Článek
Zatímco ExxonMobil chystá obří projekt těžby ve vodách kolem Nigérie, konkurenční BP má zájem o ropná naleziště u jihoafrické Namibie. Francouzský koncern TotalEnergies má zase v hledáčku Černé moře a ve spolupráci s Tureckem bude hledat případná naleziště jeho podloží. Současná ropná krize totiž vzbudila zájem o léta opomíjená naleziště.
„Dlouhodobě vysoké ceny ropy jsou nejlepším přítelem dalšího průzkumu,“ řekl deníku The Wall Street Journal (WSJ) analytik Schreiner Parker z Rystad Energy.
„Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bude do každého barelu ropy z Perského zálivu připočítána riziková přirážka, která nás přiměje k hledání nových nalezišť,“ soudí Parker.
Hned dva velké koncerny se teď soustředí na Venezuelu, ze které americká komanda v lednu odvlekla diktátora Nicoláse Madura a jeho nástupci jsou více otevřeni zahraničním investorům. Těžba ve Venezuele je přitom technologicky náročná a její rozvoj se může vyplatit právě jen při vyšších cenách ropy.
Americký prezident Donald Trump sice po svržení Madura zdůrazňoval, že chce do Venezuely nalákat americké těžaře, ti ale mnohdy váhali nejen kvůli politické nejistotě, ale i čistě ekonomickým důvodům. Těžba zdejší ropy je komplikovaná a zároveň se musí ve velkém investovat do zanedbané infrastruktury.
Rozdíly mezi jednotlivými druhy ropy dle regionů
Perský záliv
- Středně těžká až lehká ropa (co do hustoty), obvykle s větším podílem síry. Hlavní výhodou jsou její obrovské zásoby a zároveň nízké náklady na těžbu. Surovina je ideální zejména pro výrobu nafty, leteckého petroleje a topných olejů.
Severní Amerika
- USA těží hlavně břidličnou ropu, která je lehká a dá se z ní snadno rafinovat zejména benzin. Zároveň se z ní dají produkovat klíčové suroviny pro výrobu plastů, jako je etylen a propylen. V Kanadě je naopak mimořádně těžká ropa, náročná na zpracování i na transport kvůli své vysoké hustotě. Do určité míry se podobá ropě z Venezuely.
Jižní Amerika (zejména Venezuela)
- Extrémně těžká s vysokým podílem síry i kovů. Má vysokou hustotu a velmi obtížně se rafinuje. Při těžbě se musí často ředit lehčí ropou, aby se dala vyčerpat ze země. Na její zpracování jsou z historických důvodů uzpůsobeny rafinerie na jihu USA. Cena suroviny je extrémně nízká, a to kvůli vysokým nákladům na další zpracování, ze kterého může vedle mazutu či asfaltu vznikat i nafta.
Rusko a Střední Asie
- Středně těžká s vyšším podílem síry, která se musí při rafinaci odstraňovat. Na tento proces je ale vybavena řada rafinerií ve střední Evropě, včetně ČR, které na ruskou ropu dlouhodobě spoléhaly. Surovina se dá využit k výrobě nafty i topných olejů.
Evropa (Severní moře)
- Lehká s nízkým podílem síry. Jejím referenčním typem je tzv. ropa Brent, která slouží jako celosvětové měřítko při určování cen komodity. Díky vysoké míře čistoty z ní lze relativně snadno a levně vyrobit benzin.
Afrika
- Převažuje mimořádně lehká ropa, ať už v Libyi, Alžírsku, nebo Nigérii. Surovina je srovnatelná s Brentem, který ale často co do jednoduchosti dalšího zpracování překonává. Lze z ní snadno rafinovat benzin či letecké palivo.
Zatímco vedení ExxonMobil ještě nedávno označovalo investice do Venezuely za zcela nesmyslné, s celosvětovým zdražením komodity se to mění.
O těžbu v jihoamerické zemi má zájem hlavně americký koncern Chevron, který se z Venezuely nikdy úplně nestáhl – přestože tamní chavistický režim znárodnil velké části ropného průmyslu. Se zástupci nové vlády už Chevron vyjednal dohodu, která by mu měla rozvoj těžby usnadnit.
Společnost získala od státní ropné firmy PDVSA podíly ve strategicky důležitých projektech, včetně bohatých nalezišť v povodí řeky Orinoko. Americký koncern se na oplátku vzdal méně perspektivních projektů.
Chevron se teď chce ve Venezuele soustředit jen na oblasti, kde se dá vytěžit tamní typická těžká ropa, na jejíž zpracování jsou uzpůsobeny rafinerie na jihu USA.
Zájem o těžbu v této latinskoamerické zemi má také španělský koncern Repsol. I ten se na rozdíl od jiných ropných podniků z Venezuely zcela nestáhl a má dlouhodobé kontakty s tamní vládou. Repsol se o rozvoj těžby zajímal již od svržení prezidenta Madura, ale nejdříve chtěl mít jednu jistotu.
Venezuela dlouhá léta platila za nespolehlivého partnera, který často nesplácí své dluhy. Částečně za to mohly i americké sankce, které podobné platby komplikovaly. Repsol se nyní s Caracasem dohodl na zárukách, díky kterým by měl stát všechny své úhrady provádět včas.
Španělský koncern na oplátku převezme řízení velkého projektu na východě země a těžbu hodlá bleskově navyšovat. Produkce ropy tam má do roka stoupnout o 50 procent a do tří let se má ztrojnásobit.
Venezuela má sice jedny z nejbohatších zásob ropy na světě, řada energetických koncernů ale hledá příležitosti i jinde. Ať už kvůli větší bezpečnosti, anebo menším technologickým výzvám spojeným s těžbou či rafinací.
Až na saúdskoarabský státní podnik Saudi Aramco, který produkcí i ziskem zastiňuje, ale soustředí se pouze na domácí těžbu, je největším hráčem v ropné branži ExxonMobil.
Americká firma se vedle již zmíněné Nigérie zajímá také o těžbu ve vodách kolem Řecka a nedávno získala povolení na hledání nových nalezišť v Iráku, Turecku a africkém Gabonu, který leží poblíž rovníku.
Konkurenční Chevron kromě Venezuely hledá ropné zásoby i v moři u Egypta a teprve nedávno objevil nová naleziště v Mexickém zálivu. Nad jiným z jeho perspektivních projektů ale naopak visí otazník.
Jak zjistil WSJ, Chevron pouhých několik dní před začátkem války s Íránem zahájil exkluzivní jednání s Irákem. S tamním státním podnikem Basra Oil chtěl dospět k dohodě, kterou by získal podíl v jedněch z největších ropných polí na pevnině.
Energetické koncerny teď sice hledají nové příležitosti a vyšší ceny ropy je v tom o to víc pohání. Snaha o omezování závislosti na Blízkém východě je ale v tuto chvíli přednější a podle deníku se dá očekávat, že rozhovory v Iráku mohou v této atmosféře vyznít doztracena.
