Článek
Válka na Blízkém východě měla původně podle amerického prezidenta Donalda Trumpa trvat krátce. Konflikt se však po sedmi týdnech dále protahuje a ačkoliv mezi stranami platí dočasné příměří, mírová jednání skončila bez dohody a klíčový Hormuzský průliv zůstává uzavřený, což omezuje dodávky ropy na světových trzích a vyvolává obavy z růstu cen pohonných hmot a dalších surovin.
Samotná rétorika šéfa Bílého domu k uklidnění situace neprospívá. V konfliktu s Íránem volí nevyzpytatelný a často improvizovaný komunikační styl, který zneklidňuje nejen spojence, ale i jeho vlastní spolupracovníky, uvedl s odkazem na své zdroje deník The Wall Street Journal.
Trump střídá ostré výhrůžky s náznaky ochoty jednat a často vydává prohlášení bez předchozí konzultace se členy svého týmu. Na Velikonoční neděli například na své sociální síti Truth Social adresoval Teheránu pravděpodobně dosud nejtvrdší veřejnou výhrůžku k otevření Hormuzského průlivu, přičemž použil i vulgární výrazy.
„Otevřete ten zas***ý průliv, vy zatracení blázni, jinak budete žít v pekle. Jen se dívejte,“ napsal Trump. Svůj vzkaz zakončil slovy „Chvála Alláhovi“. Kromě toho naznačil možné útoky na íránské klíčové energetické a dopravní objekty. „Chtěl působit nepředvídatelně a urážlivě, aby přiměl Teherán k jednání,“ okomentovali příspěvek představitelé americké administrativy.
Podobně působilo i jeho ultimátum, v němž pohrozil zničením íránské civilizace, pokud nedojde k dohodě. Podle zdrojů z okruhu administrativy šlo opět o improvizované prohlášení, které nebylo předem konzultováno. Později oznámil dvoutýdenní příměří.
Americký prezident také často poskytuje neplánované rozhovory médiím, v nichž jeho sdělení působí nejednotně a místy si protiřečí. Jeho poradci ho proto opakovaně vyzývají, aby tyto výstupy omezil, protože ztěžuje veřejnosti orientaci v tom, co administrativa dělá.
Občas si z celé situace dělal Trump legraci. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové například žertem říkával, že právě poskytl rozhovor novinářům a „rozjel velké téma“, ale co přesně to bylo, se prý sama dozví až později.
Útoky na spojence
Trump se také opakovaně dostává do sporů se spojenci, zejména s evropskými státy a NATO, které podle něj nedostatečně podporují jeho postup vůči Íránu. Kritizoval jejich zdrženlivost a například vyčítal Británii pozdější schválení využití vojenských základen pro americké operace v regionu.
Zároveň vyjadřoval frustraci nad tím, že spojenci nejsou ochotni pomoci s otevřením Hormuzského průlivu, a požadoval jejich zapojení. V některých svých vyjádřeních zároveň poté naznačoval, že Spojené státy vojenskou podporu partnerů nepotřebují a že situaci zvládnou americké síly samy.
Veřejně se také opřel do francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kdy ho na videu zveřejněném na oficiálním účtu Bílého domu na platformě YouTube zesměšňoval, napodoboval francouzský přízvuk a například uvedl, že s ním jeho manželka „zachází velmi špatně“.
Podle Trumpových poradců a kritiků vede jeho styl komunikace, založený na nečekaných výrocích, k nejednotným sdělením a obecně přispívá k nejistotě ohledně dalšího postupu.
Válka má zároveň dopady i na americkou politickou scénu. Průzkumy naznačují, že konflikt oslabuje podporu republikánů před listopadovými volbami, takzvanými midterms. V nich se rozhodne o složení Kongresu, kde mají republikáni od posledních voleb v roce 2024 v obou komorách většinu.
Představitelé Bílého domu přesto uvádějí, že Spojené státy nadále usilují o diplomatické řešení. V neděli Donald Trump na své síti Truth Social uvedl, že zástupci Spojených států míří do pákistánského Islámábádu na jednání, které by mělo proběhnout v pondělí. Írán ani Pákistán, který rozhovory zprostředkovává, se k tomu zatím nevyjádřili.
Trump zároveň napsal, že Washington předkládá „velmi férovou a rozumnou dohodu“ a doufá, že ji Teherán přijme. Pokud by se tak nestalo, pohrozil eskalací. „Pokud ji nepřijmou, Spojené státy vyřadí z provozu každou jednotlivou elektrárnu a každý most v Íránu,“ uvedl Trump.
