NATO,“ řekl Babiš. Dodal, že zatím není jasné, na jak dlouho by Česká republika pasivní radar do Hormuzu poskytla. „To je samozřejmě otázka debaty. Ptal jsem se i na to, do jaké míry by byli ochráněni naši vojáci, pokud by tam šli. Ale určitě o tom bude rozhodovat Parlament. Je to nějaké gesto v situaci, kdy americký prezident Donald Trump kritizoval Evropu za to, že se nechce zapojit do obrany Hormuzu,“ dodal premiér.
