Na vysoké školy míří nejsilnější generace. Na některých oborech bude přetlak

Na vysoké školy míří nejsilnější generace studentů. Letos jde k maturitě o 8,5 tisíce žáků více než před dvěma lety – dohromady skoro 86 tisíc. Na vysoké školy se tak bude hlásit nejvíce zájemců za posledních 13 let.

„Přírodovědné nebo technické obory zájem pokryjí, myslím si, bez větších zádrhelů. Problematická situace by však mohla nastat u studijních programů, které jsou mezi zájemci o studium velmi poptávané. Může jít například o ekonomiku nebo společenskovědní obory,“ varuje rektor Vysoké školy chemicko-technologické a předseda České konference rektorů Milan Pospíšil.

Tahle mladá generace na nepřipravenost českého státu opravdu doplatila. Nevešla se na mateřské školy, bojovala o místa na základkách, na střední pak stála fronty se zápisovými lístky, protože nebylo jednak dost míst a navíc neexistovalo ještě ani elektronické přihlašování. A nakonec bude čelit daleko tvrdší konkurenci i na vysokých školách.

„Problematický přitom nemusí být prostor pro výuku, ale dostatečný počet pedagogů,“ dodává Pospíšil, s čím se kvůli nedostatku financí vysoké školy perou.

Letos je podle projekce (reálná data zatím nejsou k dispozici) Českého statistického úřadu asi 118 tisíc 19letých, ještě o šest tisíc víc jich pak bude v roce 2027 a vrchol by měl přijít podle předpokladu statistického úřadu o rok později.

Seznam Zprávy proto oslovily české veřejné vysoké školy s dotazem, jak budou v letošním roce navyšovat počty přijímaných studentů. Plošné navyšování se nechystá.

„Uvědomujeme si, že na vysoké školy budou přicházet populačně silnější ročníky. Případné navyšování počtu přijímaných studentů je však nutné dělat odpovědně, koncepčně a s důrazem na zachování kvality vzdělávání. Navyšování kapacit není jen otázkou vůle univerzit. Pokud má systém vysokého školství reagovat na demografický vývoj a přijímat více studentů, musí tomu odpovídat také stabilní předvídatelné financování,“ říká mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.

A jako příklad druhá největší česká univerzita uvádí programy na navýšení počtu absolventů, kde stát nabírání studentů dotuje napřímo. Jde o lékaře, nelékařské profese a pedagogy s psychology. Proto například u nelékařů, jako jsou ošetřovatelé, porodní asistentky nebo třeba záchranáři, může Masarykova univerzita navýšit kapacity až o 20 procent. Nikoliv už ale plošně u dalších oborů.

„Pokud má Česká republika nadále ambici mít univerzitu mezi stovkou nejlepších na světě, je dlouhodobé navyšování počtu studentů bez odpovídající podpory slepou uličkou,“ dodává Sajbot.

S argumentem, že nelze navyšovat počty studentů, aby neklesala kvalita výuky, souhlasí většina českých vysokých škol.

„Proto i když se FEL ČVUT potýká s vysokým převisem poptávky ze strany uchazečů, neplánujeme v současnosti počty přijímaných studentů navyšovat nad rámec stávajících kapacit,“ říká za Fakultu elektrotechnickou ČVUT proděkanka pro bakalářské studium Veronika Sobotíková.

Na 2530 přihlášek v bakalářském studiu počítají s přijetím přibližně 900 až 1000 studentů. Omezené možnosti navyšování kapacity má třeba i Fakulta informačních technologií, naopak některé další fakulty ČVUT zvládnou přijmout všechny zájemce, kteří splní kritéria přijímacího řízení.

Stejný počet studentů vezme v příštím akademickém roce pražská Vysoká škola chemicko-technologická, podobné číslo také brněnské Vysoké učení technické nebo Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.

Pokud se budou na některých vysokých školách výrazně navyšovat počty nově zapisovaných, tak půjde téměř výhradně o studijní programy speciálně podpořené státem, jak už jsme popisovali výše. Univerzita Hradec Králové plánuje, že se zvedne počet nově zapsaných studentů o pět až deset procent, s nárůstem počítá také Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích nebo brněnská Mendelova univerzita.

„Abychom mohli vůbec plánovat a reagovat na společenskou poptávku a vývoj, potřebujeme předvídatelné, stabilní a udržitelné financování. Tedy aby se podařilo nastavit prorůstový střednědobý výhled rozpočtu. Momentálně máme ale od Ministerstva financí rozepsaný v roce 2027 pokles o sedm miliard korun a stejná situace se opakuje i v roce 2028,“ dodává předseda České konference rektorů Pospíšil.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pro letošek navýšilo rozpočet vysokých škol o 1,3 miliardy korun na 36,2 miliardy. Když se ale podíváme na relativní čísla, tak rozpočet vysokých škol počítaný na jedno studium poklesl se započtením inflace od roku 2008 o 12 procent.

Seznam Zprávy se proto ptaly MŠMT, jestli bude chtít, aby vysoké školy plošně navyšovaly počty studentů vzhledem k populační vlně, a s jak velkým navýšením rozpočtu se počítá, že k takovému kroku bude potřeba.

„Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v požadavcích na navyšování rozpočtu vysokých škol rozhodně počítá s narůstající věkovou kohortou těch, kteří budou v příštích letech vstupovat na vysoké školy,“ sdělil pouze mluvčí ministerstva Ondřej Macura.

Česko patří mezi země s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných ze zemí OECD. Zatímco u nás je tento podíl na 27 procentech, průměr vyspělých států je 41 procent. Před námi jsou všichni naši sousedé – s 29 procenty i Slovensko, z dálky se pak díváme na 38 procent Polska. V hospodářské strategii vládního hnutí ANO se píše, že chce zvýšit podíl vysokoškoláků v populaci na 30 procent do roku 2035.