Článek
V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku po sečtení velké většiny hlasů vede se 44,6 procenty uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva, uvedla ústřední volební komise.
„Progresivní Bulharsko zvítězilo s velkým náskokem. Je to vítězství naděje nad nedůvěrou, vítězství svobody nad strachem a nakonec, chcete-li, vítězství morálky,“ prohlásil Radev na tiskové konferenci.
Druhá skončila centristická koalice Pokračujeme ve změně (PP) – Demokratické Bulharsko se 13,5 procenta. Třetí je středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska se 13,3 procenta hlasů. Tu do voleb vedl bývalý bulharský premiér Boyko Borrisov.
Prvotní povolební průzkumy přisuzovaly Progresivnímu Bulharsku 37,5 procenta, což by podle agentury AP k sestavení jednobarevné vlády nestačilo. V takovém případě by strana musela nejspíše hledat koaliční partnery mezi politickými subjekty, které Radevův proruský postoj nesdílí.
„Uděláme cokoliv pro to, abychom znovu nešli (k volbám). Je to ruinující pro Bulharsko,“ komentoval podle Reuters předseda pravděpodobné vítězné strany první odhady. Radev mluvil o možné spolupráci s proevropskou koalicí Pokračujme ve změně – Demokratické Bulharsko, která podle exit pollu získala 14,1 procenta. Řešením by podle něj mohla být také menšinová vláda ve 240členném parlamentu.
Ultranacionalistická a otevřeně proruská strana Obrození získala 4,4 procenta a 6,1 procenta má Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků, uvedla volební komise po sečtení více než 87 procenta volebních místností.
Pro zemi jsou to už osmé volby za posledních pět let. Politikům se totiž nedařilo sestavit takový kabinet, který by od parlamentu získal dlouhodobě důvěru. V období vládní krize figuroval také Radev, který z pozice prezidenta jmenoval několik premiérů. Nepodařilo se mu však najít kandidáta, který by situaci stabilizoval.
Bulharsko povede kritik podpory Ukrajiny
Předseda strany Progresivní Bulharsko Rumen Radev je dlouhodobě považován za jednoho z nejvíce proruských politiků v rámci Evropské unie i NATO. Členské země sedmadvacítky kritizoval zejména kvůli dlouhotrvající podpoře napadené Ukrajiny.
Přitom právě Bulharsko sehrálo po vpádu ruské armády na Ukrajinu klíčovou roli. Pro napadenou zemi zajistilo klíčové dodávky nafty, bez kterých mohl celý její systém zkolabovat. Tehdejší premiér Kiril Petkov a ministr financí Asen Vasilev o svém tajném plánu informovali jen několik důvěrných osob. Před prezidentem Radevem, který se tehdy stavěl na stranu Ruska, o vývozu pomlčeli.
O zhruba rok později oba vysocí bulharští představitelé uvedli, že informaci o dodávkách tajili před proruskými politiky. Na mysli měli nejspíš právě Radeva, který dodnes zastává pozici, že konflikt na Ukrajině „nemá vojenské řešení“ a „další a další zbraně nepomohou“.
Směřování politické reprezentace Bulharska je pro Ukrajinu zásadní z hlediska exportu obilí. Jeho teritoriální vody totiž spadají pod ochranu Severoatlantické aliance, tím pádem se zde lodě mohou ukrýt před ruskými útoky.
Náhradník za Orbána?
Navázání dobrých vztahů s Moskvou zmínil možný kandidát na bulharského premiéra také ve své kampani. „Jsme jediná členská země Evropské unie, jejíž obyvatelstvo je slovanské a pravoslavné. To nás předurčuje k úloze být spojovacím článkem pro obnovování vztahů s Ruskem,“ řekl v jednom z rozhovorů.
Některá média z těchto důvodů o Radevovi píší jako o politikovi, který by mohl na úrovni Evropské rady hájit proruské zájmy a fakticky tak převzít roli končícího maďarského premiéra Viktora Orbána.
Z postu bulharského prezidenta, který zastával nepřetržitě od roku 2017, Radev odstoupil letos v lednu. Krok odůvodnil ambicemi na premiérské křeslo. Podle analytičky Evropské rady pro zahraniční vztahy Marie Simeonovové však Radev nemusí být nutně proruský.
„Veřejné mínění v Bulharsku zůstává hodně proevropské, což omezuje politický prostor pro explicitní spojení s Moskvou,“ uvedla Simeonovová pro Seznam Zprávy. Pokud by se Radev stal premiérem, dával by podle ní důraz na mírové snahy. Reprezentoval by tak alternativu k solidárnímu postoji s Ukrajinou, který panuje v rámci EU.
Text jsme aktualizovali o průběžné výsledky ze sčítání hlasů.
