Článek
Populace hrabošů v Česku se opět vymyká kontrole a hrozí rozsáhlé škody, varují v posledních týdnech úřady. Začátkem dubna tak Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil zemědělcům umisťovat zvýšenou dávku jedu Stutox II do nor hrabošů.
Jenže u toho zřejmě úřady neskončí. Po letech by mělo v Česku dojít k povolení povrchového rozhozu tohoto jedu po polích. Plánují to společně ministerstva zemědělství a životního prostředí.
„Vzhledem k hrozbě dalšího prohlubování stavu přemnožení hraboše, včetně nebezpečí rozšíření i mimo zemědělské plochy a ohrožení hygienické situace v zastavěných oblastech, v současné době Ministerstvo zemědělství připravuje ve spolupráci s ÚKZÚZ na základě dohody s Ministerstvem životního prostředí možnost zvýšit efektivitu zásahu proti hrabošům povolením aplikace rodenticidu na povrch půdy v místech, kde výskyt hraboše dosáhne kalamitního prahu,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Kdy by mohlo nařízení vejít v platnost, zatím není známo. Ministerstva nyní projednávají detaily. „Po dosažení shody lze očekávat vydání nařízení bez zbytečného odkladu,“ uvedl mluvčí.
Změny vítá třeba Agrární komora. „Hraboši patří mezi nejobávanější škůdce v zemědělství. Živí se pícninami, travinami, semeny i kořeny rostlin a poškozují také mladé stromky. Jejich šíření nahrává teplé a suché počasí, což zvyšuje riziko hospodářských škod. Umožnění aplikace přípravku Stutox II do nor vítáme, protože jde v praxi o nejúčinnější způsob ochrany. Do budoucna bychom se nebránili dalšímu rozvolnění pravidel,“ sdělila mluvčí Barbora Pánková.
Jenže stejně jako v letech 2019 a 2020, kdy vláda k povolení rozhozu přikročila při hraboší kalamitě posledně, vyvolává rozhodnutí odpor. A to ze strany některých odborníků, ochránců přírody i opozice.
Vývoj populace hraboše v Česku.
Neúčinné, drahé a nebezpečné, míní ochránci přírody
„Zmíněné přípravky jsou prudkými jedy, které při aplikaci ve volné krajině hubí nejen hraboše, ale i řadu dalších druhů živočichů, často chráněných či ohrožených živočichů, vyloučit nelze ani otravy domácích zvířat, například psů,“ stojí v petici s názvem „Proti trávení české krajiny“, kterou minulý týden zveřejnili členové Českého svazu ochránců přírody. Během pár dnů získala na internetu přes tři a půl tisíce podpisů.
Protestující v ní žádají ministra zemědělství Martina Šebestyána, ministra životního prostředí Igora Červeného a ředitele ÚKZÚZ Daniela Jurečku, aby od plánu upustili a naopak prosadili podporu přirozených predátorů hlodavců.
„Vede nás k tomu zoufalství,“ říká za petiční výbor Petr Stýblo, předseda Komise ochrany přírody Českého svazu ochránců přírody. „Trávení hrabošů rodenticidy, ať už do děr, nebo plošně, je neúčinné, drahé a nebezpečné všem,“ říká Stýblo.
Hlavní obavou ochránců přírody je, že se jedem mohou otrávit i jiná zvířata, včetně chráněných druhů. A to buď tím, že granule s jedem sní sami, nebo že sežerou již otráveného hraboše. Jde přitom často právě o predátory hrabošů, kteří jinak pomáhají jejich populaci snižovat.
„Granule mohou sníst bažanti nebo zajíci. Hraboše požírají predátoři, jako jsou sovy pálené nebo sýčkové, lasička hranostaj nebo tchoř stepní,“ vyjmenovává Martin Šálek z České společnosti ornitologické.
Opětovné povolení plošného rozhozu jedu by tak podle Šálka mohlo mít dopad třeba na křehkou populaci sýčka obecného. „V celé republice není víc než sto párů. Jakákoli otrava by tak mohla být tím pomyslným hřebíčkem do rakve,“ varuje ornitolog.
