Článek
Ministerstva neřídí majetkové podíly v obchodních společnostech v souladu se strategií vlastnické politiky státu z roku 2020. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole správy majetkových účastí státu. Jejím cílem bylo prověřit, zda jednotlivá ministerstva vykonávají správu v souladu se strategií vlastnické politiky státu a zda postupují v souladu s právními předpisy. Kontroloři zamířili na Ministerstva financí, průmyslu a zemědělství. Ministerstvo financí výtky kontrolorů v řadě bodů odmítlo, jiné považuje za už bezpředmětné.
Strategie vlastnické politiky státu má zajistit průhledný a efektivní výkon vlastnických práv. Ministerstva podle NKÚ neplnila sedm z 21 opatření, za problém NKÚ označil i nastavení strategie. Kontroloři například zjistili, že stát držel majetkové účasti ve dvou společnostech, které nepotřeboval. Ministerstvo financí je však zařadilo mezi strategické společnosti. Během kontroly se svého podílu v jedné z nich zbavilo kvůli dlouhodobé nepotřebnosti.
Ministerstva financí a průmyslu nominovala a následně schválila do dozorčích rad náměstky ministrů, kteří přitom podle zákona o střetu zájmů nesmí být členy dozorčích ani kontrolních orgánů obchodních společností, uvedl NKÚ. Obdobná praxe fungovala i opačně – někteří členové dozorčích rad se následně stali náměstky, aniž by své působení v dozorčí radě ukončili.
Mluvčí Ministerstva financí Filip Běhal dnes na dotaz ČTK sdělil, že kontrolované období 2020-2025 se časově kryje převážně s funkčním obdobím minulé vlády Petra Fialy (ODS). Od nástupu současného kabinetu ministerstvo nenominovalo žádného náměstka ministra do dozorčích rad společností s majetkovou účastí státu ve své gesci, a to v rámci předběžné opatrnosti do vyřešení legislativního nesouladu mezi nominačním zákonem a zákonem o střetu zájmů.
Kontrolovaná ministerstva podle NKÚ také nenastavila kvalifikační požadavky na pozice členů dozorčích rad obchodních společností. Ministerstva financí a průmyslu nezajistila, aby strategické obchodní společnosti v jejich gesci zveřejňovaly informace v souladu s právními předpisy, například v souladu se zákonem o účetnictví a nebo zákonem o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo financí však poukázalo na to, že přísně kontroluje povinnosti dané zákony, odbornost členů dozorčích rad navíc vždy posuzuje Výbor pro personální nominace. „Není pravda, že by předmětné společnosti nezveřejňovaly účetní závěrky a další informace v souladu s platnou legislativou. V 85 procentech případů byly řádně zveřejňovány, zbývající ojedinělá prodlení, za která odpovídají představenstva jednotlivých společností, byla zdůvodněna a napravena,“ doplnil Běhal.
Ministerstvo financí podle NKÚ hodnotilo přínosy majetkových účastí pouze podle výnosů z dividend společností, což bylo v rozporu s uvedenou strategií, podle které stát nevlastní strategické podniky primárně kvůli dividendám. Ministerstvo financí ale tvrdí, že to není pravda. „Jejich přínosy jsou posuzovány rovněž z hlediska zajišťování energetické bezpečnosti, stability ekonomiky a plnění veřejného zájmu,“ zdůraznilo.
Stát podle informací Ministerstva financí vystupoval ke konci roku 2024 jako vlastník majetkové účasti nebo zakladatel celkem u 91 subjektů. Šlo o 39 akciových společností, jednu společnost s ručením omezeným, jednu komanditní společnost, 49 státních podniků a jeden národní podnik. Stát v těchto podnicích vykonával vlastnická a zakladatelská práva prostřednictvím devíti ministerstev, a to financí, vnitra, průmyslu a obchodu, dopravy, obrany, zemědělství, kultury, zdravotnictví a Ministerstva pro místní rozvoj.
