Psáno z Oděsy: Rusko přitvrzuje, už se nedá normálně fungovat ani přes den

/Od spolupracovnice na Ukrajině/

Drony i všemožné druhy raket od začátku ruské invaze dopadají v Oděse, jako jinde na Ukrajině, téměř pořád a všude. V poslední době se ale situace ještě zkomplikovala.

Ještě před půl rokem drony útočily většinou v noci. Nešlo o masové útoky a nepřicházely ani každou noc, spíše nepravidelně vždy s nějakým odstupem. Teď už ale sirény zní téměř celé dny, jen s krátkými přestávkami.

Ráno teď často začíná novým útokem – lidé se chystají nebo jdou do práce a slyší a vidí nad hlavou drony, jichž neustále přilétávají celé houfy. Rusové teď každý den na Ukrajinu vedle raket vypouštějí 300 až 700 dronů.

Místo spánku teď buď slyšíme za oknem dron, práci protivzdušné obrany nebo zprávy o začátku/ukončení poplachu či o zvýšeném nebezpečí.

Kromě přímého ohrožení života to má i silné psychologické dopady: přerušovaný spánek nebo úplná neschopnost spát v noci vám nedovoluje přes den normálně fungovat. Každým dnem je pro mě stále těžší cokoli dělat, pracovat, radovat se ze života. Je to velmi vyčerpávající.

Protože poplachy zní téměř celý den, lidé chodí do krytů stále méně. Jinak by tam museli trávit většinu dne, ale zároveň se tak samozřejmě zvyšuje riziko ohrožení života.

V noci na čtvrtek přišel jeden z nejstrašnějších útoků za poslední měsíce. Lidé v Oděse sledovali několik vln dronových i raketových útoků. Poplach začal v jednu hodinu v noci a okamžitě následovaly výstřely protivzdušné obrany.

Bydlím v prvním patře a kryt je daleko od mého domu, takže když slyšíme dron blízko, prostě vyjdeme na chodbu, kde jsou dvě stěny.

Seděla jsem s manželem v pokoji, když jsme uslyšeli dron, který byl stále hlasitější. Ani jsme nestačili vyběhnout a postavit se ke stěně, a už se ozval velmi hlasitý výbuch. Bližší zásah jsme od té doby, co bydlíme v tomto bytě, ještě nezažili - jen tři ulice od našeho domu. Dopadlo to vedle koleje, které to vyrazilo okna.

Více než hodinu do odvolání poplachu jsme už seděli na chodbě, protože drony Šáhid létaly nízko a rychle a nechtěli jsme čekat, až uslyšíme další.

Po odvolání poplachu jsem šla spát, ale jen co jsem usnula, ve 4 hodiny ráno se znovu ozval poplach. Stihla jsem jen vzít telefon a přečíst si zprávu „Rychlý útok na Oděsu“, když se ozval velmi silný výbuch.

O deset minut později dopadla na město další raketa. Jedna zasáhla obytný dům. Bohužel zahynulo devět lidí, dalších 36 bylo zraněno, mezi nimi jedno dítě. Útok poškodil v centru města devět domů a dvě koleje.

Do 8:30 ráno byl klid, díky tomu jsme se mohli aspoň trochu vyspat. Ale ráno drony zaútočily znovu. Místní natočili několik videí, jak jim přímo v centru města nad hlavami přelétaly Šáhidy.

V jedné čtvrti útok zničil střechu autosalonu, poničená byla i auta uvnitř. Poškozen byl také jeden z místních trhů – tam byli zraněni tři lidé.

Poplach skončil až v 11 hodin dopoledne a do večera už další nebyl, což se nestává často. Takové údery přece jen vyžadují přípravu a čas na shromáždění zbraní. I proto jsou teď útoky většinou menší, i když trvají celý den. Tak masivní v tak krátké době bývají jen občas.

Celkem toho dne Rusko vypustilo na Ukrajinu 703 dronů nebo raket. Ukrajinská protivzdušná obrana tvrdí, že většinu z nich sestřelila. Přesto umírali lidé.

I v Oděse každý den přicházejí lidé o domov, blízké nebo dokonce svůj vlastní život. Ruské útoky se dotýkají každého.

Před týdnem raketa zasáhla dům mé kolegyně, úplně jí zničila byt. Naštěstí nebyla doma. Její matka se sestrou čekaly na záchranáře v pyžamu a pantoflích, které jim dali sousedé na ulici. Najednou přišly o veškerý majetek. Naštěstí zůstaly naživu: sestra s pohmožděninami, matka s otevřenou zlomeninou.

Tehdy zahynuli tři lidé, mezi nimi malé dítě. Dalších 16 lidí bylo zraněno.

Každým dnem strach lidí v Oděse o vlastní život roste. Stále častěji se objeví myšlenky opustit město, nebo dokonce zemi, i když v hloubi duše to člověk udělat nechce.