Ochránci přírody zpochybňují také účinnost jedu. Ten podle nich sice hraboše zlikviduje, ale jen na chvíli - noví hlodavci se totiž rodí několikrát za rok. „Bohužel se tím ale otráví i predátoři hrabošů, ale ti mají mláďata jen jednou za rok. Populace se s tím budou srovnávat několik let,“ říká Šálek.
Proti plošnému použití jedu se vymezila i Asociace soukromého zemědělství ČR.
Sbírání hrabošů? To je sci-fi
Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že rozhoz bude možný jen za určitých podmínek. „Případné použití rodenticidů rozhozem musí vycházet ze znalosti konkrétní lokality, musí být maximálně eliminováno zasažení necílových druhů, ošetřená místa musí být označena pomocí informačních tabulí, granule obsahují hořkou látku proti pozření a podobně,“ uvedl Bílý.
„K sekundárnímu úhynu necílových organismů prakticky nedochází. V místech s výskytem zvláště chráněných živočichů nesmí zemědělci rodenticidy použít,“ řekl Bílý. Dodal, že zemědělci mají povinnost uhynulé hraboše odstraňovat.
Ochranáři v tomto ale záruku nevidí. „Projednávané nařízení předpokládající povinnost zemědělce, který aplikoval rodenticid tímto způsobem, projít dvakrát během 48 hodin ošetřený, často mnohahektarový pozemek a všechny mrtvé hraboše vysbírat, je však zcela z oblasti sci-fi,“ stojí v petici.
Ochránci přírody vidí řešení ve změně hospodaření v krajině - třeba ve zmenšení plochy polí. „Je prokázáno, že čím je větší souvislá plocha pole, tím větší je hustota hrabošů. Je třeba hospodařit moderně, ne ve stylu komunistického hospodaření JZD Slušovice,“ uvedl Stýblo.
Mluvčí ÚKZÚZ Petra Hrabčáková uvedla, že ústav za běžných okolností doporučuje zemědělcům využívat přednostně nechemické metody ochrany, například instalaci berliček pro dravce nebo omezení pěstování meziplodin, které poskytují hrabošům přirozený úkryt před predátory. „Současná situace ale ukazuje, že vliv predátorů letos již není dostatečný, aby zabránil dalšímu nárůstu početnosti hrabošů,“ sdělila Hrabčáková.
Proti byl i Brabec
Proti návrhu protestuje i bývalý ministr životního prostředí a poslanec za KDU-ČSL Petr Hladík. „Pokud by Ministerstvo životního prostředí souhlasilo s plošnou aplikací, tak je to rezignací na veřejný zájem ochrany přírody a krajiny, a to ministerstvo můžeme rovnou zrušit. Je to v naprostém rozporu s dlouhodobými postoji Ministerstva životního prostředí,“ míní.
„Téma je plně v kompetenci Ministerstva zemědělství. Ministerstvo životního prostředí se snaží, aby ve vyhlášce Ministerstvo zemědělství zohlednilo naše požadavky, například vyloučení aplikace ve zvláště chráněných územích, biotopech chráněných druhů, požadavky na způsob či dobu použití nebo na rozsah kultur,“ uvedla k tomu mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Stanovisko resortu před zavedením plošného rozhozu ÚKZÚZ uvítá, dodala mluvčí ústavu Hrabčáková.
Hladík zdůrazňuje, že odmítavý postoj zastávali i jeho předchůdci, včetně dlouholetého ministra za ANO Richarda Brabce. Ten dříve sám proti podobnému rozhodnutí zemědělského ústavu v roce 2019 vystupoval.
„Likvidovat hraboše plošnou aplikací toxického Stutoxu je návrat o 50 let zpět a tento postup nelze tolerovat. Zemědělce jsme upozornili, že masové hubení všeho živého na polích je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny,“ napsal v srpnu 2019 na Twitter.
Seznam Zprávy oslovily Richarda Brabce, dnes hejtmana Ústeckého kraje, s žádostí o reakci na to, že vláda, kterou dnes vede premiér z hnutí ANO Andrej Babiš, nyní tuto změnu sama prosazuje. Do vydání článku ale neodpověděl.
