Hlavní obsah

Země, která zachránila Ukrajinu před kolapsem, vyhlíží proruského premiéra

Foto: Reuters, Reuters

Bulharský premiér Andrej Gjurov s Volodymyrem Zelenským letos 30. března v Kyjevě.

Nestává se moc často, aby bývalý prezident ve své pozdější kariéře sestavoval vládu. V demokraciích se z prezidentské funkce většinou odchází do politického důchodu. Bulharsko teď může být výjimkou.

Článek

Favoritem nedělních parlamentních voleb v Bulharsku je strana Progresivní Bulharsko, kterou vede exprezident Rumen Radev. Devět let byl hlavou státu a na začátku roku rezignoval, aby se mohl stát premiérem.

Proslul kritikou evropských zemí za pomoc Ukrajině a platil za jednoho z nejvíce proruských politiků z Evropské unie a NATO. Ale musel skousnout, že to byla právě jeho země, která v roce 2022 Ukrajinu v kritické chvíli zachránila. Ovšem stalo se to nejen bez jeho souhlasu, ale pravděpodobně i vědomí.

Pomoc s nedostatkem nafty

V létě prvního roku války, tedy v roce 2022, se napadená Ukrajina potýkala s nedostatkem nafty. Rusové bombardovali zásobníky a rafinérie, takže v jednu chvíli nebyla nafta k dostání ve většině čerpacích stanic a tenčící se zásoby nestačily ani armádě. Hrozila katastrofa.

Klíčovou roli při řešení krize sehrálo Bulharsko. Tehdejší premiér Kiril Petkov a ministr financí Asen Vasilev vymysleli plán, jak tajně dodávat Ukrajině naftu. Vědělo o tom jen několik zúčastněných osob a také několik rumunských politiků, protože palivo mířilo na Ukrajinu ve vlacích a cisternách přes Rumunsko.

V kritických okamžicích v létě 2022 tak Ukrajina odvrátila hrozbu paralyzování svých ozbrojených sil kvůli nedostatku nafty.

Petkov i Vasilev byli proevropští politici, kteří viděli v podpoře Ukrajiny možnost, jak i Bulharsko zbavit ekonomické závislosti na Rusku. Prezidenta Radeva, který se naopak stavěl za spolupráci s Ruskem, o dodávkách neinformovali.

I dělostřeleckých granátů

Stejně jako pohonné hmoty putovaly na Ukrajinu také dělostřelecké granáty. Bulharsko dosud vyrábí munici, která je použitelná pro zbraně vyráběné v bývalém Sovětském svazu a zemích Varšavské smlouvy.

Na začátku války jich Ukrajina měla ještě dost a potřebovala přesně takovou munici, kterou Bulhaři byli schopni vyrobit a dodávat ve velkém množství. Granáty se vyvážely oficiálně do jiných zemí, včetně České republiky. A z nich pak obratem na Ukrajinu.

Vše bylo tajné a média se dozvěděla o detailech a rozsahu akce až na začátku roku 2023. Petkov a Vasilev potvrdili, že fakta tajili před proruskými politiky, čímž měli na mysli hlavně Radeva.

Pikantní je fakt, že nafta, kterou Bulharsko Ukrajině tajně dodávalo, pocházela z ruské ropy, zpracované rafinérií v Burgasu na pobřeží Černého moře.

Napjatá schůzka

Radevova neochota jakkoliv podpořit Ukrajinu se ukázala o rok později, kdy přijel na návštěvu Sofie ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přijel poděkovat těm, kteří ukrajinské armádě pomohli a jeho schůzka s Radevem 7. července 2023 měla napjatý průběh.

Před novináři a televizními kamerami bulharský prezident řekl, že konflikt nemá vojenské řešení a dodávky zbraní ho jen prodlužují. Zelenskyj odpověděl: „Nedej bože, aby vás potkala nějaká tragédie a vy byste byli na mém místě. A pokud by vám nepomohli lidé, kteří vyznávají stejné hodnoty, co byste udělali? Řekli byste Putinovi, ať si klidně vezme bulharské území? Ne, jsem přesvědčen, že vy jako skutečný prezident byste nepřipustil kompromis s nezávislostí vaší země. Máte úplné právo nepodporovat Ukrajinu, ale byl bych rád, kdybyste pochopili moji situaci.“

Radev se chvíli rozpačitě díval do papírů a pak vyzval novináře, aby opustili místnost.

Foto: Spasiyana Sergieva, Reuters

Exprezident Rumen Radev v závěru kampaně před parlamentními volbami.

Bulharský novinář ze serveru Dnevnik.bg Angel Petrov pro Seznam Zprávy řekl, že Radev se pravděpodobně stane premiérem, ale jeho možnosti, co se týká politiky vůči Ukrajině, budou omezené.

„Radev v poslední době svůj protiukrajinský tón trochu mírnil a vzhledem k tomu, že bude muset vládnout v koalici buď s konzervativní stranou Občané za evropský rozvoj Bulharska, nebo s liberální formací Pokračujeme ve změnách – Demokratické Bulharsko, tak nedostane prostor pro nějaké zásadní obraty v zahraniční politice,“ odhaduje Petrov.

„Ano, Radev oslovuje voliče, kteří v Bulharsku sympatizují s Ruskem, a bude jako premiér mluvit o nutnosti ukončit válku, ale nedomnívám se, že se stane něčím jako Putinovým satelitem,“ uvádí bulharský investigativní reportér.

Sám Radev v rozhovoru s novináři v závěru kampaně ale naznačil, jakým směrem by chtěl Bulharsko orientovat: „Jsme jediná členská země Evropské unie, jejíž obyvatelstvo je slovanské a pravoslavné. To nás předurčuje k úloze být spojovacím článkem pro obnovování vztahů s Ruskem.“

Doporučované